Navrhování obytných staveb.
Základní ustanovení.
Ostatní zařízení.

b) byt o jedné místnosti s kuchyní a příslušenstvím do 65 m²,

a) garsoniéra (zásadně pro jednoho svobodného) buď s nejnutnějším příslušenstvím do 30 m², po případě méně, je-li příslušenství společné, anebo s nejnutnějším příslušenstvím do 48 m², je-li o jednu místnost více,

c) obývací místnost, 1 ložnice, kuchyň a příslušenství do 80 m²,

(1) Podle rozsahu bytové plochy jsou stanoveny tyto základní skupiny bytů:
V rozsahu stanovených bytových ploch je přípustno i jiné rozdělení, avšak uvedené výměry se nemají zpravidla překročit o více než 5%.

d) obývací místnost, 2 ložnice, kuchyň a příslušenství do 95 m²,

e) obývací místnost, 2 ložnice, pracovna, kuchyň a příslušenství do 110 m².

(2) Do plošné výměry, stanovené v odstavci 1, se započítává celá zastavěná plocha bytu (na př. s arkýřem a s omezujícími zdmi) a poměrný díl schodiště a společných komunikací v obytných podlažích.

(3) Byt v domech o třech a více podlažích má být umístěn zásadně v jednom podlaží. V rodinných domcích může být umístěn byt ve dvou podlažích, na př. v přízemí a zčásti v podkroví nebo v přízemí a v prvním patře.

(1) Při zastavování stavebních mezer je třeba se přizpůsobit dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse.

(2) Zakazuje se zřizovat byty, u nichž je podlaha v některé obytné místnosti níže než 30 cm nad povrchem přilehlého chodníku, dvora, zahrady nebo okolního terénu. Přístup do obytné místnosti v podkroví musí být oddělen od vstupu do ostatního půdního prostoru.

(3) K severu se má umístit jen příslušenství a z obytných místností nejvýše jídelní kout obývací místnosti nebo ložnice rodičů, má-li byt aspoň 2 ložnice.

(4) Větrání bytů nutno zabezpečit buď orientací bytu ke dvěma světovým stranám (t. j. buď ke dvěma protilehlým průčelím nebo v rohové poloze), anebo vhodným větracím zařízením. Nevylučuje se však řešení více bytů v jednom podlaží, zvláště vede-li k hospodárné disposici.

(5) Byt pro domovníka má být o 2 místnostech (pokoj s kuchyní a s příslušenstvím podle povahy domu), způsobilý k řádnému a zdravému užívání a položený pokud možno blízko domovních dveří.

a) obytný pokoj — 18 m², jedna ložnice — 14 m², druhá ložnice — 10 m²,

b) kuchyně s jídelním stolem — 12 m²; pracovní kuchyně 6 m², kuchyňský kout 4 m², jsou-li vybaveny elektřinou nebo plynem.

(1) Výměra jednotlivých místností nesmí být menší než tyto plochy:

(2) Při návrhu vnitřní disposice bytu nutno velmi bedlivě dbát řádné provozní souvislosti, snadného udržování bytu a nezávadného používání příslušenství.

d) lůžka pro dospělé osoby a gauče 90 cm X 205 cm, pomocné odkládací plochy k lůžkům, po případě noční stolky 45 cm X 45 cm, dětské postýlky 70 cm X 140 cm.

1. Půdorysné rozměry vnitřního vybavení bytu předpokládají:

a) jídelní stůl 60 cm X 85 cm (židle zaujímají 45 cm šířky), křesla 55 cm X 60 cm,

b) pracovní plocha v kuchyni (ve výši 86 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně) nejméně 60 cm X 120 cm, dřez 60 cm X 50 cm bez odkládací plochy, při čemž horní hrana dřezu má být ve výši 86 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně a odkapní plocha má být nalevo od dřezu, plocha pro kuchyňské nářadí rodiny 60 cm X 120 cm,

c) skříně hloubky 60 cm a šířky 60 cm nebo jejího násobku; žádá-li to půdorysná disposice bytu, lze počítat s šířkou v násobku 50 cm (při tom třeba předpokládat pro dospělou osobu nutnou plochu pro skříň na šaty a prádlo celkem 60 cm X 120 cm a pro knihovnu 60 cm X 60 cm),

