114/1951 Sb. — Zákon o advokacii

§ 1

Úkoly advokacie.
Advokacie poskytuje právní pomoc socialistickým právnickým osobám, jiným společenským organisacím, orgánům státní správy a občanům, hájí jejich zájmy v souladu se zásadou materiální pravdy a se zájmy společnosti a tím přispívá k upevňování socialistické zákonnosti.

§ 2

(1) Úkoly advokacie plní pracovní kolektivy - advokátní poradny.

(2) Advokátní poradny jsou právnické osoby.

§ 3

Pracovní kolektiv advokátní poradny tvoří její vedoucí, advokáti, advokátní koncipienti a ostatní spolupracovníci.

§ 4

Vedoucí advokátní poradny zastupuje poradnu navenek, řídí a organisuje její činnost tak, aby byla co nejúčelnější a nejhospodárnější, a pečuje o politický a odborný růst všech pracovníků. Za řádné plnění těchto úkolů je vedoucí advokátní poradny osobně odpověden.

§ 5

Advokáti poskytují právní pomoc zejména udílením právních porad, sepisováním listin a zastupováním účastníků v řízení před soudy a orgány státní správy.

§ 6

(1) Odměna za úkony právní pomoci náleží advokátní poradně.

(2) Sazby odměn za úkony právní pomoci stanoví ministr spravedlnosti nařízením.

§ 7

Za škodu způsobenou při poskytování právní pomoci odpovídají advokát nebo jiný člen pracovního kolektivu, který škodu zavinil, a advokátní poradna rukou společnou a nerozdílnou.

§ 8

Advokátní poradna uhrazuje všechny své potřeby zásadně z vlastních příjmů. Částí svých příjmů přispívají poradny na plnění úkolů Ústředí advokátních poraden.

§ 9

(1) V místech, kde rozsah potřeby právní pomoci nevyžaduje zřízení samostatné advokátní poradny, lze zřídit pobočku advokátní poradny.

(2) Pobočka tvoří s poradnou jediný celek, a to i po stránce finanční a správní.

§ 10

Zřizuje se Ústředí advokátních poraden. Je právnickou osobou. Sídlo má v Praze.

§ 11

Ústředí advokátních poraden (dále jen „Ústředí“) organisuje, řídí a kontroluje výkon advokacie a činnost advokátních poraden. Zejména

a) zřizuje advokátní poradny (pobočky advokátních poraden) a určuje jejich sídlo; přitom dbá, aby rozmístění poraden (poboček) bylo úměrné potřebě právní pomoci;

b) rozhoduje o členství advokátů v poradně (o jejich přijetí do poradny, o jejich začlenění do jiné poradny a o zrušení členství);

c) ustanovuje vedoucí advokátních poraden a odvolává je;

d) určuje výši příspěvků na plnění úkolů Ústředí.

§ 12

(1) Orgány Ústředí jsou:

a) plenární schůze vedoucích advokátních poraden a delegátů z řad ostatních členů kolektivů advokátních poraden,

b) výbor (pro Slovensko výbor oblastní),

c) předseda a jeho náměstkové.

(2) Předsedu, jeho náměstky a členy výboru volí plenární schůze.

§ 13

(1) Advokátem může být jen ten, kdo je občansky bezúhonný, je oddán lidově demokratickému zřízení a

a) je československým občanem,

b) má právnické vzdělání,

d) složil odbornou zkoušku a

e) je členem advokátní poradny.

(2) Nedostatek náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) může ministr spravedlnosti zcela nebo zčásti prominout.

§ 14

Advokát přijatý za člena advokátní poradny vykoná před zahájením výkonu advokacie do rukou vedoucího advokátní poradny slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, jejímu presidentu a vládě, při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních povinností budu zachovávat zákony a nařízení Československé republiky, budu je vždy a všude uplatňovat v souladu s vůlí a zájmy lidu a jeho státu a v plné shodě s duchem lidové demokracie a s velikými socialistickými cíli, budu svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o věcech mi svěřených.“

§ 15

Členství advokáta v advokátní poradně zaniká

a) vystoupením z poradny,

b) zrušením členství výrokem Ústředí, vyžaduje-li to důležitý obecný zájem, zejména plánovaná potřeba pracovníků,

c) ztrátou členství kárným nálezem.

§ 16

(1) Každý si může zvoliti svého advokáta.

(2) Odmítnout zastupování nebo vypovědět plnou moc může advokát jen ze závažných příčin.

