Komíny a topeniště.

A. Topeniště pro tuhá paliva v obytných budovách a místnostech.*)
Všeobecná ustanovení.
Komíny úzké (ruské).

B. Komíny a topeniště pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody.
Provedení komínů.
Skladiště paliva.

e) komínového průduchu topenišť na tuhá kapalná nebo plynná paliva se nesmí nijak použít pro jakékoliv odvětrávání místností a pod. Otvory ve stěnách určené k odvádění kouřových plynů z topenišť do komínových průduchů, není-li jich používáno, se musí ohnivzdorně uzavřít.

a) tak zv. otevřená topeniště, jako jsou otevřené (anglické) krby, černé kuchyně, výhně a pod., musí být připojována vždy jen na komíny vyhrazené pouze pro tato otevřená topeniště,

b) uzavřená topeniště na tuhá paliva, jako jsou běžné druhy těsně uzavíratelných sporáků, kamen, lázeňských kamen, prádelnových kotlů a pod., musí mít vždy vlastni komíny tak, aby na průduchy, na které jsou připojena tato topeniště, nebyla připojována ani otevřená topeniště [uvedená ad a), ani topeniště na paliva plynná nebo kapalná písm. c)],

c) topeniště na paliva plynná a kapalná musí být připojena vždy na komíny vyhrazené pouze této skupině topenišť,

d) na komínové průduchy, do kterých jsou zaústěna větší topeniště, jako kotle ústředních vytápění, vysokotlakové kotle, udírny, pece pekařské, keramické a pod., se nesmějí připojovat žádná topeniště z bytových jednotek a obdobných místností ani jakákoli topeniště otevřená [písm. a)], ani plynová a na kapalná paliva,

(3) Na jednotlivé komínové průduchy je dovoleno připojovat společně jen taková topeniště, jejichž provoz se vzájemně neruší, a jen tehdy, nesnižuje-li se při tom bezpečnost požární ani bezpečnost osob. Z těchto důvodů

(2) Každý byt nebo samostatná skupina místností má mít své vlastní komíny. Je zakázáno připojovat na jednotlivé komínové průduchy topeniště z různých pater (podlaží).

(1) Komíny je nutno stavět tak, aby na ně bylo možno připojit veškerá topeniště, jimiž se v budově vytápí. V budovách vytápěných ústředně nebo elektricky se má pamatovat na zřízení reservních komínů pro topeniště na tuhá paliva tak, aby aspoň jednu vhodnou místnost každého bytu nebo každé samostatné skupiny místností bylo možno vytápět topidlem na tuhá paliva.

(2) V objektech, v nichž je hromadně ustájen dobytek, má komín přečnívat hřeben střechy nejméně o 2 m, je-li užito krytiny hořlavé nebo spalné. Táž výška musí být dodržena i u nespalných krytin, jestliže je pod nimi uskladněn hořlavý materiál (stelivo, sušená píce a pod.) a nejde-li o střechu s dokonale utěsněnými sparami.

(1) Komíny mají převyšovat svoje okolí tak, aby byl vyloučen rušivý vliv objektů v okolí komínů na jeho funkci a aby zplodiny hoření neobtěžovaly okolí. Komíny musí vyúsťovat nejméně o 65 cm nad hřeben střechy nebo nad rovinu proloženou hřebenem střechy a skloněnou dolů o 10° od vodorovné roviny (jak naznačeno na obr. 11 normy ČSN 2022-1940). V pochybných případech je třeba prokázat tah komínu. Musí být zajištěna stabilita komínu s = 1,5.

(3) Komíny budov s plochými střechami musí vyúsťovat nad nejvyšší bod střechy (i nad atiky, poprsníkové zdi a jiné nástavky na střeše) aspoň 1,5 m, u zvlášť rozlehlých střech alespoň 2 m. Při tom mohou být komíny doplněny na předepsanou výši vhodně voleným nástavcem. Doporučuje se sdružovat komíny pokud možno vedle sebe, aby tvořily jeden celek.

