9. Pilařská kulatina.
Jest to listnatá kulatina vhodná především ke zpracování na pilách.

9 a) Jakostní třída I.
Pilařská kulatina jakostní třídy I musí býti zdravá, do 2 m délky bez suků a boulí. Na každý další běžný metr jest přípustný pevně zarostlý suk do 12 cm průměru nebo boule, nevystupující 3 cm nad povrch kmene, jakož i slepé suky do 6 cm délky.
Vyrábí se od 25 cm středního průměru b. k. a v délkách od 3 m; 20% kusů od 2 m délky jest přípustno.
Dále jsou přípustny:
Vylučují se:
Větší nahnilé boule a suky, kde hniloba vniká hlouběji do kmene než 10% středního průměru, dvojáky, odlupčivost a poškození drevokazy, které znehodnocují technickou upotřebitelnost užitkové části dřeva.
Výjimky pro:
Duby:
Tvrdá načervenalost do 20% řezné plochy jest přípustná.
Buk:
Nejmenší přípustná délka 2.50 m, která však musí býti bez suků. Jádro zubovitého tvaru, šedé (želvovité) a zkřenčelost se vylučují.
Jilmy:
Odlupčivost do 20% průměru na tlustém konci jest přípustná.
Habr, akát:
Zarůstající svalcovitost (žebrovitost) není přípustná. Pro jiné než pilařské účely se vyrábí od 18 cm středního průměru b. k. v délkách 2 m; je přípustno 20% kusů v délkách od 1.10 m.
Lípa a olše:
U olše jest přípustné zbarvené nebo vyhnilé, u lípy vyhnilé jádro do ⅛ průměru řezné plochy. Výřezy od 2 m délky mohou míti na každé 2 m jeden zdravý suk do 6 cm průměru, případně 1 věnec suků stejných rozměrů.
Pro jiné než pilařské účely se vyrábí v délkách od 1.20 m s dalším odstupňováním délek po 20 cm a o průměru na tenkém konci u lípy 11 cm b. k., u olše 15 cm b. k. Výřezy do 2 m musí býti rovné a bez suků; nesmí býti točitého růstu.

a) Malé suky do 4 cm průměru (i vyhnilé), pokud nepronikají do jádra, a to dva suky na třetí a každý další běžný metr, jakož i suky do 2.5 cm průměru na celé délce kmene.

b) Jeden žír tesaříkem na každý běžný metr mimo 2 m délky, nepatrná točitost do ¼ obvodu, trhliny na obou koncích do délky středního průměru, povrchové krátké mrazové trhliny, jakož i zakřivení 10 cm do 3 m délky, nad 3 m zakřivení do poloviny středního průměru kmene.

c) Povrchová poškození, pokud neznehodnocují užitkovou hodnotu kmene. Zdravé jádro do 50% průměru na tenkém konci.

9 b) Jakostní třída II.
Jest to veškerá ostatní listnatá kulatina v délkách od 2 m, která se hodí k pilařským účelům. Vyrábí se od 14 cm b. k. na tenkém konci. Zakřivenost je přípustná, pokud nevylučuje pilařské zpracování.
Buková kulatina se připouští též s jádrem kresby mramorovité (šedé jádro) a se zubovitými výběžky. Vylučuje se hniloba jádra a vyhnilé suky nad 8 cm průměru.
Pro jiné než pilařské účely může býti kulatina jakostní třídy II vyráběna již od 1.50 m délky s odstupňováním po 0.50 m a také od 10 cm b. k. na tenkém konci.

9 c) Pražcovina:
Pro výrobu, třídění a měření listnaté pražcoviny platí stejné předpisy jako pro výrobu pražcoviny jehličnaté.
U buku připouští se zdravé červené jádro a jádro mrazové, které musí býti vzdáleno na tenkém konci v místech, kde přijde vrchní ložná plocha pražce, nejméně 5 cm b. k. od obvodu kmene. Vylučuje se jádro šedé a jádro zubovitého tvaru. U ostatních dřevin se připouští zdravé jádro neomezeně.