Organisace účetních zápisů.
b) výsledkové účty, zachycující náklady a výnosy.
(1) Pro účely jednotné organisace účetnictví se rozlišují dva druhy účtů:
a) rozvahové účty, zachycující stav a změny aktiv a pasiv, a
(2) Není dovoleno vést účty, vykazující zůstatky rozvahové i výsledkové (smíšené účty).
(1) Základem pro jednotnou organisaci finančního účetnictví zařízení je směrná účtová osnova (§§ 11 až 20), v níž se veškeré účty sdružují v účelné celky.
(3) Příslušný ústřední úřad upraví se souhlasem ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu, a pokud jde o zařízení národních výborů, též ministerstva vnitra, směrnou účtovou osnovu podrobněji podle zvláštních potřeb jednotlivých oborů zařízení (odborová účtová osnova). Při uspořádání odborových účtových osnov je třeba dbát toho, aby účetnictví poskytovalo potřebné číselné podklady k srovnávání jednotlivých zařízení se zařízeními a podniky téhož oboru a umožňovalo rozbor jejich aktiv a pasiv, nákladů a výnosů.
(2) Směrná účtová osnova se skládá z účtových tříd, které se dělí na účtové skupiny, a ty se dělí dále na účty. Účty se podle potřeby dělí na podúčty. Pro číselné označování účtových tříd, účtových skupin, účtů a podúčtů je nutno používat desítkově soustavy.
(4) V každém zařízení se musí pro organisaci jeho účetnictví sestavit účtový rozvrh (seznam účtů a podúčtů, které zařízení povede); v účtovém rozvrhu použije zařízení jen ty účty a podúčty, pro které bude mít účetní případy.
§ 10
Je-li účetnictví uspořádáno tak, že v něm vznikají uzavřené samostatné celky, musí být mezi nimi zachována organická spojitost; tyto účetní celky musí být organisovány tak, aby se mohla provést celková účetní závěrka zařízení.