(1) Veškeré komíny musí mít příčný (průtočný) průřez takový, aby se srovnával s počtem topenišť a množstvím vyvinujících se kouřových plynů.

(2) Komínové průduchy mohou mít příčný (průtočný) průřez kruhový, čtvercový nebo obdélníkový. U obdélníkového průřezu nesmí delší strana v průřezu být větší než 1,5násobek strany kratší.

(3) Komínové průduchy mají být svislé a pokud možno přímé. Komínové průduchy se smějí uhýbat od svislice nejvýše 30°, a to vždy jen v jednom směru. Výslovně je zakázáno převádět je z jedné zdi do druhé (t. j. stáčet je za rob).

(5) Komínové průduchy se nesmějí opatřit žádnými uzávěrkami (klapkami, šoupátky a pod.), které by zúžovaly jejich průřez nebo ztěžovaly čištění nad místem zaústění nejnižšího topeniště.

(4) Každý komínový průduch musí být zařízen tak, aby se dal v celém rozsahu spolehlivě a bezpečně vyčistit. Vybíraví nebo vymetací dvířka se nesmějí umístit v místnostech obytných, pokud stavební úřad ve zvláště odůvodněných případech nepovolí výjimku.

(2) Nedovoluje se vyzdívat komíny z přirozených kamenů, z dutých nebo lehčených cihel ani z betonových tvárnic. Výjimku může povolit jen ministerstvo stavebního průmyslu nebo orgán jím zmocněný. Procházejí-li komínové průduchy betonovými částmi stavby (průvlaky a pod.), musí být užito v místech proniku keramických pálených vložek (šamotových nebo z ostře pálené cihlářské hlíny). U skeletových staveb ze železového betonu se musí komín řídit jako samostatná oddělená konstrukce. Užívání komínových vložek vyžaduje povolení jejich druhů a způsobu montáže ministerstvem stavebního průmyslu.

(3) Nejmenší přípustná tloušťka komínového zdivá z plných pálených cihel po každé straně komína je 15 cm. Použije-li se jiných stavebnin, je nutno prokázat, že tloušťka zdivá má stejnou isolační schopnost a vykazuje stejnou bezpečnost jako řádně provedené a omítnuté cihelné zdivo tloušťky 15 cm. Vyžaduje-li to požární bezpečnost nebo stabilita zdivá komínu, může stavební úřad předepsat větší tloušťku.

(1) Komíny se vyzdívají z plných, ostře pálených cihel normálních rozměrů a tvarů nebo z komínových tvarovek ze stejného materiálu. Zdivo se musí plně uložit do malty. Jako pojidla se užije vápenné nebo nastavované malty. Vnitřní povrch musí být hladký, v místech změny směru zaokrouhlený a spáry buď vyspárovány anebo zality maltou. Vnější povrch komínů v budovách musí být na všech stranách řádně omítnutý, nad střechou aspoň vyspárovaný.

(5) Dřevěné součástky nesmějí zasahovat do komínového zdiva. Dřevěné součásti nosné konstrukce, stropů a střech musí být nad kouřovými troubami nebo jinými nebezpečnými plochami topeniště vzdáleny aspoň 45 cm, hořlavé střešní konstrukce aspoň 1 m. Nelze-li tyto vzdálenosti z vážných důvodů dodržet, musí být dřevěné součásti zajištěny ochranou proti zahřátí na nebezpečnou teplotu zápalnosti.

(6) V okolí vymetacích a vybíracích otvorů nemá být do vzdálenosti 15 cm od těchto otvorů žádná dřevěná součást nebo jiná hořlavá hmota; nelze-li tuto podmínku splnit, musí se tyto hořlavé součásti chránit pobitím plechem a pod.

(4) Komínové zdivo o tloušťce 15 cm nesmí být seslabováno rýhami pro domovní instalace plynovodů, vodovodů, elektrických vedení atd. Vnější Ke komínů na venkovních zdech se má chránit proti přílišnému ochlazování zesílením nebo zvláštní tepelnou isolací zajištěnou proti vlhkosti.