2. Rozměry topidel se řídí podle současné výroby.

3. Ložnice mají mít každá zvláštní přístup. Jsou-li dvě vedle sebe, mohou být spojeny dveřmi.

4. Pracovní kuchyně má mít nejméně 2 m šířky. Kuchyně nebo kuchyňský kout musí být vždy přímo osvětleny a větrány. Disposičním řešením se má co nejvíce usnadnit provoz v kuchyni.

5. Lázeň má být pokud možno situována mezi vytápěnými místnostmi a musí být tak dimensována, aby v ní bylo možno umístit vanu rozměru alespoň 68 cm X 155 cm (kromě obložení) se sprchou, umyvadlo, jež nemá být docela v rohu, plynový nebo elektrický ohřívač s topným zařízením, koupelnová kamna, stoličku a věšák. U garsoniér stačí po případě sprchové zařízení s odpadem v podlaze, umyvadlo, ohřívač, stolička, věšák, po případě záchodová mísa.

6. Záchod má být samostatně přístupný, zpravidla z předsíně; u bytu menší půdorysné plochy než 70 m² může být umístěn v lázni, pokud je přímo větraná.

8. Komora má velikost zpravidla 1,5—2 m² a její rozměry nemají v obou směrech přesahovat 1,5 m. Má být umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo u předsíně. Lze ji nahradit vestavěnou skříní, při níž třeba pamatovat na dobré odvětrávání.

7. Spíž je přístupná z předsíně nebo z kuchyně; zřizuje se v chladné poloze, co nejdéle od komínového tělesa a plynových odkuřovačů.

9. Úkolem šatny je aspoň částečně uvolnit prostor ložnic od skříní.

(1) Pokud jde o světlou výšku, doporučují se tyto rozměry: pro obytnou, místnost v normálním podlaží nejméně 2,50 m, v podkroví nejméně 2,30 m (měřeno svisle na nejnižší stěně) a pro sklep 2,10 m, po případě 2,40 m tam, kde je ústřední vytápění.

(2) Průchozí šířka ramene schodiště (t. j. u dvojramenného schodiště volná šířka ramene mezi zábradlím a stěnou, zvětšená o 5 cm) u nájemních domů nejvýše o 4 podlažích nad zemí (přízemí a 3 patra) je nejméně 120 cm; u vyšších domů je přiměřeně větší, šířku podest je třeba zvětšit pro snazší dopravu nábytku.

(3) U rodinných domků budiž schodiště pokud možno bez kosých stupňů, přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné a o světlé šířce nejméně 85 cm. Při návrhu schodiště je nutno vždy pamatovat na možnost stěhování nábytku.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 neplatí pro komunikace) které neslouží pravidelnému provozu v domě. Užije-li se výstupných žebříků na půdu, musí být řádně upevněny a opatřeny záchytným madlem.

(5) U rodinných domků buď pamatováno na zádveří vždy aspoň na, severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m n. m.) anebo o polohu nechráněnou nebo vystavenou vlivům povětrnostním.

(1) Obytné místnosti mají mít dostatečné (t. zv. střední) osvětleni, t. j. poměr plochy oken k podlahové ploše zpravidla 1 : 6 až 1 : 8 za předpokladu dostatečného volného prostoru před okny; v úzkých tmavých ulicích u vysokého a hustého zastavění nebo s překážkami před okny (na př. stromy) nebo při parapetu a nadpraží, volených nepříznivě pro osvětlení, má být osvětlení přiměřeně větší (1 : 4 až 1 : 5).

(2) Je nutno pamatovat na řádné větrání, zejména v kuchyních při plynových spotřebičích.

