(1) Předpisy tohoto nařízení platí pro stálé přísežné znalce (dále jen „znalce“) a stálé přísežné tlumočníky (dále jen „tlumočníky“).

(2) Přibral-li soud ke znaleckému (tlumočnickému) úkonu příležitostného znalce (tlumočníka), náleží tomuto odměna a náhrada hotových výloh rovněž podle tohoto nařízení.