(1) Odvádět kouř troubami do ulice nebo na dvůr, či jiná veřejná místa se zakazuje. Výjimky jen na přechodnou dobu může v odůvodněných případech povolit stavební úřad (na př. u příležitostných a pomocných staveb), nemá-li místní národní výbor námitky s hlediska požární ochrany. Také v těchto výjimečných případech se musí dbát, aby se co v největším rozsahu dodržely předpisy požární ochrany.

(2) Vésti kouřové plyny troubami přes jiné místnosti do komínů se zakazuje. Kanály a kouřové trubky, jimiž se odvádí kouř z topenišť do komínů, se musí opatřit takovým počtem čisticích otvorů a na takových místech, aby umožňovaly dobré čištění v celé délce kanálu a kouřových trubek, mají být nejkratší a směřovat vždy vzhůru od topeniště, aby nebyl srážen ani brzděn tah ke komínu.

(2) Průlezné komíny pro zvláštní dědy mají mít nejmenší průřez 45 cm X 45 cm, nejsou-li vyšší než 10 m, a jsou na spodním konci vždy opatřeny železnými dvířky, která nesmějí být v místnosti obytné. Je třeba zřídit přístup i se strany.

(1) Zřizovat nové nebo obnovovat staré průlezné komíny pro připojení lokálních topenišť (sporáky, kamna a pod.) se nedovoluje.

(5) Zakazuje se umisťovat v průlezných komínech jakékoli dřevěné části nebo jiné předměty (na př. hřebíky) do komínového zdivá.

(4) Spojovat dohromady několik průlezných komínů není dovoleno.

(3) Průlezné komíny vyšší než 10 m buďtež širší, než je uvedeno v odstavci 2, a uvnitř opatřeny železnými stupátky upravenými podle odstavce 96 normy ČSN 2022-1940.

c) topeniště otevřená a topeniště vytápěná plynem nebo kapalnými palivy nesmějí být zapojena do komínových průduchů, do kterých jsou zaústěna uzavřená topeniště,

(1) Každá skupina topenišť v jednotlivých patrech a v bytech má mít svůj vlastní komín.

(2) Do jednoho komínového průduchu se smějí zapojit jen topeniště na týž druh paliva. Přitom

a) do komínových průduchů kruhového průřezu o průměru 15 cm nebo čtvercového nebo obdélníkového průřezu o velikosti 200 až 225 cm se smějí zapojit nejvýše 2 uzavřená topeniště z téhož patra,

b) do komínových průduchů kruhového průřezu o průměru nejméně 20 cm a do průduchu o příčném průřezu čtvercovém nebo obdélníkovém alespoň 300 cm² se smějí zaústit nejvýše 4 uzavřená topeniště, pokud náleží k jednomu bytu,

d) každé otevřené topeniště na tuhá paliva má mít samostatný úzký komín.

(4) K odstraňování sazí a popílku musí být komíny opatřeny vybíracími otvory se stejnými uzavíratelnými dvířkami jako otvory vymetací. Také úprava okolí dvířek vybíracích musí být stejná jako u vymetacích, velikost vybíracích dvířek může však být 15 cm X 25 cm.

(1) Komíny úzké se mají zpravidla vymetat se střechy a musí se k nim zřídit bezpečná lávka se železným zábradlím. Od jeho zřízení se může upustit jen, je-li přístup ke komínu í bez můstku dostatečně bezpečný. Komíny se mohou vymetat i s půdy. Komíny vymetané s půdy se nemají opatřovat nástavci. Je-li však nutno takový komín opatřit nástavcem, musí být zvlášť zajištěn, aby při vyražení nemohl spadnout se střechy. Komíny vymetané s půdy nesmějí být vyšší než 6 m od dlažby; půdy.

(2) Vymetací otvory se mohou zřizovat jen v přístupných prostorách na půdách, schodištích a chodbách, kde se nesmějí uskladňovat hořlavé předměty (zejména sláma, sušená pice, dříví a pod.), avšak ne v uzavřených místnostech podkroví.

