Stavebniny.

A. Cement.

B. Ocel.

(1) Užívání cementu se řídí ustanoveními normy ČSN 1213-1947 „Cement portlandský, železoportlandský, vysokopecní a hlinitanový“ (II. revid. vydání) se změnami, které vyplývají z dalších ustanovení.

b) portlandský cement o velké počáteční pevnosti:

5. cement 650

4. cement 450,

3. cement 350,

2. cement 325,

1. cement 275,

c) hlinitanový cement:

(2) Používá se 5 jakostních tříd cementů podle zaručené pevnosti v tlaku a tahu po předepsané době tvrdnutí. Jsou to:

a) obyčejné cementy portlandské, železo portlandské a vysokopecní:

(4) Jako „cementu 275“ se užívá též ve zvláštních případech t. zv. přehradového cementu, složeného ze stejných váhových dílů portlandského cementu a zásadité vysokopecní strusky, společným mletím dokonale smíšených. Pokud nebude vydána pro přehradový cement zvláštní norma, nutno jej považovat za vysokopecní cement. U vysokopecního cementu není závazná pevnost po 7 dnech, zde předepsaná.

(1) Dochází-li cement na stavbu v obalech, smí se ho užít jen tehdy, je-li na obalu uveden druh cementu (portlandský, železoportlandský, vysokopecní, hlinitanový nebo přehradový cement), jakostní třída (275, 325, 350,450, 650), hrubá váha a označení výrobny. Cementy smějí být dodávány s označením nejvýše té jakostní třídy, která odpovídá výsledku zkoušek popsaných v odstavci 2. O všech zkouškách vedou cementárny záznamy ve zvláštní knize.

(3) Kromě této stálé výrobní kontroly může dohlédací orgán ustanovený ministerstvem stavebního průmyslu vykonat kdykoli namátkovou kontrolu vzorků cementu odebraných ve výrobně. Náklady těchto zkoušek hradí ministerstvo stavebního průmyslu.

(2) Aby se mohl přesvědčit o jakosti cementu, má právo objednatel se zúčastnit zkoušek v cementárně nebo požadovat od ní předložení záznamů o výrobní kontrole jakosti cementu, kterou jsou cementárny povinny konat. Záleží nejméně v jedné úplné normové zkoušce (tuhnutí, stálost objemu, jemnost mletí a vaznost) z množství jednoho druhu cementu za jeden den zabaleného, a to z každých i načatých 750 t. Totéž právo má i dohlédací orgán. Náklady výrobní kontroly hradí cementárna.

(4) Objednatel může nad to požadovat, aby se konaly přejímací zkoušky jednotlivých dodávek cementu. Prokáže-li se jimi, že cement nevyhovuje, hradí náklad na ni cementárna, jinak objednatel.

(1) Ustanovení čl. 1 normy ČSN 1213-1947 se vztahuje, pokud jde o vymezení složení cementu, pouze na slínek. Ustanovení čl. 2 téže normy o množství součástí nerozložitelných v kyselině solné se vztahuje rovněž jen na slínek.

(2) Místo poslední věty čl. 2 téže normy platí toto ustanovení: „Kromě sádry a vody, jejichž množství je omezeno dovoleným obsahem kysličníku sírového a dovolenou ztrátou žíháním, a kromě nejvýše 5% dalších hydraulicky aktivních látek nesmějí činit jiné přísady celkem více než 5%“.

(3) Ustanovení čl. 9 téže normy je upraveno zněním § 11 odst. 1 a 2 této vyhlášky.

b) tenkostěnné konstrukce monolitické;

(1) Cementu jednotlivých jakostních tříd je dovoleno užívat takto:

(2) Výjimky z použití podle odstavce 1 může povolit krajský národní výbor.

