Vytápění staveb.

A. Ústřední vytápění.

B. Kamna a sporáky pro lokální vytápění.

(1) Ministerstvo stavebního průmyslu stanoví, jaké druhy staveb mohou býti vybaveny ústředním vytápěním, a v jakém přednostním pořadí budou stavby zásobeny potřebným materiálem. V budovách přízemních i patrových s méně než 16 bytovými nebo kancelářskými místnostmi se prozatím nedovoluje ústřední vytápění. V odůvodněných případech, kde je možné připojení na teplárnu, může ministerstvo stavebního průmyslu povolit výjimku.

(2) Projekty a výpis materiálu pro ústřední vytápění musí být vypracovány a podepsány odbornými projekčními závody. Navrhovatel ručí též za správnost a účelnost projektu kotelny, a správné dimensování komínů, přívodů vzduchu a ventilace za vhodnost otopné soustavy a kotlů pro ústřední vytápění s hlediska hospodaření teplem a určení nejvýhodnějšího druhu paliva, jakož i s hlediska provozních poměrů a konečně za zachování ustanovení o ústředním vytápění v této vyhlášce. Již při řešení stavebního návrhu musí pracovat projektant s navrhovatelem ústředního vytápění. Stropní trámy se musí pokud možno uspořádat tak, aby nepřekážely vedení. Při řešení rozvodu tepla se musí přihlížet k účelnému rozdělení pod A provozních a povětrnostních poměrů. Počet skupin nesmí být ani nadbytečný ani nedostatečný. Vhodnou stavební úpravou je třeba pamatovat na účelné soustředění místností speciálne vytápěných (v době prázdnin ve škole, v nočních hodinách v úřadech a pod.).

(6) Kde není možno zřídit ihned při. stavbě ústřední vytápěni, je třeba pamatovat v pronicích stropů na možnost dodatečného osazení potrubí, jakož i na stavební úpravu pro pozdější kotelnu, shozy uhlí a popelu a pod.; příslušná potrubí možno instalovat jen se zvláštním povolením ministerstva stavebního průmyslu. Komín pro ústřední vytápění se doporučuje vyzdít současně se stavbou.

(5) V kuchyních a prádelnách pro hromadné vaření a praní je nutno se postarat o náležité odsávání par a podle potřeby též o odmlžování vzduchu.

(4) Pokud se použije nových vzorů otopných ploch, musí mít vhodnou stavební hloubku a malou spotřebu materiálu, musí být výrobně jednoduché a levné a po stránce tepelnětechnické musí být doporučeny Ústavem pro hospodárné využití paliv. Nátěry otopných těles hliníkovou barvou nebo jinými kovovými bronzy snižuje tepelný výkon a proto se nedoporučují.

(3) Pro ústřední vytápění teplým vzduchem lze užít pouze takových soustav, které pracují s umělou cirkulací a filtrací vzduchu a v případě potřeby též s klimatisací vzduchu; nutno také zajistit, aby nebyl zviřován při provozu zbytečně prach, zejména v nemocnicích. Při teplovodních systémech v půdorysné rozsáhlých stavbách se musí navrhovat pro snížení vany, železa systémy s umělou cirkulací. Při stavbě kotelen je nutno použít pokud možno největších kotlových jednotek, ale vždy tak, aby to nebylo na újmu hospodárnosti provozu na jaře a na podzim.

(2) Tělocvičny, domy osvěty, divadelní sály, auly a jiné velké prostory, jichž se používá občasně, je třeba opatřit vytápěním teplovzdušným a není-li možné, teplovodním nebo parním.

(1) Radiátory buďte pokud možno montovány k nejvíce ochlazované stěně. Normálně buď užito teplovodní vytápění se zvláštním přihlédnutím k účelnému dělení rozvodu a k regulaci; v zájmu úspory materiálu však není zásadních námitek, aby se výjimečně použilo parního vytápění. Rovněž není námitek proti vytápění teplovzdušnému, pokud to bude hospodárné.

(1) Pro vytápění provozních místností je třeba zpravidla používat nástěnných teplovzdušných vytápěcích souprav, žebrových trub nebo konvektorů, po případě i hladkých ploch. Buď používáno vytápěcích souprav parních, teplovodních nebo horkovodních. Vzhledem k nynějšímu nedostatku kotlů je třeba využít pro vytápění také kotlů, sloužících k jiným účelům (provozním), jakož i přebytků tepelné energie při výrobě nebo odpadového tepla (odpadových vod nebo plynů, pokud je v nich k disposici tepelná reserva). Tam, kde jde o vytápění budov s provozem v jiné době, než je provoz dílenský, doporučuje se ve vhodných případech použít akumulátorů tepla. Pro vytápění provozoven se zvýšeným požárním nebezpečím platí zvláštní předpisy.