(3) Vymetací dvířka musí mít šířku rovnou světlosti komínu a výšku 40 cm. Musí být dvojitá, od sebe oddělená, ohnivzdorná do žlábku zasazená a uzamykatelná, po případě zajištěná závorou. Použití jiných dvířek vyžaduje schválení ministerstva stavebního průmyslu a ministerstva vnitra nebo orgánů jimi zmocněných. Vymetací dvířka musí být nejméně 65 cm vysoko nad úrovní podlahy. Podlaha pod vymetacími dvířky musí být z hmot vzdorujících ohni. Komíny, které je nutno čistit vypalováním, mají být opatřeny stejně upravenými dvířkami v každém patře.

(5) Vybírací dvířka se mají zřizovat především ve sklepě, ale jen na přístupném místě, a musí být zajištěna proti otevření. Ve vyšších podlažích se mohou vybírací dvířka zřizovat jen v místnostech vedlejších, nikdy ne v místnostech obytných, Nelze-li jinak, je nutno zřídit v příslušném místě uzavíratelná komůrky. Dvířka vymetací a vybírací mají být vždy označena patrem, po případě číslem bytu, z něhož komínový průduch odvádí kouřové plyny.

(1) V zájmu zvýšení tahu a odstranění jiných poruch mohou být t. zv. stromkové komíny uzavřeny hradítky, které však musí ležet nejméně 50 cm pod zaústěním nejspodnější kouřové trubky. Není-li hradítko vytažitelné, musí byt nad ním zřízena vybírací dvířka. Hradítko i vybírací dvířka se musí upravit pokud možno z vedlejší místnosti.

(2) Nově zřizovat stromkové komíny bez závažných konstruktivních důvodů se zakazuje.

(3) Nástavce se musí náležitě upevnit v komínové hlavici, a to zapuštěním 20 cm hluboko, jsou-li kratší než 1 m, a 40 cm, jsou-li delší než 1 m. Zvlášť dlouhé nástavce se musí dobře zabezpečit proti nárazům větru. Nástavce komínů vymetaných s půdy se musí zajistit proti vyražení a spadnutí se střechy. Nástavce poškozené nebo uvolněné se musí neprodleně upevnit, opravit, po případě odstranit.

(1) Používání komínových nástavců se má omezit pouze na nezbytné případy a přitom je třeba dbát, aby nebyl porušen vzhled budovy. Nástavce mají být z materiálu vzdorujícího korosi způsobené kouřovými plyny a náhlým změnám teploty.

(2) Nástavce mají mít stejný průtočný průřez jako příslušný komín. Nepřípustně jsou nástavce, které mají jen úzké výtokové otvory. Přednost nutno dát nástavcům, které nemají otočných částí. Nástavce, jejichž vršek není bezpečně přístupný, se musí opatřit uzavíratelnými dvířkami, aby se umožnilo čištění komínu.

(1) Místo, kde je instalováno topeniště, se musí vždy zajistit proti vzniku požáru tak, aby požár byl vyloučen i v mimořádných případech, jako při přetopení, vypadnutí žhavých uhlíků a pod. Proto je třeba, aby podlaha před každým topeništěm byla buď z nehořlavého materiálu nebo chráněna plechem, a to do vodorovné vzdálenosti od přikládacích a popelníkových dvířek u sporáků 60 cm, u pokojových kamen, alespoň 30 cm. Podlaha pod vlastním topeništěm musí být buď nespalná nebo chráněná dlažbou či plechem.

(2) Stěny ve vodorovné vzdálenosti menší než 30 cm od nejdále vyčnívajících částí výhřevných ploch kamen nebo od povrchových ploch kouřových trubek musí být z nehořlavých hmot. To platí také pro stropy, jejichž podhled je níže než 45 cm nad horním povrchem kouřových trub nebo topenišť, a střešní konstrukce, jejichž spodní část je nad nimi níže než 1 m. Při instalaci cukrářských pecí, varných kotlů, restauračních sporáků a jiných topenišť je nutno dbát, aby v jejich základech byla ohnivzdorná deska, tlustá aspoň 10 cm.

