Vozidla a řízení motorových vozidel.

Vozidla.

Řízení motorových vozidel.

Péče o rozvoj motorismu.

Ustanovení společná.

Oprávnění k řízení motorových vozidel.

Výcvik řidičů motorových vozidel.

(1) Na veřejných silnicích se smí užívat jen motorových vozidel,

a) jejichž technická způsobilost k provozu byla schválena (§ 43) nebo jež se shodují se schváleným typem (§ 41) a

b) pro něž byla přidělena poznávací značka (§ 48).

(2) Při schvalování technické způsobilosti motorových vozidel nebo jejich typů se musí dbát toho, aby vozidla byla konstruována a vybavena tak, aby jejich provoz byl bezpečný a hospodárný, a aby odpovídala technickým podmínkám stanoveným pro jejich stavbu a provoz.

(1) O technické způsobilosti typu motorového vozidla k provozu rozhoduje ministerstvo dopravy.

(2) Schválení typu platí pro všechna vyrobená nebo dovezená vozidla, která tomuto typu odpovídají.

(3) Ministerstvo těžkého průmyslu může v dohodě s ministerstvem dopravy během výroby nařídit odstranění konstrukčních závad, které vyjdou najevo po schválení technické způsobilosti typu motorového vozidla, a určit k tomu přiměřenou lhůtu.

(1) O technické způsobilosti motorových vozidel, jež se neshodují s některým typem schváleným ministerstvem dopravy (§ 41), rozhoduje krajský národní výbor, který v typovém osvědčení potvrdí technickou způsobilost vozidla.

(2) Při každé změně podstatné části mechanismu nebo konstrukce vozidla, jakož i při změně jeho rozměrů nebo vlastní váhy může být vozidlo dáno do provozu teprve, když byla krajským národním výborem schválena znovu jeho technická způsobilost.

(1) Vznikne-li důvodná pochybnost o technické způsobilosti motorového vozidla k provozu, dá okresní národní výbor, v jehož obvodu vozidlo právě je, provést na náklad držitele technickou prohlídku vozidla.

(2) Zjistí-li se při technické prohlídce, že motorové vozidlo nevyhovuje podmínkám, za kterých byla schválena jeho technická způsobilost k provozu, určí okresní národní výbor přiměřenou lhůtu k odstranění závad a učiní opatření, aby vozidla nebylo možno používat k provozu, dokud závada trvá.

(1) Motorová vozidla jsou podrobena pravidelným technickým prohlídkám, které se provádějí na náklad jejich držitele. Účelem těchto prohlídek je zjistit, zda motorová vozidla vyhovují stanoveným podmínkám a zda jsou řádně udržována.

(2) Technické prohlídky podle odstavce 1 provádí krajský národní výbor nebo orgán jím zmocněný.

(3) Prováděním technických prohlídek motorových vozidel, jež nejsou určena k dopravě osob v dopravním podnikání, může ministerstvo dopravy pověřit jednotnou celostátní organisaci československých motoristů (dále jen „organisace motoristů“) nebo v případě potřeby jinou socialistickou právnickou osobu. Provádění těchto technických prohlídek podléhá dozoru krajských národních výborů.

(1) Byla-li schválena technická způsobilost motorového vozidla k provozu, musí držitel vozidla žádat o přidělení poznávací značky. Značku přidělí okresní národní výbor, v jehož obvodu má mít vozidlo své pravidelné stanoviště (domovské stanoviště).

(2) Okresní národní výbor může přidělené poznávací značky měnit.

(1) Okresní národní výbor vyloučí motorové vozidlo z provozu,

c) neodpovídá-li vozidlo podmínkám, uloženým z hospodářských důvodů, nebo podmínkám hospodárného provozu (§ 20 odst. 5 zákona).

b) nepožádá-li držitel o schválení technické způsobilosti vozidla po změně jeho podstatných částí nebo odmítne-li podrobit je technické prohlídce, nebo

a) nebyla-li do stanovené lhůty odstraněna závada zjištěná při technické prohlídce vozidla,

(2) Držitel, který své vozidlo vyřadil z provozu nebo jehož vozidlo bylo z provozu vyloučeno okresním národním výborem, je povinen vrátit provozní průkaz okresnímu národnímu výboru, který jej vydal, a předložit typové osvědčení.

