(1) Hlášením je povinen:

(2) Nebyla-li osoba zemřelá na některou z nemocí, uvedených v § 1 před smrtí v lékařském ošetření, je povinen hlásiti jej: úmrtí lékař, který provedl prohlídku mrtvoly, a byla-li některá z těchto nemocí zjištěna až při pitvě, je hlášením povinen prosektor.

(3) Hlášení je nutno učiniti ve dvojím vyhotovení na tiskopise vydaném Státní tiskárnou v Praze pod skladovým číslem 430, jehož vzor je otištěn v příloze této vyhlášky.

a) v léčebných a ošetřovacích ústavech, v ústavech národního zdraví a v ambulatoriích národního pojištění, po případě ve zdravotnických střediscích vedoucí lékař, nebo lékař, který ho zastupuje,

b) ve výchovných, sociálních, kárných, vězeňských a jim podobných ústavech ústavní lékař, a není-li ho, ošetřující lékař,

c) jinak každý lékař, který zjistil onemocnění, odůvodněné podezření z onemocnění nebo úmrtí.