(3) Kouřové trubky, jimiž jsou topeniště v bytech i v provozovnách připojena na komín, musí být spolehlivě upevněny a náležitě zajištěny proti vypadávání jisker.

(4) Topeniště nebo jejich kouřové trubky se mohou opatřit jen takovým zařízením k regulaci tahu komína, které zajišťuje za všech okolností, bezpečně odvádění zplodin hoření z topeniště; v obytných a v podobných místnostech se smí užít v kouřovém hrdle kamen škrtících klapek nebo hradítek jen tak provedených, aby i při jejich uzavřené poloze zůstala volná aspoň 14 průtočného průřezu. Přitom musí tento zbývající volný průtočný průřez tvořit celek; a to v horní polovině průřezu kouřové trubky. V kouřových trubkách se smí zřídit klapka Jen, není-li zřízena v komínovém hrdle, a to za týchž podmínek. U kachlových kamen se reguluje hoření popelníkovými dvířkami. Zařízení k regulaci tahu přissáváním studeného vzduchu se nedoporučuje a nesmí se ho používat tam, kde na jeden společný komínový průduch je zapojeno více topenišť.

(5) Přenosné části vnitřního zařízení, pokud jsou celé nebo zčásti z hořlavých hmot (ze dřeva, z textilií a pod.) se nesmějí umístit blíže k topeništím, ke kouřovým troubám nebo uzavřeným otvorům do komína než ve vzdálenosti 60 cm. Jsou-li umístěny blíže, musí být zajištěny proti vznícení vložením nesnadno odstranitelných a nespalných mezistěn, s obou stran vzduchem volně přístupných.

(6) Veškerá topná zařízení se musí tak upravit, aby neobtěžovala svoje okolí vývinem kouře, popílkem nebo zápachem.

(3) Tloušťka komínového zdivá musí být taková, aby zajišťovala jeho stabilitu, jakož i dostatečnou ochranu protipožární. U komínů o světlém průřezu 2000 cm² (asi 45 cm X 45 cm) a větším nesmí tloušťka zdivá z plných pálených cihel být menší než 30 cm. Může-li teplota spalin odcházejících z topenišť třeba i přechodně přestoupit teplotu 400°C), je třeba spodní část komínu nejméně do výšky 5 m vyzdít žárovzdornými hmotami. Vnitřek komínového zdivá se musí čistě vyspárovat, avšak nikoliv omítnout. Do komínového zdivá se nesmí vkládat potrubí ani jiná instalace, ani se nesmí jinak zeslabovat.

(1) Pro komíny topenišť pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody, provedené ve zdech obytných a jiných budov, platí obdobně předpisy požárně bezpečnostní jako pro ostatní druhy komínů obytných budov, pokud v dalším není jinak uvedeno.

(2) Komíny mají být umístěny ve vnitřních zdech a pokud možno ve středu budovy. Není-li to z technických důvodů možné a je-li třeba komíny provést ve vnějších zdech budovy nebo přizděním k vnějším zdem, je třeba zdivo komínu chránit proti přílišnému ochlazování. Komíny mají vyúsťovat pokud možná nad nejvyšší hřeben střechy nebo aspoň tak vysoko, aby odchod spalin z komína a tím tah komínů nebyl nepříznivě ovlivněn vzdušnými proudy, způsobenými blízkostí částí budov nebo střechy. Přístup k hlavě komínu se musí zajistit obdobně jako u ostatních domovních komínů.

(3) Průřez komínů a jejich výška musí být stanoveny výpočtem tak, aby byl zaručen vývin tahu, potřebného pro dokonalé spalování a pro dosažení potřebného výkonů' připojených topenišť. Poměr velikosti stran světlého průřezu komína smí být nejvýše 2:3, ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech 1:2.

(1) Každý komínový průtah musí v celé své délce probíhat samostatně, beze změny svého světlého průřezu, pokud možno přímo nebo alespoň bez uhýbání ve větším úhlu než 30° od svislice. Zaústění topenišť a sopouchů do komína se musí provést bez ostrých hran a bez zúžení pod velikost světlého průřezu komína.

