Řízení.
Blokové řízení.
Příkazní řízení.
Ústní jednání a písemné řízení.
Nálezy a jiná rozhodnutí.
§ 34
Podmínky řízení.
Národní výbory mohou zmocnit veřejné orgány, aby za přestupky ukládaly ihned na místě pokuty osobám, které byly při přestupku přistiženy a jsou ochotny pokutu zaplatit, a aby pokutu ihned vybraly trestním blokem. Zmocnění pro území přesahující obvod krajského národního výboru uděluje ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 35
Následky nezaplacení pokuty.
§ 36
Trestní blok pro nepřítomného.
Trestní blok může být vydán i v nepřítomnosti obviněného tím, že se připevní na věc, kterou byl přestupek spáchán. Nebyla-li pokuta zaplacena v určené lhůtě, pozbude trestní blok platnosti a zmocněný orgán oznámí přestupek příslušnému národnímu výboru.
§ 37
Nepřípustnost odvolání.
Proti uložení pokuty v blokovém řízení je odvolání nepřípustné.
§ 38
Podmínky řízení.
Národní výbor může uložit trest za přestupek bez dalšího řízení trestním příkazem, není-li pochybností o tom, že obviněný je pachatelem přestupku.
§ 39
Obsah trestního příkazu.
Trestní příkaz musí být odůvodněn a musí obsahovat poučení o podání odporu.
§ 40
Odpor.
§ 41
Ústní jednání.
Nebyl-li přestupek potrestán v blokovém nebo příkazním řízení anebo neprovede-li se písemné řízení (§ 44), provede národní výbor o věci ústní jednání.
§ 42
Předvolání osob k ústnímu jednání.
K ústnímu jednání se vždy předvolá obviněný. Podle okolností případu se předvolají také zúčastněné osoby, svědci, znalci a poškozený.
§ 43
Účast veřejnosti při ústním jednání.
§ 44
Písemné řízení.
§ 45
Práva obviněného.
§ 46
Vydání nálezu.
§ 47
Obsah nálezu.
§ 48
Oprava chyb v nálezu.
Chyby v psaní nebo v počtech, jakož i jiné patrné nesprávnosti v nálezu může národní výbor opravit kdykoli z úřední moci nebo na návrh.
§ 49
Jiná rozhodnutí.
Jiná rozhodnutí než nálezy se vydávají zpravidla písemně. Ustanovení § 47 odst. 1 a § 48 platí i pro takováto rozhodnutí, byla-li vydána písemně.
(1) Není-li přistižená osoba ochotna pokutu zaplatit, upustí zmocněný orgán od uložení pokuty a oznámí přestupek příslušnému národnímu výboru.
(2) Je-li přistižená osoba ochotna pokutu zaplatit, avšak nemůže tak na místě učinit, vydá jí zmocněný orgán zvláštní trestní blok, jenž obsahuje také poučení o tom, jakým způsobem má být pokuta zaplacena, a o následcích nezaplacení. Nebude-li pokuta zaplacena v určené lhůtě, provede se vykonávací řízení.
(1) Proti trestnímu příkazu může obviněný podat do 15 dnů ode dne doručení odpor. V odporu označí pokud možno důkazy, sloužící k jeho obraně. Odpor se podává u národního výboru, který vydal trestní příkaz. Obviněnému není však na újmu, podal-li odpor u nadřízeného národního výboru nebo ústně u místního národního výboru svého bydliště nebo pracoviště.
(2) Včasným podáním odporu pozbývá trestní příkaz platnosti. Národní výbor provede pak ústní jednání nebo písemné řízení, při čemž odpor může být považován za ospravedlnění obviněného ve smyslu § 44 odst. 2.
(3) Pozdě podaný odpor odmítne národní výbor, který vydal trestní příkaz.
(4) Nebyl-li odpor podán včas, má trestní příkaz účinky pravomocného nálezu.
(1) Ústní jednání je neveřejné, zejména má-li se při něm jednat o věcech, které musí být uchovány v tajnosti z důvodů státního, hospodářského nebo služebního tajemství (§ 5).
(2) Jinak může být ústní jednání provedeno za účasti veřejnosti, uzná-li to národní výbor za vhodné, zejména je-li možno očekávat, že veřejné projednání přestupku přispěje k výchově obyvatelstva.
(3) Je-li to účelné, může národní výbor provést ústní jednání také za omezené účasti veřejnosti; k takovému jednání pozve jen osoby, jejichž přítomnost považuje za žádoucí.
(1) Má-li národní výbor za to, že není účelné zjišťovat skutkovou podstatu přestupku při ústním jednání, provede písemné řízení.
(2) V tomto řízení může si národní výbor opatřit podklad pro rozhodnutí buď písemným ospravedlněním obviněného, nebo jeho výslechem, po případě výslechem svědků a znalců, aniž je třeba jejich současné přítomnosti před národním výborem. Tyto podklady mohou být opatřeny též prostřednictvím dožádaného národního výboru.
(1) Obviněnému musí být poskytnuta možnost, aby se vyjádřil o skutečnostech, které se mu kladou za vinu.
(2) K výpovědi nebo k přiznání nesmí být obviněný donucován.
(1) Po skončení ústního jednání nebo písemného řízení vydá národní výbor nález o vině a trestu.
(2) Konalo-li se ve věci ústní jednání, vyhlásí se nález ústně. Písemné vyhotovení nálezu se doručí obviněnému a zúčastněným osobám jen tehdy, jestliže o to ihned po vyhlášení nálezu požádají nebo jestliže se nezúčastnili ústního jednání.
(3) Bylo-li provedeno písemné řízení, vydává se nález vždy písemně.
(1) Nález musí být odůvodněn a musí obsahovat poučení o odvolání.
(2) V nálezu mají být vyřešeny všechny otázky, které s přestupkem souvisí.