(1) Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nebo další ustanovení tohoto platového řádu nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru.

(2) Základní plat nepřísluší, pokud se dále nestanoví jinak, po dobu

1. neomluvené nepřítomnosti v práci,

2. neplaceného pracovního volna,

3. neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz,

4. nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství.

(3) Nemůže-li soudce konati práci pro nemoc nebo úraz, které si nezpůsobil ani úmyslně ani hrubou nedbalostí, podrží nárok na základní plat po dobu 6 týdnů. Tato lhůta se prodlužuje o 2 týdny, je-li soudce ke dni onemocnění (úrazu) zaměstnán ve veřejné službě alespoň 10 roků a o další týden za každých dalších 5 roků takového zaměstnání.

(4) Soudce žena, která ke dni počátku nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství je ve veřejné službě zaměstnána alespoň 2 roky, podrží nárok na základní plat po dobu 6 týdnů.

(5) V odůvodněných případech může ministerstvo spravedlnosti povolit podle směrnic, které stanoví vláda, větší výhody, než které plynou z ustanovení odstavců 3 a 4.