Oceňování v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky.

Investiční majetek.

Zásoby.

Finanční majetek a závazky.

Náklady a výnosy.

Shoda plánovaných cen a hospodářských výsledků.

Souslednost oceňování.

Ocenění pro soupis aktiv a pasiv.

Ocenění pro zahajovací rozvahu a ve zvláštních případech.

(1) Investiční majetek, jehož pořízení se v rozpočetním období plánuje, oceňuje se v rozpočetnictví plánovanou pořizovací cenou.

(2) V účetnictví a pro účetní závěrky se oceňuje investiční majetek skutečnou pořizovací cenou; v případě, že podnik pořídil investiční majetek z vlastních výrobků, jejichž výroba patří k jeho běžné výrobní činnosti, ocení jej plánovanou pořizovací cenou, jestliže tato cena nepřesahuje u jednotlivé složky investičního majetku 100.000 Kčs.

a) je-li určen ke spotřebě v podniku jako materiál, plánovanou pořizovací cenou materiálu stejného druhu a jakosti,

b) je-li určen k prodeji, plánovanou prodejní cenou sníženou o náklady na přípravu k prodeji a o náklady na prodej, pokud takto upravená cena je nižší než zůstatková účetní cena.

(1) Materiál (základní materiál, pomocné a provozovací látky), zvířata, obchodní zboží a drobné a krátkodobé předměty se oceňují

a) v rozpočetnictví plánovanou pořizovací cenou,

c) ve skladním účetnictví plánovanou pořizovací cenou.

b) ve finančním a v provozním účetnictví a pro účetní závěrky skutečnou pořizovací cenou; směrnice mohou stanovit, že se tyto zásoby ve finančním a v provozním účetnictví a pro krátkodobé účetní závěrky oceňují plánovanou pořizovací cenou a že se jejich ocenění převádí na ocenění ve skutečné pořizovací ceně vykazováním cenových odchylek,

(2) Oceňování obchodního zboží v obchodních podnicích, materiálu ve stavebních podnicích a materiálu vlastní výroby v podnicích, ve kterých je zastoupeno několik výrobních odvětví nebo oborů, může být v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky přizpůsobeno směrnicemi zvláštní povaze činnosti těchto podniků.

(3) Rozpracované výrobky a hotové výrobky se v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky podniků, v nichž se vyrábějí, oceňují plánovanou pořizovací cenou.

(4) Při oceňování drobných a krátkodobých předmětů v používání se musí pro rozpočetní a účetní závěrky a pro závěrky provozního účetnictví přihlédnout k opotřebení těchto předmětů.

(5) Vyřazené drobné a krátkodobé předměty a odpad se v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky oceňují,

b) jsou-li určeny k prodeji, plánovanou prodejní cenou sníženou o náklady na přípravu k prodeji a o náklady na prodej.

a) jsou-li určeny ke spotřebě v podniku jako materiál, plánovanou pořizovací cenou materiálu stejného druhu a jakosti,

(1) Škody vzniklé na zásobách se v účetnictví a pro účetní závěrky vyjádří odpovídajícím snížením cen těchto zásob.

(2) Rozdíly u zásob zjištěné při inventuře představují

a) náklady běžného roku, jde-li o úbytky zásob,

b) výnosy běžného roku, jde-li o přebytky zásob.

(1) Pohledávky (i s pohledávkami ze směnek, šeků a jiných listin, s výjimkou ukládacích cenných papírů a akcií) a jiné nároky se v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky oceňují jmenovitou cenou; liší-li se jejich jmenovitá cena od jejich výplatní ceny nebo nemají-li jmenovité ceny, oceňují se výplatní cenou. Stejně se postupuje při stanovení dluhů a jiných závazků v rozpočetnictví a při jejich zjišťování v účetnictví a pro účetní závěrky.

(2) Škody, které vznikly na pohledávkách a jejichž výše je známa, vyjádří se v účetnictví a pro účetní závěrky odpovídajícím snížením cen těchto pohledávek; není-li výše škody na pohledávce známa k rozvahovému dni a nelze-li ji zjistit ani v době oceňování, musí se cena pohledávky opravit pro účetní závěrky o částku přiměřenou daným okolnostem.

(3) Úhrady na pohledávky, které byly odepsány jako škody, představují výnosy účetního roku, v němž byly přijaty.

(4) Závazky, které zanikly jinak než splněním, představují výnosy účetního roku, ve kterém bylo zjištěno, že došlo k jejich zániku.

(5) Pro sestavení účetní závěrky se musí prověřit k rozvahovému dni pohledávky a dluhy v rozsahu, který stanoví směrnice.

(1) Pro oceňování nesplatných pojistných nároků a pro stanovení a zjišťování nesplatných pojistných závazků z pojistných smluv (jakož i částí těchto nároků a závazků, přijatých nebo odevzdaných do zajištění podle zajistných smluv) se použije v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky podniků provozujících smluvní pojištění (zajištění) výplatní ceny podle pojistně-technických zásad.

