(1) Ve smyslu § 3 lze konati platby z Československé republiky do Švýcarska, představující výnosy z kapitálů umístěných švýcarskými věřiteli v Československé republice, za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 5.

(2) Za švýcarské věřitele podle odstavce 1 považují se osoby fysické bydlící ve Švýcarsku, jakož i osoby právnické nebo sdružení osob se sídlem ve Švýcarsku, oprávněné k obdržení osvědčení nebo affidavitu o švýcarském vlastnictví, stanovených společnou dohodou.

(3) Za převoditelné výnosy podle odstavce 1 se pokládají všechny úroky a dividendy, podíly ze zisku, nájemné, jakož i každá jiná periodická náhrada znamenající odměnu z kapitálu, dále smluvní umořovací částky splatné od 8. května 1945. Smluvními splátkami se rozumějí splátky v rámci amortisačního plánu, ke kterým se zavázal dlužník veřejné nebo soukromé půjčky v době uzavření smlouvy. Dále sem patří výnosy ze zákonné nebo dědické sukcese nebo věna. Ustanovení československé měnové reformy z roku 1945 zůstávají však vyhrazena.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na takové kapitálové výnosy, které byly pojaty do globální náhrady podle československo-švýcarské dohody o odškodnění švýcarských zájmů v Československé republice.

(5) Švýčarský věřitel, který má v Československé republice pohledávku odpovídající podmínkám odstavce 3, může si ji dáti připsat k dobru na zvláštní účet otevřený na jeho jméno u československých devisových bank. Rovněž tak může dáti připsat na tento účet výnosy, u kterých nebude trvat na převodu. Částky připsané na takovýto účet lze použíti s povolením Státní banky československé k účelům uvedeným ve zvláštní dohodě.