(1) Tento zákon se vztahuje i na porušení povinností, jichž se dopustil soudce z povolání nebo prokurátor před jeho účinností.

(2) S výjimkou ustanovení odstavce 3 platí ustanovení tohoto zákona o kárném řízení i pro pokračování v řízení ve věcech dosud v prvé stolici neskončených. O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným před účinností tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních předpisů.

(3) Kárné věci soudcovských čekatelů nastalé přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona, o nichž kárný soud před tímto dnem v první stolici dosud nerozhodl, se vyřídí, jako by řízení o nich bylo zahájeno za účinnosti tohoto zákona. O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným v kárných věcech soudcovských čekatelů před účinností tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních předpisů.

(4) Kárné tresty pravoplatně uložené podle dosavadních předpisů, jež do dne počátku účinnosti tohoto zákona nebyly zcela vykonány, se přemění buď zcela, nebo pokud jde o jejich neodpykanou část, v přiměřený peněžitý trest. Přeměnu vysloví, jde-li o soudce z povolání a prokurátory, kárný soud, jinak osobní úřad. Zmenšení odpočivného platu po dobu stanovenou v kárném nálezu zůstává nezměněno.