(2) Pro stanovení a zjišťování závazků podniků poskytovat zaopatřovací plnění v případě nemoci, invalidity, stáří a pod. se použije v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky výplatní ceny podle pojistně-technických zásad.

a) u přeplatků do příštích rozpočetních nebo účetních období,

b) u nedoplatků do rozpočetního nebo účetního období.

(1) Ukládací cenné papíry a akcie, které nejsou pro podnik účastí, oceňují se v rozpočetnictví plánovanou nákupní cenou, v účetnictví a pro účetní závěrky skutečnou nákupní cenou.

(2) Účasti se oceňují v rozpočetnictví plánovanou pořizovací cenou, v účetnictví a pro účetní závěrky skutečnou pořizovací cenou.

(3) Ministerstvo financí stanoví kurs cenných papírů, jehož se použije jako nákupní ceny při jejich oceňování.

(1) Pro stanovení nákladů se v rozpočetnictví použije

b) u nákladů souvisících s opotřebením majetku sazby stanovené pro výpočet odpisů investičního majetku, po případě částky odpovídající opotřebení drobných a krátkodobých předmětů,

c) v ostatních případech - podle povahy nákladů - plánovaných cen (sazeb) výkonů potřebných k plánované hospodářské činnosti podniku, sazeb daňových nebo peněžních částek, stanovených příslušnými předpisy.

a) u nákladů souvisících se spotřebou majetku ceny určené pro oceňování tohoto majetku v rozpočetnictví,

(2) Pro zjišťování nákladů v účetnictví a pro účetní závěrky se použije v případech podle ustanovení odstavce 1 místo plánovaných cen (sazeb) skutečných cen (sazeb), při čemž mohou směrnice stanovit postup obdobný ustanovení § 17 odst. 1 písm. b).

(3) Pokud je toho třeba, zejména pro zjišťování hospodárnosti a pro kontrolu hospodaření jednotlivých složek podniku, použije se pro zjišťování druhotných nákladů v provozním účetnictví plánovaných cen (sazeb).

(1) Pro stanovení a pro zjišťování výnosů souvisících

b) s aktivováním majetku vlastní výroby použije se v rozpočetnictví, v účetnictví a pro účetní závěrky stejných cen, jakých se používá při oceňování tohoto majetku.

a) s prodejem majetku a s poskytováním jiných výkonů oceňují se majetek a jiné výkony v rozpočetnictví plánovanou prodejní cenou a v účetnictví a pro účetní závěrky skutečnou prodejní cenou,

(2) Pro stanovení a pro zjišťování ostatních výnosů použije se v rozpočetnictví plánovaných cen (sazeb) a v účetnictví a pro účetní závěrky skutečných cen (sazeb).

(3) Pokud je toho třeba, zejména pro zjišťování hospodárnosti a pro kontrolu hospodaření jednotlivých složek podniku, použije se pro zjišťování vnitropodnikových výnosů v provozním účetnictví plánovaných cen (sazeb).

(1) Pro soupis aktiv a pasiv ocení se majetek a zjistí se pasiva stejně jako pro účetní závěrku; směrnice mohou stanovit způsob, jak vykázat ceny zásob ve spojitosti s úpravou uvedenou v § 17 odst. 1 písm. b).

(2) Pro soupis aktiv a pasiv sestavovaný ke dni zřízení podniku ocení se majetek a zjistí se pasiva stejně jako pro zahajovací rozvahu.

(1) Pro rozvahu sestavovanou ke dni zřízení podniku (zahajovací rozvaha) ocení se investiční majetek, zásoby a účasti reprodukční pořizovací cenou ke dni zřízení podniku. Ukládací cenné papíry a akcie, které nejsou pro podnik účastí, ocení se reprodukční nákupní cenou ke dni zřízení podniku.

(2) Jiný majetek než majetek uvedený v odstavci 1 ocení se pro zahajovací rozvahu podle ustanovení o oceňování pro účetní závěrky. Při zjištění pasiv se postupuje stejně jako při jejich zjišťování pro účetní závěrky.

(3) Přejímá-li nově zřízený podnik majetek, který je ve státním nebo družstevním socialistickém vlastnictví a který byl již oceněn podle odstavců 1 a 2, použije se pro jeho ocenění v zahajovací rozvaze přejímajícího podniku cen vyplývajících z ocenění ve finančním účetnictví podniku předávajícího. Je-li však majetek určen v přejímajícím podniku k jinému účelu, ocení se nově podle odstavců 1 a 2 s přihlédnutím k plánovanému použití. Ustanovení prvé věty se použije přiměřeně též pro zjištění pasiv.

c) při bezplatném nabytí majetku a

b) při převedení a při vynětí závazků podle příslušných předpisů, pokud tyto závazky nebyly již zjištěny v zahajovacích rozvahách nebo v účetních závěrkách podniků uvedených pod písm. a),

a) při začlenění a při vynětí jednotlivých složek majetku podle příslušných předpisů, pokud tyto složky majetku nebyly již oceněny v zahajovacích rozvahách nebo v účetních závěrkách podniků spravujících majetek, který je ve státním nebo družstevním socialistickém vlastnictví,

d) v případech, které podle potřeb jednotného hospodářského plánu mohou stanovit směrnice.