(2) Do komínů topenišť ústředního vytápění a ohřívání užitkové vody nesmí být připojeno topeniště jiného druhu a pro jiné účely. Na jeden komín smí být připojeno jenom tolik topenišť a o takovém výkonu, aby i při provozu pouze jediného, nejmenšího z připojených topenišť, nevznikaly tahové závady následkem nadbytečného světlého průřezu komína. Nelze-li to zamezit, je třeba provést větší počet samostatných komínů. Pro topeniště, která mají být v provozu i v létě (na př. pro ústřední ohřívání užitkové vody), má být zřízen pokud možná, zvláštní komín.

(4) Každý komín se musí na svém úpatí opatřit přiměřeně velkým sběračem popílku a sazí, přístupným dobře pro jejich vybírání.

(2) Sopouchy je třeba chránit před přílišným ochlazováním a před vlhkostí. Při větší délce sopouchů se doporučuje provést je ve stoupání směrem ke komínům.

(1) Vzájemná poloha kotelny a komínů má být taková, aby délka sopouchů od topenišť byla co nejkratší, aby bylo možné sopouchy správně a účelně provést a aby byla zajištěna možnost jejich náležitého čištění.

(4) Sopouchy musí mít takový počet čisticích otvorů a tak umístěných, aby sopouch byl v celé délce dobře čistitelný. Velikost čisticích dvířek má být dostatečná, nejméně však 30 cm X 30 cm. Veškerá čisticí dvířka do sopouchů musí být z materiálu vzdorujícího ohni, dvojitá a nesmějí být umístěna v obytných prostorách budovy.

(3) Může-li teplota spalin odcházejících z topenišť třeba i přechodně přestoupit teplotu 400° C, je třeba sopouchy vyzdít žárovzdorným materiálem. Vnitřek zdivá sopouchů se musí čistě vyspárovat, avšak nikoliv omítnout.

(2) Kotelna má být dobře osvětlena, pokud je to technicky možné, též přímým denním světlem. Veškerá elektrická instalace v kotelně se musí provést podle příslušných předpisů ESČ.

(1) Kotelna má být umístěna v budově se zřetelem na nejúčelnější polohu a provedení komínů, na snadnou dopravu a montáž kotlů a strojového zařízení a na snadný dovoz paliva a odvoz popela. Má mít přiměřenou velikost půdorysné plochy a dostatečnou výšku.

(6) Podlaha kotelny se musí provést z nespalného materiálu, nejlépe betonová s cementovým potěrem a se spádem ke kanalisačním vpustím. V místech, kde se vybírá z kotlů žhavá škvára, má být podlaha alespoň do vzdálenosti 1 m chráněna před poškozením žáruvzdornými tvárnicemi.

(7) Zdi i strop kotelny musí být provedeny z plného nespalného materiálu o tloušťce nejméně 30 cm. Strop kotelny má být plynotěsný tak, aby bylo zabráněno pronikání plynu do vnitřku budovy, nebo má být opatřen alespoň nátěrem vodního skla.

(3) Kotelna musí být dostatečně větraná. U menších kotelen (asi do 2000 m³ prostoru vytápěných místností) postačí pouze přívod vzduchu, u větších kotelen je třeba zřídit též odvod vzduchu. Při přirozeném větrání má pro každých 500 m³ prostoru vytápěných místností činit světlý průřez ventilačních otvorů (kanálů) pro přívod vzduchu nejméně 1 dm². Světlý průřez otvorů (kanálů) pro odvod vzduchu má při přirozeném větrání činit nejméně ¹/₃ světlého průřezu všech komínů bez náhradních komínů.

(4) Kotelna musí být připojena na kanalisaci. Není-li možné bezprostřední připojení, je nutno zřídit odpadní jímku s přečerpáváním ručním nebo u větších zařízení elektrickým čerpadlem do kanalisační sítě.

