(1) Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, která činí

(2) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou pachatele nelze postavit před soud pro zákonnou překážku nebo proto, že úmyslně maří trestní stíhání.

(3) Promlčení trestního stíhání se přerušuje,

(4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.

a) dvacet let, stanoví-li zákon na trestný čin trest smrti nebo odnětí svobody na pětadvacet let,

b) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby dočasného odnětí svobody nejméně deset let,

c) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby dočasného odnětí svobody nejméně tři léta,

d) tři léta u ostatních trestných činů.

a) učiní-li prokurátor nebo soud opatření směřující k stíhání pachatele pro trestný čin, o jehož promlčení jde, nebo

b) dopustí-li se pachatel v promlčecí době trestného činu nového, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.