Určování stavebních obvodů.

(1) Pro každou obec, v níž se mají provádět nové pozemní stavby nebo veřejná zařízení s nimi souvisící, se určí jeden nebo více stavebních obvodů.

(2) Stavební obvody se určí tak, aby byla zajištěna soustavná, ucelená a hospodárná výstavba obce v takových celcích, aby se jimi umožnila hromadná stavební výroba.

(3) Stavební obvod se neurčuje pro stavby a veřejná zařízení, která lze podle § 11 vládního nařízení provádět mimo stavební obvod.

(1) V obcích, které mají pravomocný podrobný územní plán (dále jen „podrobný plán“), se stavební obvody určí uvnitř území, určeného tímto plánem pro zastavění.

(2) V území, pro které neplatí podrobný ani upravovači plán, určí krajský národní výbor stavební obvod jen pro stavby, pro které je takové umístění vzhledem k jejich účelu a druhu nezbytné.

(1) V obcích, které mají pravomocný směrný, územní plán (dále jen „směrný plán“), pro něž však dosud neplatí podrobný plán, se stavební obvody určí tak, aby odpovídaly všeobecným směrnicím pro stavební rozvoj obce, obsaženým ve směrném plánu.

(2) Při určení stavebního obvodu v obcích, které nemají pravomocný územní plán ani platný upravovací plán, dbá krajský národní výbor, aby v rámci potřeb jednotného hospodářského plánu

(1) Stavební obvod lze určit jen pro stavby nebo veřejná zařízení, jejichž účel a druh nejsou v rozporu s podrobným nebo směrným plánem, po případě se směrnicemi a pokyny, vydanými podle § 3 odst. 2. Výjimku může na návrh krajského národního výboru povolit státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem techniky. Výjimku je nutno poznamenat ve směrném a podrobném plánu, po případě tyto plány podle povolené výjimky pozměnit.

(2) Grafické schematické znázornění způsobu zastavění a počtu podlaží [§ 5 odst. 1 písm. a) vládního nařízení] se vyznačí v podrobném plánu tak, že u schematicky znázorněného způsobu zastavění se číselně vyjádří počet podlaží.

(3) Znázornění způsobu zastavění a počtu podlaží je rozhodující a závazné pouze pro určení výškové obrysové linie, vyjádřené počtem podlaží.

(1) V obcích, kde platí podrobný plán, jsou první stavební obvody určeny zpravidla již tímto plánem.

(2) Nemá-li obec pravomocný podrobný plán nebo nedostačují-li stavební obvody dosud určené pro potřebu nové výstavby, určí krajský národní výbor další stavební obvody nebo rozšíří obvody dosavadní.

(1) Stavební obvody se určují tak, aby stavební akce byly podle možnosti soustředěny.

(2) Do stavebního obvodu se zařazují:

(3) Stavební obvod zahrnuje kromě ploch potřebných pro vlastní zastavění též plochy, které jsou určeny k účelům souvisícím s výstavbou obce (plochy pro komunikace, sady a pod.).

(4) Stavební obvod nesmí zasahovat do pásu, který se v šíří 500 m prostírá podél státních hranic.

(1) Samostatné stavební obvody je třeba určit pro nové pozemní stavby a veřejná zařízení k účelům

(2) Za stavby pro účely výroby se podle této vyhlášky považují též samostatné administrativní budovy výrobních podniků a objekty skladištní nebo skladiště, souvisící přímo s provozem výrobních jednotek. Výrobou se rozumí jak výroba průmyslová, tak i výroba zemědělská, nikoli však výroba v malých provozovnách, umístěných v budovách, které převážně slouží jinému účelu (na př. obuvnická dílna v obytném domě).

(3) Službami se rozumějí obchod, cestovní ruch, péče sociální, zdravotní a kulturní, školství, tělesná výchova a sport, informace a osvěta, zotavná péče a jiná společenská zařízení. Pro každou stavbu těchto užších skupin je třeba určit samostatný stavební obvod s přihlédnutím k objemové typisaci těchto staveb a k velikosti daných úkolů území obce a k zvláštní povaze a účelu těchto staveb. Podle možnosti je však třeba sdružovat stavební obvody pro stavby, které spolu souvisí svým účelem, doplňují se nebo mohou využívat společných doplňkových zařízení. Sdružují se zejména stavby školské, tělovýchovné a kulturní, aby se tak vytvořila výchovná střediska, v nichž nezastavitelné části obvodů mohou být upraveny jako sadové prostory. Stavební obvody pro účely služeb nesoustřeďují se jen v jediné části obce. Výjimku tvoří obvodový pás, v němž podle potřeby a ve shodě s podrobným plánem mohou být určovány stavební obvody pro účely služeb tak, aby postavené objekty později vytvořily souvislý obvodový pás.

(4) Stavební obvody pro potřeby veřejné správy se určí tak, aby zaujímaly pokud možno ústřední polohu v sídlišti. Stavbami pro účely veřejné správy rozumí se též administrativní budovy masových organisací a národních, komunálních a družstevních podniků, pokud podle způsobu jejich užívání nemohou být zařazeny do jiného stavebního obvodu (na př. výroby, služeb). Ve větších městech budiž však též dbáno toho, aby i jádro obce bylo obydlené (§ 5 odst. 3 vládního nařízení).

(5) Pro hromadné bytové stavební akce několika stavebníků je možno určit současně více stavebních obvodů. Jednotlivé stavební obvody je nutno určit nejvýše v takovém rozsahu, aby mohly být vybaveny potřebnými společenskými zařízeními (jeslemi, mateřskými školami, zařízeními obchodu a pod.). Přitom je třeba dbát toho, aby provoz těchto zařízení nekřížil dopravní spoje dálkové nebo spoje velké místní intensity.

(6) Při určování stavebních obvodů pro účely dopravy je třeba dbát toho, aby stavby v nich provedené nepřekážely stavebnímu rozvoji obce a aby ani svým vzhledem nepůsobily rušivě.

(7) Stavební obvody pro účely asanace budou zpravidla určeny již podrobným plánem, a to v takovém rozsahu, aby přestavba nevyhovujících částí sídliště mohla být provedena co nejdříve a aby ploch takto získaných bylo přednostně využito; tím bude zabráněno nežádoucímu plošnému narůstání obce.

a) souvisle zastavěné území obce nebylo zvětšováno více, než je třeba pro plnění její funkce,

b) byla zachována stanovená ochranná pásma,

c) organický vývoj obce byl zachován, po případě usměrněn k dosažení ucelené výstavby,

d) technické vlastnosti základové půdy odpovídaly hospodárnému provádění stavby,

e) ostatní vlastnosti území obce uspokojovaly požadavky zvýšené životní úrovně a rozvoje výrobních sil.

a) především, plochy, kde jsou již vybudována veřejná zařízení (cesty, vodovod, plynovod, kanalisace a pod.), jichž lze plně využít,

b) plochy bez veřejných zařízení, na které však lze veřejná zařízení snadno prodloužit, dosáhne-li se tím uceleného a hospodárného zastavění,

c) výjimečně plochy, které nesouvisí s vybudovanými veřejnými zařízeními, není-li umístění staveb na plochách, uvedených pod písm. a) a b) vzhledem k účelu staveb žádoucí.

a) výroby,

b) služeb,

c) veřejné správy,

d) bydlení,

e) dopravy,

f) asanace a úpravy památkově chráněných objektů i jejich okolí.