(1) Prostor schodiště musí být ohnivzdorný. Konstrukce schodiště se mohou zřizovat ze spalného materiálu jen u domků rodinných nejvýše o 2 podlažích (jednopatrových), u ostatních druhů staveb musí být schodiště ze stavebnin nespalných a proti půdě a krovu ohnivzdorně uzavřeno. U budov neobytných nejvýše o 2 podlažích se připouští provedení podhledu stropů nad schodištěm s ohnivzdornou omítkou na spalné konstrukci krovu.

(2) V budovách průmyslových, pro hromadné ubytování nebo shromažďování osob, v budovách správních, sociálních, léčebných a ošetřovacích ústavech a jiných veřejných budovách, mají-li více než jedno podlaží, musí být zřízeny ohnivzdorné rovnoramenné schody ve zvláštním zděném schodišti s ohnivzdornou střechou, které jsou snadno přístupné ze všech místností budovy a po kterých je možno sejít do volného prostoru. V rozsáhlých budovách je třeba zřídit více takových schodišť tak, aby ze žádného místa v patře nebyla cesta ke schodišti delší než 40 m. V závodech, kde se při výrobě užívá ve větším množství látek snadno vznětlivých, nemá být tato vzdálenost větší než 20 m. U staveb léčebných a ošetřovacích ústavů o více než 5 podlažích nad terénem se musí vždy zřídit v nejvzdálenějším místě křídla od hlavního schodiště nouzové schodiště. Každé schodiště musí mít volný výstup z budovy a má být ohnivzdorné, přímo osvětlené a větrané. Nepřipouštějí se schody tošité a kosé.

(3) Schodiště nemá být zpravidla připojováno přímo k pracovním místnostem; pro spojení mají být zřízeny ohnivzdorné, řádně osvětlené a větratelné chodby, aby bylo zamezeno šíření požáru a kouře z pracoven do schodiště. To platí také pro spojení podkrovních místností se schodištěm.

(4) U rodinných domků z cihelného zdivá se nepřipouští schodiště železobetonové zhotovené na místě.