(2) Při posouzení, zda zařízení je nevyužité, se rozlišuje, zda zařízení je v místnosti, budově nebo jiné nemovitosti, jejichž uživatelem je:
Jde-li o některého z uživatelů uvedených pod písm. a) až d), považuje se za nevyužité zařízení, jehož není nezbytně potřebí k zajištění plynulého chodu (provozu) uživatele; jde-li o jiného uživatele, považují se za nevyužitá všechna zařízení.

a) národní výbor, úřad nebo soud,

b) státní, národní, komunální nebo družstevní podnik, ústav nebo jiné zařízení,

c) společnost pro zahraniční obchod nebo mezinárodní zasilatelství,

d) podnik, který je pod národní správou národního podniku, nebo jiná osoba.