§ 1
Rozsah platnosti.
(1) Tyto směrnice upravují fakturování a placení dodávek zboží a výkonů, uskutečněných těmito dodavateli:
a) zařízeními v oboru státního hospodářství s výjimkou dodávek zboží a výkonů uskutečněných pro státní správu,
b) národními podniky a jejich generálními (oblastními) ředitelstvími,
c) podniky zřízenými nebo určenými podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství,
d) komunálními podniky,
e) Velkodistribučním podnikem, zapsaným společenstvem s ručením obmezeným (na Slovensku Velkodistribučný podnik, družstvo s ručením obmedzeným),
f) Ústředím pro hospodaření se zemědělskými výrobky, zapsaným společenstvem s ručením obmezeným (na Slovensku Družstvo pre hospodárenie s poľnohospodárskymi výrobkami, družstvo s ručením obmedzeným),
g) družstvy, pokud nejsou funkcionářsky vedena a pokud je u nich fakturování obvyklé,
h) podniky pod národní správou vykonávanou některým z podniků uvedených pod písm. b) až g).
(2) Těmito směrnicemi jsou vázáni všichni odběratelé zařízení a podniků uvedených v odstavci 1.
§ 2
Obsah faktury.
(1) Faktura musí býti v záhlaví označena výrazně jako faktura a musí obsahovat:
a) datum vyhotovení a číslo faktury, jakož i název a adresu dodavatele a název (jméno) odběratele a adresu, na kterou má býti faktura zaslána;
b) údaj, které objednávky se týká; zasílá-li se faktura jinému místu, než které objednávku učinilo, také název a adresu objednatele. U zboží dodávaného podle disposičního příkazu úředních distribučních orgánů nebo podle předem stanoveného klíče jest uvésti údaje úředního příkazu nebo údaje rozhodnutí o kontingentu;
c) den vyskladnění zboží nebo den dokončení výkonu. Při vývozních obchodech, dojde-li příkaz podniků zřízených nebo určených podle zákona č. 119/1948 Sb. K odeslání zboží před uplynutím sjednané dodací lhůty, jest uvésti místo dne vyskladnění zboží datum odesílacího razítka dopravcova, jinak poslední den smluvené dodací lhůty. Za den dokončení spedičního výkonu se považuje den, kdy byla provedena výsledná kalkulace. U takových traťových obchodů dovozních, u nichž se dodávka fakturuje podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží (§ 4 odst. 6), jest uvésti den převzetí zboží. Vyclívá-li zboží při dovozních obchodech odběratel (§ 4 odst. 7), považuje se za den převzetí den vyclení. V jiných případech jest uvésti při traťových obchodech dovozních den vyskladnění, za který se považuje den, kdy dovezené zboží bylo příslušnou celnicí okresního národního výboru celně projednáno. U dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po převzetí odběratelem (§ 4 odst. 6), jest uvésti den převzetí zboží;
d) den odeslání faktury, který musí býti totožný s datem poštovního razítka nebo pří doručení poslem se dnem převzetí faktury odběratelem;
e) den splatnosti fakturované částky a je-li splatnost zkrácená, také důvod zkrácení;
f) údaj o tom, z kterého závodu nebo skladu bylo zboží vyskladněno, nebo kterým závodem byl výkon proveden. V případech, kdy sklad nebo závod vyskladňující nebo závod výkon provádějící je v jiné obci než místo fakturující, také údaj o tom, které místo za tento sklad nebo závod fakturuje;
g) množství zboží, jeho pojmenování a druh (jakost) nebo druh a dobu trvání výkonu, po případě počet jednotek výkonu. U zboží a výkonů podléhajících všeobecné dani jest uvésti též položku a podpoložku sazebníku všeobecné daně, sazbu a základ této daně. Tyto údaje se nemusí uvádět, je-li daň paušalována nebo započtena do fakturované částky. Tato skutečnost musí býti ve faktuře vyznačena. Sazba všeobecné daně se nemusí uvádět, dodává-li se zboží do daňově vázaného oběhu. Dále se nemusí uvádět položka ani podpoložka Sazebníku všeobecné daně, je-li u příslušného druhu zboží podléhajícího této dani uvedeno číslo zboží podle jednotného seznamu zboží vydaného státním úřadem plánovacím;
h) v případě, že se zboží dodává do daňově vázaného oběhu, údaj o tom, že všeobecná daň nebyla zaplacena;
ch) cenu za jednotku množství zboží nebo výkonu, jakož i úhrnnou cenu. Podniky průmyslu polygrafického mohou uvádět pouze úhrnnou cenu za zboží nebo výkon, podléhající téže položce (podpoložce) oddílu A sazebníku všeobecné daně. U zboží, které zdaňuje výběrčí všeobecné daně, je nutno u každého druhu zboží stejné položky (podpoložky) sazebníku všeobecné daně vyznačit kromě základu daně úhrnnou cenu za toto zboží odděleně na př. ve dvou sloupcích tak, aby z toho byla patrna částka připadající na všeobecnou daň. Druh zboží nutno uvésti podle sazebníku všeobecné daně. Totéž platí, fakturu je-li výběrčí všeobecné daně výkon (na př. dopravu, spedici), podléhající této dani;
i) v případě, že se fakturuje, až dojde výsledek rozboru nebo na základě oznámení odběratele:
1. den, kdy došel výsledek rozboru nebo oznámení o výsledku rozboru zboží (§ 4 odst. 1),
2. den, kdy došlo oznámení o převzetí zboží (§ 4 odst. 6).
