Hubení škůdců rostlin.
Užívání prostředků na ochranu rostlin.
§ 40
Účel hubení škůdců.
Ochranná opatření proti škůdcům rostlin (dále jen „škůdci“) nutno provádět tak, aby byly zajištěny a překročeny hektarové výnosy stanovené jednotným hospodářským plánem. Opatření tato musí být proto plánována, organisována a vedena s ohledem na nebezpečnost jednotlivých škůdců pro plnění úkolů stanovených plánem rostlinné výrobě.
§ 41
Opatření k vyhubení, zamezení výskytu a rozšiřování škůdců.
(1) Uživatelé pozemků (i neobdělávaných) a skladišť zemědělských plodin jsou povinni činit všechna opatření k vyhubení, zamezení výskytu a rozšiřování škůdců i skladovaných plodin, po případě plodin v upraveném stavu (na př. mouky, pokrutin, melasy).
(2) Opatření podle odstavce 1 nutno činit proti všem škůdcům ať živočišného nebo rostlinného původu, plevelům i rostlinám hostitelským (pokud nejsou pěstovány jako samostatné kultury k zvláštním účelům podle hospodářského plánu). Nebezpeční škůdci jsou uvedeni v § 2 odst. 1 vládního nařízení č. 8/1951 Sb., o ochraně proti rozšiřování nebo zavlečení škůdců rostlin při dovozu, průvozu a vývozu; přehled běžných škůdců vydá směrnicemi ministerstvo zemědělství.
§ 42
Předcházení výskytu škůdců (preventivní ochrana).
Výskytu škůdců předcházejí osoby uvedené v § 41 odst. 1 zejména
a) dodržováním pravidel agrotechniky a zaváděním travopolního systému (na př. včasná a mělká podmítka, hluboká podzimní orba),
b) zaváděním a pěstováním odrůd odolných proti škůdcům,
c) změnou podmínek prostředí ve směru pro škůdce nepříznivém (na př. změna vlhkosti vzduchu větráním, zaléváním).
d) zvyšováním odolnosti rostlin agrotechnickými zásahy (na př. přihnojováním, plečkováním).
§ 43
Doba a způsob hubení škůdců.
(1) Opatřeni proti škůdcům je nutno provádět vhodnými a účinnými způsoby a prostředky v době, kdy je škůdce nejvíce a nejsnáze zranitelný. Při tom je nutno brát zřetel na růst a rozvoj zemědělských plodin.
(2) Hubení škůdců se provádí těmito způsoby:
a) biologicky, t, j. využitím přirozených nepřátel škůdců (na př. drůbeží, bakterielními nástrahami),
b) chemicky (na př. postřikem, poprašováním, otrávenými nástrahami, proplyněním, vykuřováním, desinfekcí, mořením osiva),
c) mechanicky (na př. pomocí lapacích přístrojů, ochranných příkopků, ochrannými pásy, lepy, sběrem, pletím, pálením, promrazováním, prohříváním, vyplavováním, odstřelem).
§ 44
Zvlášť nebezpečni škůdci.
(1) Zvlášť nebezpečnými škůdci jsou u nás mandelinka bramborová, rakovina brambor, kalifornský červec (San José) a révokaz.
(2) Každý, zejména pěstitel nebo držitel plodin a rostlin, je povinen hlásit ihned místnímu národnímu výboru výskyt zvlášť nebezpečných škůdců nebo jejich zárodků, jakož i podezření z jejich výskytu.
§ 45
Mandelinka bramborová.
(1) Není dovoleno přenášet živé mandelinky bramborové v kterémkoliv vývojovém stadiu.
(2) Uživatelé pozemků jsou povinni označit napadené místo pozemku postavením tabulky s nápisem „Zamořeno mandelinkou bramborovou, nepovolaným vstup zakázán“. Zároveň vytýčí přesně místo nálezu.
(3) Místní národní výbor pečuje o provedení všech opatření proti mandelince bramborové, organisuje hledači dny a prohledání všech porostů bramborů v obci. Při tom postupuje místní národní výbor podle pokynů ministerstva zemědělství.
(4) Místní národní výbor vede seznam zamořených pozemků a provedených opatření s časovými údaji. Okresní národní výbor vede seznam zamořených obcí se jmény pěstitelů a záznamy o provedených opatřeních. Krajský národní výbor vede seznam zamořených obcí.
