§ 1
Škody a ztráty, které jsou malým a středním rolníkům a jejich jednotným zemědělským družstvům každoročně v živočišné výrobě způsobovány sníženou užitkovostí skotu, a to používáním plemeníků méně hodnotných, dále nemocemi přenášenými při plemenitbě a pak poměrně nízkým procentem zabřezlých krav a jalovic, musí býti plánovitě odstraňovány. Proto se podle následujících ustanovení zařizuje umělé osemeňování krav a jalovic (dále jen „inseminace“), aby byla malým a středním zemědělcům a jejich jednotným zemědělským družstvům poskytnuta možnost osemeňovat své krávy a jalovice semenem nejhodnotnějších býků za lepších zdravotních podmínek a za současné prohlídky plemenic odborníky.
§ 2
(1) K inseminaci se použije býků nejlepších plemenných hodnot, především těch, kteří se v chovu již osvědčili, aby i malým a středním rolníkům bylo umožněno zlepšovat výkonnost a ostatní užitkové vlastnosti skotu.
(2) Výběrové komise určené k tomu ministerstvem zemědělství vyberou takové býky podle pokynů ministerstva zemědělství a zajistí je pro inseminaci.
(3) Místní národní výbory jsou povinny vybrané býky (odstavec 2) za obecnou cenu prodat Československým státním statkům, národnímu podniku, který výkupní ceny uhradí ze svých investičních prostředků.
(4) Výkupní cena se vyplatí místnímu národnímu výboru obce, ze které byl plemenný býk vykoupen. Místní národní výbor súčtuje výkupní cenu na úhradu nákladů spojených s opatřením a chováním veřejných plemeníků.
(5) Místní národní výbor po projednání věci s jednotným zemědělským družstvem a s Jednotným svazem zemědělců může, vzhledem k možnosti zavést v obci inseminaci krav a jalovic, odprodat veřejné plemenné býky dosud v obci používané. O súčtování prodejní ceny platí to, co uvedeno v předchozím odstavci.
(6) Rozdělovat výkupní nebo prodejní cenu chovatelům není přípustno.
(7) Chovatelé skotu, jejichž krávy a jalovice jsou přihlášeny nebo pojaty do inseminace, neplatí příspěvky na opatřování a chování veřejných plemenných býků.
§ 3
(1) Prováděním inseminace se pověřují Československé státní statky, národní podnik (dále jen „podnik“), které v každém okresu zřídí stanici pro umělé osemeňování krav a jalovic (inseminační stanici).
(2) Organisaci, osobní a věcné vybavení, jakož i způsob vedení účtů insemenačních stanic, stanoví ministerstvo zemědělství po dohodě se státním úřadem plánovacím a s ministerstvem financí.
(3) Provoz inseminační stanice a způsob používání jejích služeb upravuje „Provozní řád pro inseminační stanice“, který bude vydán ministerstvem zemědělství.
(4) Každý zaměstnanec inseminační stanice, oprávněný k provádění umělého osemeňování krav a jalovic, je povinen na požádání se vykázat služebním průkazem, vydaným mu podnikem, opatřeným jeho podobenkou a dosvědčujícím jeho oprávnění k výkonu inseminace.
(5) Provádění inseminace jinými osobami než zaměstnanci inseminačních stanic k tomu oprávněnými se zakazuje.
(6) O provedení inseminace obdrží chovatel potvrzení vystavené inseminační stanicí na předepsaném tiskopisu.
§ 4
(1) K úhradě výloh spojených s inseminací se vybírá za jedno osemenění 150 Kčs. Za osemenění krav a jalovic patřících zemědělským výrobním družstvům nebo jednotným zemědělským družstvům (nebo jejich členům) se společným obděláváním půdy bez mezí nebo se společným hospodařením se vybírá 50 Kčs.
(2) Nezabřezne-li inseminovaná plemenice, nutno umělé osemenění opakovat. Nezabřezne-li plemenice ani po třikrát opakovaném osemenění, může být osemeněna až po vyléčení, které potvrzuje veterinář.
(3) Zapouštění krav a jalovic přihlášených nebo pojatých do inseminace se zakazuje.
§ 5
(1) Při prvním umělém osemenění musí jalovice vykazovat alespoň ¾ živé váhy dospělé plemenice téhož plemene. Podrobnosti budou obsaženy v provozním řádu pro inseminační stanice (§ 3 odst. 3).
(2) Inseminace nesmí být provedena u plemenic se zjevnými příznaky tuberkulosy a u plemenic ze stájí, v nichž se u skotu vyskytuje nakažlivé zmetání (abortus Bang).
(3) K zábraně a zdolávání nákaz skotu, po případě i z jiných důležitých důvodů veřejného zájmu, může okresní národní výbor inseminaci krav a jalovic nařídit.
§ 6
(1) Krajské a okresní národní výbory v součinnosti s jednotnými zemědělskými družstvy, s Jednotnými svazy zemědělců učiní vhodná opatření, aby zemědělci byli o výhodách umělého osemeňování krav a jalovic správně poučeni v zájmu zvyšování živočišné výroby, plnění výrobních a dodávkových úkolů a tím též zlepšování výživy pracujícího lidu.
(2) Krajské a okresní národní výbory při sestavování plánu plemenitby budou úzce spolupracovat se správou inseminačních stanic a Jednotnými svazy zemědělců.
(3) Krajské a okresní národní výbory budou svědomitě sledovat činnost inseminačních stanic, pomáhat při odstraňování závad a překážek jejich úspěšného působení, usnadňovat jejich provoz, zejména pokud jde o dopravní prostředky, a vůbec se snažit o to, aby se umělé osemeňování krav a jalovic co nejdříve zřetelně projevilo zvyšováním živočišné výroby a zlepšováním zdraví skotu.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti 30 dní po vyhlášení.