⚠ Tento zákon byl zrušen ke dni 1954-05-31.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.
Oddíl 1
(1) Podle zákona lze poskytnout státní podporu osobám, které utrpěly živelní pohromou škodu na majetku v rozsahu tak značném, že vlastními silami nejsou s to odstranit zejména ty škodlivé následky, jež ohrožují plnění jednotného hospodářského plánu
(2) Živelní pohromou se zejména rozumějí povodeň, průtrž mračen, krupobití, větrná smršť, mráz, sucho, mokro, požár, posun půdy, živočišní a rostlinní škůdci.
(1) Podporu lze poskytnout na nezaviněnou škodu způsobenou na zemědělském nebo jiném než zemědělském majetku, a to movitém i nemovitém.
(2) Za majetek zemědělský se považují všechny věci movité i nemovité, které slouží provozu zemědělského podniku a tvoří s ním hospodářský celek, jako obytné a hospodářské budovy, pozemky, lesy, zařízení, živý a mrtvý inventář, zásoby, zemědělské plodiny, ovocné stromoví a pod.
Oddíl 2
Škody na majetku zemědělském.
(1) Při škodách na majetku zemědělském lze podporu poskytnout poškozeným, kteří utrpěli živelní pohromou ztrátu ve výši nejméně 30% výnosu zemědělského podniku, podepsali výrobní a dodávkové smlouvy a splnili vůči státu své povinnosti ve výrobním a dodávkovém plánu v běžném roce do dne pohromy a po případě i v předchozím roce, a to
a) jednotným zemědělským družstvům vyšších typů (II. až IV.), zemědělským výrobním družstvům, jejich členům,
b) jednotným zemědělským družstvům nižších typů a jejich členům a zemědělcům individuálně hospodařícím s výměrou do 20 ha zemědělské půdy včetně lesů ve zvlášť odůvodněných případech.
(2) Zemědělci uvedení v odstavci 1 písm. b) musí být československými občany, bydliti na území Československé republiky; a míti kladný postoj k lidově demokratickému zřízení.
Škody na jiném než zemědělském majetku.
(1) Při škodách na jiném než zemědělském majetku lze podporu s výhradou ustanovení odstavce 2 poskytnout poškozeným, je-li udělení podpory v souladu se zájmy plnění jednotného hospodářského plánu, a to
a) československým občanům bydlícím na území Československé republiky, kteří mají kladný postoj k lidově demokratickému zřízení a jejichž sociální poměry tuto podporu odůvodňují,
b) právnickým osobám socialistickým, jejich složkám a jiným právnickým osobám, jejichž činnost je v souladu s lidově demokratickým zřízením a jejichž hospodářské poměry tuto podporu odůvodňují.
(2) Podporu nelze poskytnout národním podnikům, komunálním podnikům ani jiným právnickým osobám, jejichž potřeby se zařazují do státního rozpočtu.
Podporu lze poskytnout zásadně tomu, kdo je pojištěn proti pojistitelným škodám, na které podporu žádá, leda že postižený nebyl s to ze sociálních důvodů takové pojištění uzavřít.
Oddíl 3
Žádost o podporu.
(1) Žádost o podporu se podává do 15 dnů po pohromě, při pohromách v r. 1950 do 15 dnů ode dne vyhlášení této vyhlášky, na předepsaném tiskopise u místního národního výboru, v jehož obvodu má postižený majetek nebo jeho část. Při pohromách déle trvajících (jako na př. sucho nebo mokro) stanoví krajský národní výbor den počátku této lhůty.
(2) V žádosti je uvésti všechny rozhodné skutečnosti, jako podrobné označení způsobené škody na nemovitostech a movitostech, její celkovou výši, místo, dobu, druh živelní pohromy, výdělkové a rodinné poměry postiženého, zda postižený je pojištěn, zda obdržel již nebo obdrží nějakou náhradu (pomoc) z veřejných nebo jiných prostředků a v jaké výši, konečně výši a druh žádané podpory, jakož i okolnosti, podle nichž lze posouditi, zda udělení podpory je v souladu se zájmy plnění jednotného hospodářského plánu.
(1) Místní národní výbor vyšetří škodu z vlastního podnětu s největším urychlením za účasti poškozeného nebo jeho zástupce. Zjistí při tom rozsah a stupeň škody, t. j. zejména jakého druhu byla živelní pohroma, kdy nastala, jak dlouho trvala a jak se projevil její škodlivý účinek, dále celkové majetkové, výdělkové a rodinné poměry poškozeného a zda se mu již dostalo nějaké náhrady nebo podpory z prostředků veřejných nebo soukromých (na př. pojištění). K vyšetřování škod přibere místní národní výbor podle druhu poškozeného majetku znalce (odhadce).
(2) Při škodách na majetku zemědělském projedná místní národní výbor žádosti a návrhy na podporu za součinnosti jednotného zemědělského družstva, a kde ho není, za součinnosti místního sdružení Jednotného svazu zemědělců.
(3) Všechny přezkoušené žádosti s návrhy na podporu předloží místní národní výbor s největším urychlením okresnímu národnímu výboru.