(5) Místní národní výbor dbá o řádné použití a uložení chemických prostředků a strojů pro hubení mandelinky bramborové.
§ 46
Rakovina bramborů.
(1) Brambory nesmějí být vyváženy z obce, jestliže v jejím obvodu se vyskytuje rakovina bramborů. Okresní národní výbor může povolit vývoz bramborů z té části území obce, které není zamořeno rakovinou; přitom může stanovit vhodná opatření k zamezení šíření rakoviny.
(2) Pěstitelé bramborů jsou povinni dodat místnímu národnímu výboru bezpečně uzavřený vzorek bramborových hlíz napadených rakovinou s označením „K rostlinolékařské prohlídce“. Místní národní výbor v zemích českých zašle vzorek k přezkoušení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, pobočce v Brně, na Slovensku Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, pobočce v Bratislavě,
(3) Podle výsledku přezkoušení prohlásí okresní národní výbor obec za zamořenou rakovinou. Okresní národní výbor prohlásí obec za rakoviny prostou, jestliže přezkušováním poboček (odstavec 2) po dobu dvou až tří let bude zjištěno, že na pozemcích, které byly dříve rakovinou zamořeny, rakovina se již nevyskytuje.
(4) Místní národní výbor vede seznam zamořených pozemků a provedených opatření s časovými údaji. Okresní národní výbor vede seznam zamořených obcí se jmény pěstitelů a záznamy o provedených opatřeních. Krajský národní výbor vede seznam zamořených obcí. Celostátní seznam o výskytu rakoviny vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pobočka v Brně.
§ 47
Kalifornský červec (San José).
(1) Z oblastí zamořených kalifornským červcem je zakázáno vyvážet sadbu (rouby). Přeprava ovoce je povolena jedině na základě osvědčení okresního národního výboru o tom, že přepravovaná zásilka je prosta kalifornského červce.
(2) Okresní národní výbory a krajské národní výbory vedou seznamy zamořených obcí.
§ 48
Révokaz.
(1) V krajích Brněnském, Olomouckém, Jihlavském, Gottwaldovském a Ostravském a na Slovensku může být pěstována pouze réva šlechtěná na révových podnožích vzdorujících révokazu. Pravokořennou révu lze pěstovat pouze v ostatních krajích českých; na Slovensku pouze na imunních píscích s povolením ministerstva zemědělství.
(2) Převoz révové sadby (roubů) z krajů vyjmenovaných v odstavci 1 větě prvé na Slovensko nebo naopak je dovolen pouze s povolením krajských národních výborů po provedené desinfekci. Převoz sadby z těchto krajů a ze Slovenska do ostatních krajů českých je zakázán.
(3) V krajích vyjmenovaných v odstavci 1 větě prvé a na Slovensku, kde réva je napadena révokazem, je nutno révové keře léčit dávkami sirouhlíku. Při výskytu révokazu v ostatních českých krajích je nutno provést desinfekcí půdy a zničení révokazu silnými dávkami sirouhlíku a vykopat napadené vinné keřů, které musí být na místě spáleny.
§ 49
Výjimky.
Ministerstvo zemědělství může v jednotlivých případech s přihlédnutím k hospodářskému plánu povolit výjimky z ustanovení §§ 45 až 48, zejména pokud jde o přemisťování bramborů, ovoce a vinných hroznů.
§ 50
Oprávněni okresních národních výborů.
Okresní národní výbory mohou, jestliže toho vyžaduje účinné hubení škůdců,
a) dát příkaz k zničení plodin nebo rostlin napadených škůdci a stanovit způsob zničení,
b) zakázat na pozemku zamořeném škůdci na určitou dobu pěstování určitých plodin, po případě nařídit, které plodiny mají být na pozemku pěstovány a po jakou dobu, po případě nařídit jiná vhodná opatření k zabránění výskytu škůdců a jejich šíření,
c) zakázat použití napadených plodin nebo plodin ze zamořeného pozemku k setí, sadbě nebo výsazu.
(1) Osoby, které pracují s prostředky na ochranu rostlin (dále jen „prostředky“), musí být řádně obeznámeny s vlastnostmi prostředků a o způsobu práce s nimi. Osob mladších 16 let nesmí být k práci s jedovatými prostředky používáno.
(2) Při práci s prostředky se nesmí jíst a kouřit. Při práci samé je nutno používat ochranného oděvu, rukavic, po případě brýlí a polomasky. Po ukončení práce je nutno řádně vyčistit oděv a umýt obličej a ruce.
