(1) Nárok na základní plat a funkční přídavky vzniká dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené pro přiznání těchto příjmů, a zaniká s výjimkou stanovenou v odstavci 3 posledním dnem měsíce, v němž odpadly podmínky nároku na tyto příjmy. Soudci, u kterého vznikl nárok na tyto příjmy jiného dne než prvého dne v měsíci, přísluší za zbývající část měsíce poměrná část těchto příjmů.

(2) Nárok na ostatní pracovní příjmy (§§ 11, 13 a 14) vzniká (zaniká) dnem, kdy opatření, jímž byly tyto příjmy přiznány (odňaty), nabylo účinnosti, pokud v něm nebude stanoven jiný den.

(3) Nastala-li některá ze skutečností, které podle §§ 9 až 12 vylučují nárok na pracovní příjmy uvedené v odstavci 1 nebo na pracovní přídavek, přísluší v měsíci, ve kterém taková skutečnost vznikla nebo zanikla, poměrná část těchto příjmů za dny předcházející a následující, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

(4) Nastala-li skutečnost, která podle platných předpisů má za následek změnu výměry pracovních příjmů uvedených v odstavci 1, přísluší tyto příjmy v nové výměře od prvního dne měsíce následujícího po dni, v němž tato skutečnost nastala, a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne.