§ 1
Státní, národní, komunální a družstevní podniky a generální (oblastní) ředitelství jsou oprávněny ve vzájemném styku požadovat za vědecké a technické služby odměny v mezích sazeb platných sazebníků inženýrských komor, a to v českých zemích sazebníku Inženýrské komory v Praze, na Slovensku Inženýrské komory v Bratislavě.
§ 2
Vědeckými a technickými službami se rozumějí zejména expertisy, odborné posudky, plány a projekty, zkoušky, rozbory a receptury, výměna zkušeností, dokumentace a pod.
§ 3
Podniky uvedené v § 1 postupují podle této vyhlášky přiměřeně i při poskytování vědeckých a technických služeb do zahraničí.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.