(3) Při práci s plynovými, kouřovými a těkavými prostředky je nutno kromě ochranného oděvu používat masek. Desinfikovaný rostlinný materiál a skladované plodiny je nutno náležitě provětrat. Při proplynování rostlinného materiálu a skladovaných plodin je nutno dbát o neprodyšné uzavření desinfikovaných prostorů.
(1) Při používání prostředků musí být dbáno ochrany zdraví lidí a zvířat. V prostorech, kde se pracuje s prostředky, nesmí být povolen přístup dětem a domácím zvířatům a nesmí být v nich uskladněny poživatiny a plodiny určené k lidskému požívání. Místo, kde se jedovaté prostředky připravovaly, je nutno překopat, neupotřebené zbytky a obaly hluboko zakopat nebo spálit, po případě jinak odborně zničit. Všechny použité nádoby, stroje a nářadí je nutno po provedené práci důkladně vymýt a dbát toho, aby nebylo použito těchto nádob k napájení zvířat, po případě k podávání krmiv.
(2) Na pozemku, na němž bylo provedeno poprášení nebo postřik jedovatými prostředky, je možno pást teprve tehdy, jestliže od doby ošetření dvakrát vydatně pršelo, nejdříve však za jeden měsíc. Pást je zakázáno rovněž i na dvacetimetrovém ochranném pásu kolem ošetřovaného pozemku. Uživatelé okolních pozemků musí být vždy o použití jedovatých prostředků zavčas vyrozumění těmi, kdož prostředku použili.
(3) Při práci s práškovitými prostředky je třeba dbát toho, aby pracující osoby i potahy nedýchaly zvířený prach. Při práci s jedovatými prostředky je nutno zabránit pasení potahů.
(1) U zeleniny, ovoce, hroznů vinné révy a léčivých rostlin není dovoleno používat jedovatých prostředků 5 týdnů před sklizní, při umělém zadešťování 3 týdny. Používat olovnatých prostředků u zeleniny, ovoce, hroznů vinné révy a léčivých rostlin je zakázáno.
(2) Není dovoleno používat prostředků u zemědělských plodin v době květu a těsně před květem. Kvetoucí plevele je nutno před ošetřením s pozemků odstranit.
(1) Prostředky mohou být převáženy jenom v dokonale uzavřených obalech a nesmí se převážet společně a potravinami nebo krmivy. Po provedeném převozu je nutno provést důkladnou prohlídku ložné plochy vozu a případné stopy prostředků odstranit.
(2) Otrávené nástrahy je nutno klást tak, aby byly dostupný pouze škůdcům, proti kterým jsou určeny. Práce s bakterielními nástrahami a práce s plynovými, kouřovými a těkavými prostředky je nutno provádět podle pokynů a pod dozorem rostlinolékařského odborníka okresního národního výboru.
§ 55
Společné hubeni škůdců.
(1) Národní výbory, především místní národní výbory, učiní vhodná opatření proti škůdcům, kteří se vyskytli v nebezpečném rozsahu nebo je důvodná obava před jejich nebezpečným rozšířením, a organisují společná opatření proti nim. Tato opatření učiní národní výbory při výskytu zvlášť nebezpečných škůdců (§ 44 odst. 1) v každém případě.
(2) Místní národní výbory zajistí účinnost hromadných opatření v součinnosti s jednotnými zemědělskými družstvy, Československými státními statky, národním podnikem, strojně traktorovými stanicemi, Ústředím pro hospodaření se zemědělskými výrobky a jeho složkami a s masovými organisacemi. Jestliže nelze nebezpečí zdolat jinak, zajistí národní výbory součinnost obyvatelstva podle předpisů o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
§ 56
Neznámí škůdci.
Uživatelé pozemků a skladišť zemědělských plodin jsou povinni, zjistí-li neznámého škůdce, podat o tom zprávu místnímu národnímu výboru a dodat mu vše, podle čeho může být škůdce určen (na př. vzorek poškozených částí plodin nebo rostlin, usmrceného škůdce a pod.). Jestliže místní národní výbor nemůže sám určit škůdce, učiní oznámení kontrolnímu ústavu a zašle současně všechny pomůcky, které o škůdci má po ruce. Kontrolní ústav určí škůdce a sdělí místnímu národnímu výboru prostředky na jeho hubení, jakož i návod k použití prostředků.