(5) Všechny dveře v kotelně (s výjimkou dveří vedoucích do skladiště paliva) s musí otevírat směrem ven z kotelny. Dveře vedoucí z kotelny do vnitřku obytné budovy musí být opatřeny samočinným zavíracím zařízením, aby bylo zabráněno vnikání plynu a výparů do budovy. Všechny dveře vedoucí z kotelny (i dveře do skladiště paliva) musí být provedeny jako protipožárně bezpečné. U velkých kotelen má být kromě dveří do vnitřku budovy zřízen ještě zvláštní východ z kotelny přímo na venek, a to poblíž stanoviště topičova.

(2) Velikost skladiště je nutno stanovit se zřetelem na uskladnění požadované zásoby paliva, která má činit nejméně 2 až 3 měsíční jeho spotřebu při průměrné venkovní teplotě v zimním období. Zásadně nemá však být půdorysná plocha skladiště paliva menší než půdorysná plocha kotelny. Při tom je nutno brát v úvahu výšku skládky a druh skladovaného paliva se zřetelem na nebezpečí samovznícení. Nutno pamatovat na možnost větrání a odvádění výparů, avšak tak, aby vzduch nebyl nikdy přiváděn dovnitř skládky paliva. Větrací otvory musí být těsně uzavíratelné.

(3) Skladiště paliva má být odděleno zdmi od kotelny, aby se zabránilo znečišťování kotelny. Pouze u malých kotelen je možné připustit uskladňování paliva přímo v kotelně ve vzdálenosti nejméně 114 m od kotle na vhodně ohrazeném místě tak, aby bylo znemožněno vznícení paliva při provozu kotlů.

(1) Skladiště paliva má být pokud možno bezprostředně u kotelny a tak situováno, aby umožňovalo snadné a rychlé zauhlování kotlů, jakož i zavážení paliva do skladiště.

(4) U velikých zařízení se doporučuje z důvodů požární ochrany, jakož i z důvodů provozní hospodárnosti zřídit místo jednoho společného skladiště na palivo dvě až tři oddělená a uzavíratelná skladiště zvláštní.

(3) Otvory pro vhoz paliva musí být z materiálu vzdorujícího ohni s těsně přiléhajícími a uzavíratelnými dvířkami nebo poklopy.

u hnědých uhlí a polokoksu	2, nejvýše 3 m,
u černých uhlí a koksu	3, nejvýše 4 m.

(2) Z důvodu zvýšeného drcení a otěru uhlí a zejména též z důvodu nebezpečí jeho samovznícení nemá výška násypu ve skladištích paliva přestoupit u tříděných paliv nad 10 mm zrnění, podle druhu, jakosti a vlhkosti paliv:

(1) Podlaha skladiště na palivo musí být z nespalného materiálu. Otvory pro zavážení paliva se mají upravit tak, aby prostor skladiště paliva se dal celý vyplnit bez většího přehazování paliva.

(4) Skladiště paliva provedená jako uzavřené bunkry (zásobníky ) s horním zauhlováním a se spodní výpustí paliv musí být provedena celá ze železa nebo betonu, s těsně přiléhajícími poklopy nebo uzávěrkami pro zavážení a vypouštění paliva. Kromě toho musí být uzavřené bunkry na palivo opatřeny dostatečně velkými, těsně uzavíratelnými revisními otvory pro vstup do bunkrů a každý uzavřený bunkr má být opatřen jalovou výpustí, aby při samovznícení paliva se mohl obsah bunkru vyprázdnit, není-li o tuto možnost postaráno jinak.

(1) Každý kotel pro ústřední vytápění nebo ohříváni užitkové vody musí být před svým zaústěním do sopouchů opatřen kouřovým hradítkem nebo klapkou se zřetelným označením zavřené nebo otevřené jejich polohy (Z—O). Tato kouřová uzávěrka musí zajišťovat, aby i při její zcela uzavřené poloze neunikaly po odstavení kotle z provozu plyny do kotelny. Proto se musí kouřové hradítko opatřit ve své horní části otvorem nebo kouřová klapka vybráním, o světlém průřezu nejméně 10% průřezu otvoru, který uzavírá.

(2) Regulace tahu komína připouštěním vzduchu do sopouchu nebo komína není dovolena.