(1) Při inventuře zásob je třeba přihlížet k hospodářské odůvodněnosti velikosti zásob se zřetelem k plánu a k stupni jejich upotřebitelnosti. Podle toho podniky rozliší v hlášení zásoby způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4.

(2) Národní podniky podřízené ministerstvům průmyslu, výživy, techniky a informací a osvěty rozliší v hlášení zásoby na:

a) potřebné pro plánované úkoly podniku v rozsahu hospodářsky odůvodněném a nepřesahujícím množství uvažované v návrhu plánu hmotného zásobování na rok 1951,

b) potřebné pro plánované úkoly podniku v roce 1951, avšak v rozsahu přesahujícím množství uvedené pod písm. a),

c) nepotřebné pro plánované úkoly podniku v roce 1951, avšak jinak použitelné (mimo sběr),

d) zcela nepotřebné včetně sběru.

(3) Obchodní podniky rozliší v hlášení zásoby na:

a) potřebné pro plánované úkoly podniku,

b) nepotřebné pro plánované úkoly podniku,

c) těžko prodejné z důvodu nadměrných zásob,

d) těžko prodejné z důvodů cenových,

e) těžko prodejné z důvodů jiných (módních, jakostních a pod.),

f) zcela neprodejné včetně sběru.

(4) Ostatní podniky rozliší v hlášení zásoby na:

a) potřebné pro plánované úkoly podniku,

b) nepotřebné pro plánované úkoly podniku, avšak jinak použitelné (mimo sběr),

c) zcela nepotřebné včetně sběru.

(5) Rozlišení zásob podle znaků uvedených v odstavcích 2 až 4 se provede u každé položky. Vztahuje-li se na jednu položku více znaků, rozvede se na podpoložky.