Společná ustanovení.

(1) Podání lze učinit písemně, ústně nebo telegraficky. O ústním podání budiž sepsán protokol, který podepíše ten, kdo podání učinil.

(2) Je-li podání nesprávně označeno, rozhoduje pro účely řízení jeho obsah.

(1) Při počítání lhůt stanovených podle dní se nepočítá den, do něhož spadá doba nebo událost, jíž se má lhůta počínat.

(2) Lhůty stanovené podle týdnů, měsíců nebo roků se končí uplynutím onoho dne posledního týdne nebo měsíce, jenž se svým jménem nebo číselným označením shoduje s dnem, kterého se lhůta počala. Chybí-li tento den v posledním měsíci, končí se lhůta uplynutím posledního dne měsíce.

(3) Počátku a běhu lhůty nepřekážejí dny pracovního klidu. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, pokládá se nejbližší pracovní den za poslední den lhůty.

(4) Lhůta je zachována, bylo-li podání ve lhůtě dáno na poštu s adresou orgánu, u něhož má nebo může být učiněno.

(5) V pochybnosti se považuje lhůta za zachovanou, neprokáže-li se opak.

(1) Zmešká-li někdo z omluvitelných důvodů bez vlastní viny lhůtu k podání opravného prostředku nebo k podání návrhu na stíhání přestupku urážky na cti, povolí mu národní výbor, který ve věci rozhodoval nebo měl rozhodovat v první stolici, navrácení lhůty, jestliže o to požádá do 15 dnů od pominutí překážky a podá v téže lhůtě zmeškaný opravný prostředek nebo návrh.

(2) Právní účinky včas podané žádosti o navrácení lhůty k podání opravného prostředku jsou tytéž, jaké má včas podaný opravný prostředek.

(3) Povolí-li národní výbor navrácení lhůty, považuje se lhůta k podání opravného prostředku nebo návrhu za zachovanou.

c) uražený, který podal návrh na stíhání pro přestupek urážky na cti.

a) ten, jehož věc může být nebo byla zabrána, ačkoli není ve věci obviněným,

b) ten, komu může být nebo bylo uloženo ručení za nedobytnou pokutu,

(1) Obviněný, zúčastněné osoby a jejich zákonní zástupci jednají v řízení před národním výborem osobně; mohou se však dát zastupovat zmocněncem, nerozhodne-li národní výbor, že musí být přítomni osobně.

(2) V řízení o urážkách na cti je vyloučeno zastupování advokátem.

(1) Obviněný, zúčastněné osoby, jejich zákonní zástupci a zmocněnci mají právo po vydání nálezu nahlížet do spisů s výjimkou poradních zápisů a dělat si z nich výpisy a poznámky.

(2) Nahlédnutí do spisů může být odepřeno z důvodů uvedených v § 5.

(1) Národní výbor může tomu, kdo ruší řízení nebo se k orgánu provádějícímu řízení chová urážlivě nebo nesplní jeho příkazy, uložit pořádkovou pokutu do 5.000 Kčs.

(2) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může národní výbor pořádkovou pokutu prominout nebo zmírnit.

(1) Každý je povinen na vyzvání vypovídat před národním výborem jako svědek.

(2) Svědek budiž před výslechem vyzván, aby vypovídal pravdivě, a budiž poučen o tom, kdy může odepřít výpověď, a o trestních následcích křivé výpovědi.

(3) Veřejný orgán nesmí být vyslýchán jako svědek o tom, co se dověděl při výkonu svého úřadu nebo své služby a co je povinen zachovávat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti zproštěn.

(4) Odepřít vypovídat jako svědek je oprávněn příbuzný obviněného v pokolení přímém a sourozenec, manžel, osvojenec nebo osvojitel obviněného.

b) způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci nebo manželu nebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by pociťoval jako těžkou újmu vlastní.

(5) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat též tehdy, kdyby

a) porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by této povinnosti byl zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má,

(1) Je-li třeba znaleckého posudku, přibere národní výbor jednoho nebo několik znalců.

(2) Je-li k podání znaleckého posudku třeba krevní zkoušky nebo jiného podobného úkonu, je obviněný povinen trpět, aby lékař vykonal na něm takový úkon, pokud není spojen s vážným ohrožením zdraví obviněného.

(3) Ustanovení §§ 11 a 31 platí obdobně i pro znalce.