(1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, která činí

a) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu smrti nebo odnětí svobody na pětadvacet let,

b) patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody převyšujícímu deset let,

c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody nejméně na pět let,

d) pět let při odsouzení k jinému trestu.