(2) Skupiny bytových staveb pro zaměstnance průmyslových závodů, pokud je povoleno v nich zřídit ústřední vytápění, se připojují na kotelnu závodu, je-li to, účelné a hospodárné.

(3) Pro vytápění prozatímních ubytoven se doporučuje navrhnout zjednodušené parní systémy.

(1) Jsou-li domy, v nichž se zřizuje ústřední vytápění, sdruženy (ve skupinách nebo bloku), musí být jejich vytápění soustředěno v jedné kotelně nebo pokud možno v nejmenším počtu společných kotelen tak, aby se dosáhlo co nejvhodnějšího řešení se zřetelem na hospodárnost provozu, potřebu stavebního a konstrukčního materiálu a investiční náklady. Buď dána přednost teplovodním systémům; kuchyňské prostory a koupelny je třeba vždy vytápět. Jako topné plochy se doporučují především radiátory, po případě jiná vhodné topná tělesa technicky odůvodněná.

(3) O vybavení sídlišť ústředním vytápěním se rozhodne v každém případě zvlášť.

(2) Při stavbách o více než 8 podlažích je třeba použít systémů, které snášejí vysoké provozní tlaky, nebo zřídit po výšce několik samostatných topných soustav téhož systému.

(2) Pro lokální vytápění, pokud nebude stanoveno závazné značkování kamen, lze užít především těch typů kamen a sporáků, které byly přezkoušeny a doporučeny Ústavem pro hospodárné využití paliv.

(1) Pokud bude použito spotřebičů plynových nebo elektrických, jsou dovoleny jen typy značkované Plynárenským, vodárenským a zdravotně technickým svazem (PVS) nebo Elektrotechnickým svazem československým (ESČ).

(3) Velikost jednotlivých otopných těles je při tom třeba hospodárně a účelně stanovit tak, aby místnosti mohly být dostatečně vytápěny.*)

(2) Sporáků vytápěných tuhými palivy (uhlím, koksem a pod.) se užije buď stolových nebo s vrškem (t. j. s troubami uloženými v nástavku převyšujícím rovinu plátů), a to buď železošamotových nebo keramických (kachlových).

(1) V kterých oblastech se má používat plynových nebo elektrických sporáků, rozhodne v zájmu celostátního hospodaření energií a s přihlédnutím k výrobnímu plánu koordinační komise Československých energetických závodů.

(3) Kde to dovolují hospodářské důvody, je nutno v každé kuchyni pamatovat na možnost připojení plynového nebo alespoň elektrického vařidla. V elektrických kuchyních buď pamatováno na možnost vytápění kuchyně.

(5) Kombinace kuchyňského sporáku s kotlem pro ústřední vytápění se nedovoluje.

(6) V kuchyních závodních a restauračních se řeší vytápění v každém případě zvlášť.

(4) V bytech, kde se používá plynového nebo elektrického sporáku a obytné místnosti se vytápějí plynem nebo elektřinou, musí být umožněno lokálně vytápět alespoň jednu obytnou místnost.

b) kachlová přenosná násypná nebo stáložárná kamna,

c) kachlová kamna na nožkách, stavěná na místě.

(1) Pro obytné místnosti denně nebo často vytápěné pevnými palivy se opatří:

(2) V ložnicích pro zvýšení bezpečnosti se použije kachlových (akumulačních) kamen, v nichž se ukončí topení před spánkem.

a) železošamotová kamna regulační, jednoduchá nebo stáložárná, a to o výhřevné ploše 0,8 až 1,2 m² pro otop jedné, po příp. současně více místností zpravidla až do celkového obsahu 120 m³ nebo o výhřevné ploše 1,2 až 1,6 m² pro současný otop dvou nebo tří místností (otevřenými dveřmi nebo kamny vestavěnými do dělících příček),

(4) Obytné místnosti vytápěné nepravidelně a po krátkou dobu se opatří železošamotovými kamny o výhřevné ploše 0,7 až 1,2 m², při čemž se k úspoře paliva doporučuje použít svislých kouřových trubek o délce alespoň 1 m nebo kamnového nástavce. Tato kamna jsou vhodná i pro výpomoc při velkých mrazech tam, kde se jinak vytápí kamny v sousední místnosti.

(3) Otop plynem nebo elektrickými akumulačními kamny možno připustit jen tam, kde to dovolí energetické poměry. Při vytápění plynem je nutno se postarat o náležité odvedení spalin.