1. cementu 275 pro:

2. cementu (portlandského nebo železoportlandského podle zvláštních požadavků na beton) 325 a 350 pro:

3. cementu 450 pro:

jen pro zvláštní práce.
4. cementu 650:

a) méně namáhané konstrukce z betonu prostého nebo železového,

b) malty cementové a nastavované,

c) výplňový a podkladový beton,

d) základový beton a

e) méně namáhané cementové zboží;

a) důležité konstrukce ze železového nebo prostého betonu (převážně z betonu druhu e a f),

b) betonové dlažby,

c) prefabrikáty ze železového betonu,

d) cementové zboží;

a) předpjatý beton pro pozemní stavby a

(3) Uvedená největší množství cementu nejsou závazná pro zvláštní případy, kde se od betonu vyžaduje odolnost proti chemickým vlivům a podobně. Pro druhy betonu s většími požadovanými pevnostmi než 135 kg/cm² a pro stavby neuvedená v odstavci 2 je dovoleno největší množství cementu podle odstavce 2 přiměřeně zvýšit.

(1) Pro konstrukce ze železového betonu se stanoví tato nejmenší dovolená množství cementu (bez zřetele na jakostní třídu cementu) v kg na 1 m³ hotového betonu:

(2) Pro konstrukce z prostého betonu je nejmenší dovolené množství cementu 100 kg na 1 m³ hotového betonu. Pro beton druhu 135 (d)*) jsou množství uvedená v odstavci 1 zároveň největšími dovolenými množstvími cementu, jde-li o zn. 325 a vyšší, a to pro stavby průmyslové, obytné a zemědělské.

(4) Správnost zvoleného množství cementu se musí před betonováním ověřit průkazními zkouškami. Rovněž za betonování se musí jakost betonu pečlivě kontrolovat podle předpisů norem ČSN 1090-1948, ČSN 1090-1948 Dodatek, ČSN 1091-1935 a ČSN 1093-1935.

(1) Zakazuje se užívat betonové směsi s příliš velkým obsahem vody, u níž lze dosáhnout požadované pevnosti betonu jen zvýšením množství cementu. Vody musí být pro přípravu betonové směsi přidáno co nejméně, avšak směs musí být ještě dobře zpracovatelná.

(2) Pro dobrou zpracovatelnost betonové směsi při malé spotřebě cementu je nutno věnovat zvláštní péči správnému složení směsi kamenných součástí, při čemž není podmínkou, aby čára zrnitosti (podle normy ČSN 1091-1935) plynule stoupala. Vhodné sestavení směsi se usnadňuje rozdělením kamenných součástí na dvě skupiny velikosti zrn (frakce).

(3) Při přípravě betonové směsi nebo malty je nutno pečlivě odměřovat jednotlivé součásti, pokud možno podle váhy. Vlhkosti písku je třeba věnovati pozornost.

(4) Aby se umožnilo zpracování betonu s poměrně menším obsahem vody a dosáhlo požadovaných pevností betonu s menším množstvím cementu, je nutno používat vibrátorů vždy, kdy je to možné.

(5) Aby se zamezilo plýtvání cementem, je nutno věnovat co největší péči manipulaci s cementem při dopravě a při uskladňování.

(1) Pro výztuž kruhového průřezu se doporučuje užít oceli 10370 (37) nebo 10372 (37 P); užívání vložek kruhového průřezu z oceli 10452 (45 P) se zakazuje.

Dovolené odchylky od těchto rozměrů žebírek jsou + 10%
(3) Výztuží z oceli Toros (10492) se rozumí ocelová výztuž, která se vyrábí zkroucením jedné tyče za studená kolem její podélné osy, při čemž se vzájemná vzdálenost upínacích hlav stroje nemění. Původní týč je kruhového průřezu se dvěma diametrálně umístěnými lichoběžníkovými výstupky. Tyto výstupky tvoří na povrchu zkroucené tyče strmě stoupající šroubovici o střední výšce závitu rovné desetinásobnému průměru tyče a jsou při tyči průměru:
od 5,5 do 10 mm nejméně 0,6 mm vysoké a 1,4 mm široké,
od 12 do 16 mm nejméně 1,0 mm vysoké a 1,4 mm široké,
od 18 do 22 mm nejméně 1,5 mm vysoké a 1,8 mm široké,
od 24 do 28 mm nejméně 2,0 mm vysoké a 2,2 mm široké.
Za průřezovou plochu prutu je třeba do výpočtu za vést průřezovou plochu kruhové tyče téhož jmenovitého průměru. Stejnoměrné zkroucení, jež je zároveň zkouškou jakosti původního materiálu, způsobuje zvýšení meze průtažnosti a stlačitelnost, jakož i pevnost v tahu a v tlaku, zatím co šroubovité probíhající žebírka zvyšují dostatečně soudržnost