(3) U záchodů buď postaráno o řádné větrání přímé nebo svislým ventilačním tahem za předpokladu, že každý kloset má svůj ventilační tah se zabezpečenou účinností. Nesplachovací záchod musí být přímo osvětlen a větrán a při tom oddělen od bytu přímo větranou předsíňkou. Doporučuje se užít v něm klapkové mísy s nejmenším nutným množstvím vody pro spláchnutí.

(4) Lázeň musí být větrána buď přímo, anebo nepřímo průduchem nebo svislým ventilačním tahem dostatečného průřezu a dostatečné tepelné isolace, a to zvlášť pro každou lázeň. Ohřívá-li se voda nebo vytápí se plynem, nutno odvádět spaliny samostatným komínovým tahem. V malých koupelnách, vytápěných plynem, má být postaráno o přívod vzduchu.

(6) Zřizování šachtových světlíků pro osvětlení obytných místností nebo kuchyní se zakazuje. Výjimečně lze je zřídit jen, kde to vyžaduje hloubka sousední budovy, a to pro osvětlení podřadných prostorů.

(5) Špíž má být zpravidla větrána přímo; postačí ventilační otvory při podlaze a stropu.

(1) Instalační zařízení pro kloset, lázeň a kuchyňský dřez (po případě vylévku) buďte co nejvíce soustředěna, a to nejen v jednotlivém podlaží, nýbrž i v podlažích nad sebou. Plynové potrubí se musí vést podle příslušných předpisů; zejména se nesmí vést volně uzavřenými vzduchovými prostory.

(2) Potrubí vodovodní a vodovodní zařizovací předměty se smějí umisťovat na vnějších zdech jen zcela výjimečně a musí být dostatečně isolovány tepelně.

(1) Zásadně se nemají zřizovat u bytů, na chodbách a schodištích, pokud se vytápějí, jednoduchá okna v obvodových zdech. Nutno se také vystříhat zbytečné členitosti obvodových zdí a nadměrné výměry okenních ploch. Také k akumulaci tepla je třeba přihlížet.

(2) Stropy a podlahy mají mít součinitel prostupu „k“ nejvýše 1,00 kcal/m²hod.°C; to platí i pro ploché střechy obytných budov bez půdního prostoru.

(4) Průzvučnost konstrukcí mezi obytnými místnostmi dvou bytů má být nejvýše taková, jako oboustranně omítnuté příčky z plných pálených cihel na maltu vápennou, jednu cihlu tlusté (29 cm).

(3) Z důvodů tepelné hospodárnosti se doporučuje užívat u obytných místností takových konstrukcí oken, jejichž součinitel prostupu tepla „k“ je menší než 3,8 kcal/m². hod.° C.

(5) Je-li venkovní prostor hlučný (na př. rušná dopravní ulice o hlasitosti hluku nejméně 80 fonů) průzvučnost venkovní stěny obytných místností nemá být větší než zdi z plných pálených cihel na maltu vápennou, oboustranně omítnuté, půldruhé cihly tlusté (44 cm);. okna mají býti dvojitá (nebo se sdruženými křídly), velmi dobře těsnící.

(1) Zpravidla je třeba počítat s lokálním vytápěním. Kde lze už nyní vybavit byty ústředním vytápěním, nutno pamatovat v každé bytové jednotce alespoň na jeden komín k umožnění lokálního vytápění v nutných případech.

(2) Kde nelze vybavit byty ústředním vytápěním, má být počítáno s možností pozdější instalace ústředního vytápění.

(3) Při lokálním vytápění buď počítáno s vytápěním zpravidla každé obytné místnosti, dále kuchyně (ať pracovní nebo kuchyňského koutu) a lázně, není-li možno je přitápěti plynem nebo elektřinou. Plynová kamna se musí opatřit úpravám i pro odvádění spalin podle platných předpisů. V disposici nutno pamatovat na to, aby se soustředěním komínových těles zmenšil jejich počet.

