(1) Nárok na základní plat po dobu neschopnosti k práci pro nemoc (úraz) nebo po dobu nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, vyplývající z ustanovení § 9 odst. 3 a 4, trvá, i když pracovní poměr soudce skončil dříve podle § 13 odst. 1 nebo 2 zákona opatřením, k němuž došlo v době, po kterou se mu zachovává nárok na základní plat.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro soudcovského čekatele, jehož pracovní poměr byl rozvázán výpovědí.