(2) Výztuží z oceli Roxor (10512) se rozumí hutnicky přirozenou cestou vyrobená výztuž z této oceli o vysoké mezi průtažnosti. K dosažení větší pevnosti a soudržnosti mají pruty křížový průřez a jejich povrch je opatřen ve vzdálenostech rovných asi 1½ násobku největšího průměru prutu příčnými žebírky. Průřezová plocha prutů z oceli Roxor je F = 0,4816 D² a jejich obvod U = 3,11 D, kde D značí průměr kruhu opsaného průřezu prutu Roxor.

(4) Výztuží z oceli Isteg (10472) se rozumí výztuž vyráběná tak, že dvě ocelové tyče kruhového průřezu, jejichž konce jsou pevně upnuty, se za studená splétají, čímž nastává jejich stejnoměrné protažení. Stočením se změní průřez kulatých tyčí hruškovitě, celková plocha průřezu zůstane však nezměněna. Průřezová plocha výztuže Isteg F_ai je tedy
${\mathrm{F}}_{\mathrm{ai}}=2{\mathrm{F}}_{\mathrm{a}}=2\left(\frac{\mathrm{\pi }}{4}\bullet {\mathrm{d}}_{\mathrm{i}}^2\right).$
kde d_i značí průměr nestočeného železa. Výška závitu musí být přibližně rovna 12,5násobnému průměru jednotlivého železa, ježto mez průtažnosti a pevnosti v tahu rostoucí s mírou stočení dostoupí při této výšce závitu největších hodnot.

Isteg J (na př. 4 ø J 12 mm).
(5) V plánech a výpočtech se vyznačují pruty výztuže
Roxor R (na př. 4 ø R 20 mm),
Toros T (na př. 4 ø T 16 mm),

(1) Pruty z oceli Roxor je dovoleno ohýbat za studená až do průměru 30 mm. Pruty průměru nad 30 mm je nutno ohýbat vesměs za tepla, při čemž nutno ohřát dostatečně dlouhý kus výztuže (rovný asi dvojnásobné délce oblouku) na stejnoměrnou teplotu 800—900° C, t. j. červený žár (ve stínu), ježto při teplotě 250—400° C nastává nebezpečí lámavosti za modra. Za tepla ohnutá výztuž se pak musí nechat na vzduchu pozvolna vychladnout. V teplém stavu se nesmí skládat na mokrou půdu, do vody nebo do sněhu a musí se chránit před deštěm nebo sněhem.

(3) Vložky z oceli Roxor lze stykovat též svařováním, jež však smí provádět jedině výrobce této oceli, který ručí za její jakost. Výztuž Roxor smějí svařovat na stavbě jen ti svářeči, kteří pro to dostali povolení ministerstva stavebního průmyslu po úředním vyzkoušení. Totéž platí obdobně při použití elektrod. Mají-li se vložky z oceli Roxor na stavbě svařovat, musí se užít oceli se zaručenou svařitelností.

(2) Pinty výztuže Toros a Isteg je dovoleno ohýbat jen za studená a není dovoleno je svařovat.

(5) Jde-li o výztuž, jež má být svařována, je nutno prokázat jakost materiálu v každém jednotlivém případě buď přejímacími zkouškami nebo hutním osvědčením (odstavec 3 poslední věta).

(4) Při svařování za chladného počasí nebo v zimě se doporučuje konce obou prutů, jež se mají svařovat, ohřát na délku asi 50 cm od místa budoucího svaru. Při chladnutí svařených prutů je třeba dbát stejných opatrností jako při ohýbání za tepla.

(2) U ocelových (neobetonovaných) tahových prutů z oceli zvláštního průřezu, na př. táhel z ocelí 10472 (Isteg) a 10492 (Toros), jež jsou jen po koncích kotveny do betonu, nelze upustit od koncových háků, není-li kotvení jinak zajištěno.

(1) Aby se omezilo nebezpečí vlasových trhlin vy tažených částech betonových průřezů, doporučuje se při stavbách vystavených kouřovým plynům nebo vlivům povětrnosti dát okolo tažených vložek pletivo a zvětšit normou předepsané krytí těchto vložek betonem o 1 cm.