(1) Schvalovat technickou způsobilost a provádět technické prohlídky motorových vozidel ozbrojených sborů náleží orgánům, které k tomu budou zmocněny příslušným ministerstvem; totéž platí pro přidělování poznávacích značek.

a) Československé státní automobilové dopravy, národního podniku, orgánům, které k tomu budou zmocněny ministerstvem dopravy,

(2) Schvalovat technickou způsobilost a provádět technické prohlídky motorových vozidel, jakož i přidělovat poznávací značky přísluší, pokud jde o motorová vozidla

b) Československé státní pošty, národního podniku, orgánům, které k tomu budou zmocněny ministerstvem pošt v dohodě s ministerstvem dopravy.

(2) Řidičské povolení může být uděleno pouze tomu, kdo

d) prokáže odbornou způsobilost zkouškou.

c) podrobil se odbornému výcviku,

b) je spolehlivý, pokud jde o řízení motorových vozidel,

a) je tělesně a duševně schopný,

(1) Motorové vozidlo je oprávněn řídit na veřejných silnicích jen ten, kdo obdržel řidičské povolení. Bez řidičského povolení smí řídit motorové vozidlo jen ten, kdo se podrobuje výcviku nebo zkoušce v řízení motorových vozidel pod dohledem oprávněného učitele (§ 67).

(3) Prováděcími předpisy může být stanoveno, že se k řízení některých druhů motorových vozidel řidičské povolení nevyžaduje.

(1) Řidičské povolení lze udělit jen žadateli, který překročil 18. rok věku; dovršení alespoň 16. roku stačí, jde-li o řidičské povolení pro motorové vozidlo, jehož řízení není obtížné. Pro řízení motorových vozíků pro invalidy lze řidičské povolení udělit, dovršil-li žadatel alespoň 15. rok věku.

(2) Pro řízení autobusů platí ustanovení § 61.

(3) Prováděcími předpisy může být stanoveno, že krajské národní výbory mohou udělovat řidičská povolení určitého druhu žadatelům, kteří dovršili alespoň 17. rok věku, prokáží-li lékařskou prohlídkou tělesnou a duševní schopnost, není-li pochyb o jejich spolehlivosti, pokud jde o řízení motorových vozidel, a je-li dán obecný zájem.

(2) Zkoušku stanoví a řídí krajský národní výbor. Podrobnosti, zejména obsah a způsob provádění zkoušky určuje zkušební řád; zkoušku ze znalosti pravidel silničního provozu může provádět orgán národní bezpečnosti.

(1) Odborná způsobilost žadatelova se prokazuje zkouškou.

(3) Ministerstvo dopravy může v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti pověřit prováděním zkoušek okresní národní výbory nebo učiliště oprávněná k výcviku.

(1) Řidičské povolení se prokazuje řidičským průkazem, jehož úpravu stanoví prováděcí předpisy.

(2) S řidičským průkazem může být spojena zvláštní vložka s útržky, které okresní národní výbor nebo orgán národní bezpečnosti postupně oddělí, dopustí-li se držitel řidičského průkazu vážného přestupku v silničním provozu. Prováděcími předpisy bude stanoveno, od kdy se tato vložka zavede, které přestupky se považují za vážné, v kterých případech nutno odebraný útržek vrátit a za jakých podmínek lze vydat novou vložku s útržky.

(2) Držitel řidičského průkazu je povinen ohlásit okresnímu národnímu výboru změnu údajů zapsaných v řidičském průkaze.

(1) Držitel řidičského průkazu musí mít řidičský průkaz při řízení motorového vozidla stále u sebe.

(1) Řídit osobní automobily užívané v silničním dopravním podnikání nebo autobusy může jen ten, kdo překročil 21. rok věku, prokázal tříletou praxi v řízení motorových vozidel určených prováděcími předpisy a vyhovuje přísnějším podmínkám, pokud jde o tělesnou a duševní schopnost.

(2) Žadatelům o řidičské povolení může být uloženo, aby se podrobili psychotechnickému vyšetření. Řidičům motorových vozidel, jejichž řízení je obtížné, může být uloženo, aby se podrobili zvláštnímu zdokonalovacímu výcviku; při tom může být zkrácena doba praxe podle ustanovení odstavce 1.

(3) Osoby, kterým bylo uděleno řidičské povolení podle ustanovení odstavce 1, jsou povinny podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám.

(2) Podle výsledku přezkoušení může okresní národní výbor řidičské povolení odejmout nebo je omezit podle ustanovení § 57; může též uložit nový výcvik.

