Ustanovení závěrečná.
§ 37
Skutečnosti mající vliv na oceňování.
Při oceňování v podnikovém početnictví se musí vzít zřetel na stav předmětu oceňování v den, k němuž se oceňuje, a musí se přihlédnout i ke skutečnostem známým v době oceňování, pokud mají vztah k tomuto dni.
§ 38
Oceňovací rozdíly.
(1) Rozdíly vzniklé prvním oceněním podle tohoto nařízení proti ocenění podle dosavadních předpisů (oceňovací rozdíly)
(2) U podniků spravujících majetek, který je ve státním socialistickém vlastnictví, použije se oceňovacích rozdílů k vypořádání s Fondem znárodněného hospodářství. U podniků spravujících majetek, který je v družstevním socialistickém vlastnictví, použije se oceňovacích rozdílů k úpravám reservních fondů, pokud příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí nestanoví jinak.
§ 39
Přizpůsobování úpravy oceňování.
Státní úřad plánovací může se zřetelem k potřebám jednotného hospodářského plánu a k zvláštní povaze činnosti podniků povolovat výjimky z jednotlivých ustanovení tohoto nařízení.
§ 40
Oceňování při řízení o náhradách.
Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na oceňování při řízení o náhradách za znárodněný majetek.
§ 41
Okruh podniků.
Státní úřad plánovací stanoví podle § 3 odst. 1 zákona vyhláškou v úředním listě, v jakém rozsahu a od kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost řídit se ustanoveními tohoto nařízení.
§ 42
Účinnost a provedení.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provedou je všichni členové vlády.
a) nejsou součástí daňové základny u podniků spravujících majetek, který je ve státním nebo družstevním socialistickém vlastnictví,
b) jsou součástí daňové základny u ostatních podniků.