(1) Ke každému bytu se doporučuje zřídit přiměřený sklepní prostor. V každé novostavbě, u níž jsou splněny podmínky platné pro zřizování úkrytů, musí být plánován a zřízen úkryt. Ve vhodných budovách (zejména veřejných) nutno pamatovat na zřizování veřejných úkrytů, záchranných stanic a pod. Potřebné informace sdělí příslušné krajské nebo okresní velitelství požární ochrany.

(2) V každém stavebním celku se má zřídit prádelna řádně větraná s možností dobrého strojního vybavení; zároveň má být vyřešeno sušení' prádla. Při stavbě skupiny domů se doporučuje zřídit ústřední prádelnu a sušárnu, jsou-li dány podmínky pro její dobrý provoz. Je třeba pamatovat na nutné přípojky zdrojů energie, zvláště na zatrubkování přívodu elektrického proudu.

(3) U domů o více bytech, kde není výtah, je nutno zřídit zvláštní větranou místnost pro uskladnění dětských kočárků, jízdních kol a pod., a to v přízemí při vestibulu nebo v suterénu. U rodinných domků je pamatovat na místo pro kočárek v předsíni.

(4) Nutno pamatovat na vhodné umístění nádob na popel a sběr odpadků a na účelnou dopravu jich od místa uskladnění na chodník.

(5) V každém domě o více než čtyřech podlažích (t. j. o přízemí a více než 3 patrech) bud’ pamatováno na osobní výtah nejmenší nosnosti 300 kg, a to i tehdy, nebude-li možno výtah zřídit ihned.

(1) V nájemních domech se doporučuje zřídit telefon domácí a pokud možno také poštovní, umístěný ve vestibulu domu a přístupný všem nájemníkům. Vždy buď umožněna snadná dodatečná instalace telefonního vedení. V dohodě s Československou státní poštou, n. p., je nutno pamatovat u vhodných objektů na zřizování výklenků přístupných s ulice pro umístění veřejných telefonních mincovních automatů. Doporučuje se zřídit společnou antenu.*)

(2) V každém nájemním domě buď zřízen blok schránek na dopisy, jednotně umístěný v přízemí budovy (ve vestibulu, po případě v průjezdu nebo prostoru schodiště), u rodinných nebo jednotlivých (isolovaných) domů s oplocením se mohou schránky umístit u vchodu v oplocení.**)

(3) Měřidla, t. j. elektroměry a plynoměry, buďte umístěna tak, aby bylo možno odečíst stav spotřeby přímo z chodby nebo se schodiště.

(2) Zřizovat garáže v suterénu nebo v přízemi domu v traktu uličním nebo dvorním je možné, je-li postaráno o ohnivzdorné odděleni prostor garážových od ostatních místností obytných nebo obchodních. Je však zakázáno zřizovat garáže v průjezdech, do kterých ústí zároveň komunikace domavní. Garáže u rodinných, domků a v předzahrádkách je možno navrhovat, jen jde-li o ukládání osobních vozů obyvatel domu

(1) Zřizovat samostatné garáže ve dvorech činžovních domů je dovoleno jen tehdy, pokud je to přípustné podle zastavovacího plánu. Zřízením garáže nesmí být ohrožené užívání dvora pro účely domovní; garáž buď vzdálena nejméně 5 m od domovní zdi, opatřené okny nebo dveřmi.

(5) Nepřipouští se zastavovat proluky mezi sousedními stavbami přístavky nebo garážemi.

(4) Garáže navrhované v nezastavěných místech mohou mít stěny i stropy neohnivzdorné. Neohnivzdorné garáže v těchto místech se však nesmějí zřizovat ve větším rozsahu, nýbrž může jít jen o jednotlivé garáže, které mohou pojmout nejvýše čtyři vozy.

(3) Nejsou-li garáže v místech nezastavěných, smějí se jejich stěny, strop i podlaha navrhovat jen z materiálu ohnivzdorného. Za místa nezastavěná se pokládají prostory ohražené, jež. jsou buď úplně nebo zčásti volné (bez staveb), a kde činí vzdálenost navrhované garáže od nejbližšího objektu stavebního alespoň 25 m.