(1) Má-li okresní národní výbor vážný důvod k domněnce, že řidič je nezpůsobilý nebo jen částečně způsobilý k řízení motorových vozidel, dá přezkoumat jeho tělesnou nebo duševní schopnost lékařem nebo dá přezkoušet jeho odbornou způsobilost.

(3) Prováděcími předpisy může být určena doba platnosti řidičských povolení a stanoveny podmínky pro jejich obnovení.

(1) Stát pečuje o stálou výchovu řidičů motorových vozidel, zejména o zvyšování jejich ideové úrovně a charakterových vlastností potřebných k bezpečnému, plynulému a hospodárnému silničnímu provozu.

(2) Výchovu řidičů motorových vozidel provádí organisace motoristů nebo jiné socialistické právnické osoby pověřené ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti, a to podle směrnic vydaných ministerstvem dopravy v dohodě s příslušnými ústředními úřady.

(2) Veškerý výcvik se provádí podle jednotných zásad, které stanoví učební osnova; vydává ji ministerstvo dopravy v dohodě s příslušnými ústředními úřady.

(1) Účelem výcviku v řízení motorových vozidel je seznámit žadatele o řidičské povolení s předpisy o provozu na veřejných silnicích, s technikou motorového vozidla a s jeho udržováním a vycvičit je v technice jízdy.

(2) Školy směru automobilního, dopravního a strojnického jsou oprávněny k výcviku svých žáků, a to v rozsahu, který pro ně stanoví učební osnova.

(1) Organisace motoristů je oprávněna k výcviku v řízení motorových vozidel všech druhů, a to ve zvláštních učilištích. Ministerstvo dopravy může v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti pověřit též jiné socialistické právnické osoby, aby prováděly výcvik v řízení motorových vozidel, vyžaduje-li to zájem výcviku.

a) zemědělské školy pro své žáky, pokud je výcvik obsažen v jejich učební osnově,

b) Ústředí pro mechanisaci zemědělství, národní podnik, ve svých výcvikových střediscích, a to jednak pro své zaměstnance, jednak i pro osoby jiné.

(3) K výcviku řidičů zemědělských traktorů jsou oprávněny:

a) technické podmínky pro stavbu, provoz a udržování motorových vozidel a přívěsných vozů,

c) skupiny motorových vozidel, pro něž se vydává řidičské povolení,

b) výjimky ze schvalování technické způsobilosti motorových vozidel (přívěsných vozů), jejich částí nebo změn,

e) podmínky pro povolení k vyučování jízdě motorovým vozidlem, rozsah tohoto oprávnění a povinnosti učitelů (§ 67),

f) povinnosti držitelů a řidičů motorových vozidel, zejména povinnost hlásit některé údaje a povinnost vést při provozu některých motorových vozidel záznam o jejich výkonech,

g) výklad pojmů, při čemž může být stanoveno, že některé druhy vozidel se nepokládají za motorová vozidla, i když jsou opatřena pomocným motorem,

h) zkušební řád podle ustanovení § 58 odst. 2,

ch) předpisy pro mezinárodní provoz motorovými vozidly, zejména i ze států nebo do států, které nejsou smluvní stranou příslušné mezinárodní úmluvy,

l) předpisy o tom, v jaké míře zůstávají v platnosti schválení způsobilosti motorových vozidel (přívěsných vozů) udělená před účinností tohoto nařízení; při tom lze též stanovit, že i na tato vozidla se vztahují některá ustanovení tohoto nařízení nebo předpisů podle něho vydaných.

i) ustanovení o tom, zda a v jaké výši a jakým způsobem přispívají držitelé motorových vozidel k úhradě nákladů péče o rozvoj motorismu (§ 70), jakož i o způsobu a kontrole použití těchto příspěvků,

j) výjimky z ustanovení této části potřebné pro trolejbusy,

k) předpisy o době platnosti řidičských průkazů vydaných před účinností tohoto nařízení a o podmínkách pro jejich výměnu,

d) podmínky pro udělení, rozšíření, odnětí anebo omezení řidičských povolení, jakož i pro společnou platnost těchto povolení,

(1) Ustanovení této části platná pro autobusy vztahují se též na trolejbusy, pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak.

(2) Na zvláštní motorová vozidla (přívěsné vozy) ozbrojených sborů, která určí příslušná ministerstva, se ustanovení této části nevztahují.