(1) Střešní konstrukce musí snést bezpečně vlastní váhu i předepsané nahodilé zatížení (viz novinu ČSN 1050—1950) a chránit budovu se shora před vlivem povětrnosti a proti požáru. Musí se volit účelně a úsporně.

(2) Střešní konstrukce ocelové se smějí zřizovat jen v odůvodněných případech. Monolitické střešní konstrukce ze železového betonu, pokud nejsou nezbytně nutné, není dovoleno zřizovat a doporučuje se užít úsporných konstrukcí jiných, na př. dřevěných z jakostního dřeva nebo ze schválených prvků ze železového betonu.*)

(3) Z dřevěných konstrukcí krovů se doporučuje použít jen úsporných konstrukcí; je nutno pro ně volit jakostní řezivo a dostatečně je chránit před škodlivými vlivy. Konstrukce musí být správně navrženy a řádně provedeny (§ 25, odst. 2).

(4) Krovové soustavy možno navrhovati bez vazných trámů, pokud tomu nebrání statické nebo konstruktivní důvody.

(5) U domů nejvýše o 2 podlažích možno účelně spojit krovovou konstrukci s nosnou stropní konstrukcí nad posledním patrem (na př. vazného trámu možno použít jako stropnice). V domech o více než 2 podlažích budiž vždy konstrukce krovu oddělena ohnivzdorně od stropu nejvyššího podlaží. Strop nejvyššího podlaží musí mít v obou případech takovou sílu, aby mohl odolat za požáru tíži padajícího krovu a krytiny.

(6) Dřevěné části krovu mají být obezděny jen v nejnutnější míře, aby měl k nim přístup vzduch a jeho povrchové plochy byly viditelné.