(1) Okresní národní výbor zjistí úhrn škod ve svém obvodu a podá o tom zprávu s přehlednými výkazy žadatelů podle obcí krajskému národnímu výboru s návrhem.
(2) Krajský národní výbor zjistí úhrn škod ve svém obvodu a stanoví poměrný díl celkové částky zjištěných škod, do jehož výše bude možno poskytovat podpory. Krajský národní výbor uvede při tom podle objektivních hledisek návrhy jednotlivých okresních národních výborů v soulad tak, aby výše podpor se řídila zásadně sociálními a hospodářskými poměry poškozených, jakož i výší škody, při čemž zejména přihlédne k možnosti plnění jednotného hospodářského plánu.
(3) Po vyžádání finančních prostředků od příslušného ministerstva a jejich uvolnění rozdělí krajský národní výbor přidělenou částku na jednotlivé okresní národní výbory, jejichž obvody byly živelní pohromou postiženy, a určí, do jaké výše mohou být podpory udělovány.
(4) Při škodách většího rozsahu postihujících jednotlivce podá okresní národní výbor zprávu s návrhem neprodleně krajskému národnímu výboru, který učiní opatření podle odstavce 3.
(1) Okresní národní výbor rozhodne po případném doplnění a vyšetření škody, zda a v jaké výši se poskytne na jednotlivé druhy škod postiženému podpora. Zároveň s doručením výměru provede výplatu podpory. Zjistí-li okresní národní výbor, že podmínky pro poskytnutí podpory dány nejsou, žádost zamítne. Okresní národní výbor dbá o to, aby nedošlo k neodůvodněné kumulaci podpor u téhož postiženého. V ostatním platí všeobecné předpisy o správním řízení.
(2) Na poskytnutí podpory není právního nároku.
Druh podpory.
(1) Podporu lze poskytnout jen v mezích plánované materiálové potřeby a jen v rámci přidělených finančních prostředků.
(2) Peněžitá podpora při škodách na zemědělském majetku je určena na opatření náhradního osiva, krmiv, strojených hnojiv, na opravu poškozených budov a rekultivaci pozemků, na opatření náhradního živého a mrtvého inventáře a jiných nezbytných potřeb. To platí přiměřeně i pro peněžité podpory při škodách na jiném než zemědělském majetku.
(3) Peněžitá podpora ve výši schválené okresním národním výborem při škodách na zemědělském majetku bude dána v té formě, že se proplatí účty hospodářských družstev a jiných dodavatelů za dodaná krmiva, osiva, hnojiva, živý a mrtvý inventář a jiné nezbytné potřeby, jakož i v té formě, že se proplatí účty za práce provedené strojními stanicemi.
Oddíl 4
Okamžitá podpora a záloha na podporu.
V mimořádných případech, kdy je nutná okamžitá pomoc, může okresní národní výbor se souhlasem ministerstva příslušného podle druhu škody, vyžádaném telefonicky prostřednictvím krajského národního výboru, poskytnout poškozenému ihned po živelní pohromě přiměřenou zálohu na podporu. Dal-li k okamžitému poskytnutí podpory pokyn sám příslušný ministr, lze se odchýlit od ustanovení těchto směrnic co do řízení i druhu a výše podpory.
Výše podpory.
(1) Při stanovení výše podpory buď přihlíženo k rodinným, majetkovým a výdělkovým poměrům poškozeného a k tomu, zda postižený obdržel již nějakou náhradu (na př. z důvodu pojištění) nebo podporu, po případě zálohu z veřejných nebo jiných prostředků.
(2) Jednotlivému poškozenému může být poskytnuta podpora nejvýše 20.000 Kčs; je-li postiženo více spoluvlastníků (spolupachtýřů), počítají se dohromady za jednotlivou osobu.
(3) Jednotným zemědělským družstvům a zemědělským výrobním družstvům lze poskytnout podporu nejvýše do 50% zjištěné škody, která zůstala neuhrazena odškodněním pojišťovny.
Vyúčtování podpor.
Poskytnuté podpory se vyúčtují za součinnosti finančního referátu okresního národního výboru (na předepsaném tiskopise) do tří měsíců po vyplacení podpory, nejpozději však do konce roku, v němž došlo k výplatě podpory. Byla-li poskytnuta též záloha nebo okamžitá podpora, je třeba ji zvlášť ve vyúčtování uvést. Vyúčtování předloží okresní národní výbor krajskému národnímu výboru.
Závěrečná ustanovení.
(1) Písemnosti a úřední úkony v řízení podle těchto směrnic jsou osvobozeny od dávek za úřední úkony a od poplatků.
(2) Předepsané tiskopisy žádostí o podporu lze obdržeti u místního národního výboru nebo přímo u publikačního ústavu ministerstva vnitra — úřední tiskopisy — v Praze I, Anenský Dvůr č. 2, a to pro škody na nezemědělském majetku čís. skl. 98/A a pro škody na zemědělském majetku čís. skl. 98/B.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. dubna 1950.