(1) Za nevyužitý materiál podle § 1 odst. 1 vládního nařízení č. 107/1949 Sb. se považují:

a) u podniků, jejichž provoz byl zcela zastaven, veškeré suroviny, polotovary, pomocné látky, výrobní prostředky (stroje, přístroje, nástroje, zařízení a jejich součásti), jakož i jiné předměty (dále jen „materiál“), které tvoří inventář podniku,

b) u podniků, jejichž provoz byl zčásti zastaven nebo omezení, veškerý materiál, který tvoří inventář podniku a jehož není zapotřebí k zajištění plynulého provozu podniku pro jeho plánované úkoly.

(2) O tom, zda materiál podle odstavce 1 písm. b) jest nevyužitým materiálem, rozhodne ve sporných případech u podniků ústředně plánovaných příslušný ústřední orgán znárodněného průmyslu, po případě příslušné ministerstvo, u podniků krajsky plánovaných příslušný krajský národní výbor.