§ 17

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, které mu byly svěřeny, pokud ho účastník tohoto závazku nezprostí. U soudu nebo u orgánu státní správy není povinen o těchto věcech vypovídat, ledaže jej ministr spravedlnosti z důležitého státního zájmu zprostí závazku mlčenlivosti. Povinnosti zachovávat mlčenlivost nemůže se advokát dovolávat, je-li podle ustanovení § 165 odst. 2 tr. zák. povinen oznámit trestný čin, jehož se má výpověď týkat.

(2) Obdobnou povinnost zachovávat mlčenlivost mají i ostatní členové pracovního kolektivu poradny.

§ 18

(1) Právní poměry advokátů, zejména jejich odměny za práci, upraví podrobně ministr spravedlnosti.

(2) Advokát nesmí od účastníků přijmout žádné platy ani jiné majetkové výhody, ať jsou jakéhokoli druhu.

(3) Advokát nesmí kromě vědecké, umělecké a publicistické činnosti vykonávat žádné placené zaměstnání.

§ 19

(1) Advokátním koncipientem může být jen ten, kdo je občansky bezúhonný, je oddán lidově demokratickému zřízení, je československým občanem a má právnické vzdělání.

(2) Požadavek československého občanství a právnického vzdělání může ministr spravedlnosti prominout.

§ 20

Advokátní koncipienti jsou zaměstnanci advokátní poradny.

§ 21

Ústředí může advokátnímu koncipientu udělit oprávnění zastupovat advokáta při poskytování právní pomoci před okresními a krajskými soudy a orgány státní správy, a to ve všech nebo jen v některých věcech právních (substituční oprávnění).

§ 22

Porušení povinností vedoucího advokátní poradny a porušení povinností advokáta stíhá se kárně.

§ 23

(1) Kárné tresty jsou:

a) důtka,

b) přísná důtka,

c) pokuta do 20.000 Kčs,

d) ztráta členství v advokátní poradně, spojená s trvalou nebo s dočasnou nezpůsobilostí nabýt členství znovu.

(2) Uložené pokuty se vymáhají soudní exekucí a odvádějí se do státní pokladny.

§ 24

(1) Kárné řízení pro porušení povinností vedoucího advokátní poradny a kárné řízení pro závažné porušení povinností advokáta provádí Ústředí.

(2) Kárné řízení pro méně závažné porušení povinností advokáta provádí vedoucí advokátní poradny; jako kárný trest může uložit jen důtku nebo přísnou důtku.

(3) V kárném řízení jsou soudy a orgány státní správy povinny přispět potřebnou součinností.

(4) Proti kárnému nálezu vedoucího advokátní poradny lze se odvolat k Ústředí; odvolání je třeba podat u vedoucího poradny do patnácti dnů ode dne doručení nálezu.

§ 25

Ministru spravedlnosti náleží vrchní dohled na výkon advokacie a na činnost advokátních poraden a dohled na činnost Ústředí.

§ 26

Ministr spravedlnosti zruší nebo změní usnesení a opatření Ústředí, vyžaduje-li to obecný zájem; může také zastavit výkon jeho usnesení nebo opatření.

§ 27

Organisaci a působnost orgánů Ústředí, funkční období orgánů volených a kárné řízení upraví organisační řád, který vydá ministr spravedlnosti.

§ 28

(1) Ústřední sdružení advokátů v Praze a krajská sdružení advokátů se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na Ústředí; vlastnictví k zařízení a k jinému majetku, které slouží přímo výkonu advokacie, přechází však na advokátní poradny.

(2) Likvidaci Ústředního sdružení advokátů provede Ústředí; likvidaci krajských sdružení advokátů provedou dosavadní jejich orgány.

§ 29

Porušení povinností vedoucího právní poradny nebo povinností advokáta, k nimž došlo před účinností tohoto zákona a pro která nebylo kárné řízení do 31. prosince 1951 pravomocně skončeno, stíhají se podle tohoto zákona. Kárná řízení již zahájená se zastaví a věci se postoupí Ústředí.

§ 31

Soukromý výkon advokacie je vyloučen; nikdo není oprávněn poskytovat právní pomoc výdělečně.

§ 32

Ministr spravedlnosti může vydat podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona; zejména může stanovit zásady pro určení výše příspěvků advokátních poraden na plnění úkolů Ústředí.

§ 33

Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména advokátní řád č. 322/1948 Sb. a nařízení ministra spravedlnosti č. 74/1949 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení advokátního řádu.

§ 34

Organisační opatření učiněná před účinností tohoto zákona k včasnému jeho provedení Ústředním sdružením advokátů v Praze nebo krajskými sdruženími advokátů, zejména rozhodnutí o členství advokátů, zůstávají, pokud neodporují tomuto zákonu, nedotčena a považují se za opatření učiněná orgány příslušnými podle tohoto zákona.

§ 35

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.