3. den, kdy došlo oznámení o vyclení zboží (§ 4 odst. 7);
j) dvojčíslo označující ústřednu hmotného zásobování podle seznamu zboží hmotného zásobování vydaného státním úřadem plánovacím a pořadové číslo v této ústředně. U investic nadlimitních jest uvésti též číslo investiční jednotky;
k) ve styku s podniky zřízenými nebo určenými podle zákona č. 119/1948 Sb. číslo dovozní případně vývozní ohlášky, je-li již známo;
l) název (jméno) a adresu příjemce zboží, jde-li o traťový obchod, jehož se zúčastní kromě dodavatele a příjemce zboží další odběratel;
m) jiné údaje zvláště výslovně předepsané různými ustanoveními, na při cenovými;
n) údaje, na nichž se odběratel s dodavatelem dohodl.
(2) Mimo tyto náležitosti může faktura obsahovat zejména:
a) údaje o způsobu, jakým se zboží posílá (drahou, poštou, povozem a pod.), na čí nebezpečí se posílá, zda pojištěné, vyplaceně nebo nevyplacené;
b) doložky o obalu, dopravném a jiných nákladech;
c) náklady za obal, pojištění, dopravu, vážení a pod., které má zaplatit odběratel;
d) místo žalovatelnosti.
(3) Faktura za dodávku energie a vody musí obsahovat;
a) datum vyhotovení a číslo faktury, jakož i název a adresu dodavatele (po případě v obvyklých zkratkách), číslo [po případě název (jméno) a adresu] odběratele,
b) den předchozího odpočtu dodávky energie (vody) a stav měřidla,
c) den konečného odpočtu dodávky energie (vody) a stav měřidla,
d) konstantu měřidla, je-li jiná než 1,
e) množství a druh dodávky energie (vody),
f) značku sazby, jakož i úhrnnou cenu,
g) výši stálého platu podle podmínek sjednané sazby,
h) nájemné za měřidla, pokud není zahrnuto ve stálém platu,
(4) Faktura za výkony opravářské musí obsahovat:
Údaje podle písm. a) a b) mohou býti uvedeny na zvláštní příloze k faktuře, což musí býti ve faktuře poznamenáno.
Údaje podle písm. a) a b) mohou býti uvedeny na zvláštní příloze k faktuře, což musí býti ve faktuře poznamenáno.
a) druh provedeného výkonu podle jednotlivých ucelených částí, cenu za jednotlivé ucelené části, jakož i úhrnnou cenu,
b) množství, pojmenovaní a druh spotřebovaného materiálu, cenu za jednotku množství materiálu, jakož i úhrnnou cenu.
c) položku sazebníku všeobecné daně a sazbu této daně, částku připadající na tu kterou položku všeobecné daně, jakož i úhrnnou částku této daně,
(5) Konečná částka faktury se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů dolů a přes 50 haléřů nahoru.
§ 3
Sběrná faktura a soupis faktur.
(1) Při stálém styku mezi dodavatelem a odběratelem mohou býti dodávky zboží a opakující se výkony uskutečněné v době delší jednoho dne, a ne delší jednoho kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího, vyfakturovány
1. sběrnou fakturou nebo
2. soupisem faktur.
(2) Sběrná faktura musí býti v záhlaví jako taková označena a musí obsahovat všechny náležitosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až n), při čemž místo dne vyskladnění zboží nebo dne dokončení výkonu jest uvésti období, ve kterém bylo zboží vyskladněno nebo výkony dokončeny. Sběrná faktura za dodávku energie a vody musí obsahovat údaje podle § 2 odst. 3.
(3) Sběrných faktur nebo soupisů faktur lze používat pouze při dodávkách nebo výkonech, při nichž je tento způsob fakturování sjednán. Tento předpoklad je bez dalšího dán při dodávkách energie a vody a při výkonech kominických, při čemž období pro sběrnou fakturu za dodávku energie může činit až dva měsíce, při dodávkách vody až tři měsíce a při výkonech kominických až 6 měsíců.
(4) Při soupisu faktur musí býti každá dodávka zboží nebo výkon vyfakturovány fakturou vyhovující ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) až d) a f) až n). Soupis faktur musí pak býti v záhlaví jako takový označen a musí obsahovat:
Údaje podle písm. c) a d) mohou býti uvedeny na zvláštní příloze k soupisu faktur, což musí býti v soupisu faktur poznamenáno.
Údaje podle písm. c) a d) mohou býti uvedeny na zvláštní příloze k soupisu faktur, což musí býti v soupisu faktur poznamenáno.
a) datum vyhotovení a číslo soupisu faktur, jakož i název a adresu dodavatele a název (jméno) odběratele a adresu, kterou má býti soupis faktur zaslán,
b) období, jehož se soupis faktur týká,
c) označení (datum a číslo) jednotlivých faktur,
d) výsledné částky jednotlivých faktur,
e) součet výsledných částek jednotlivých faktur,
f) den odesláni soupisu faktur, který musí býti totožný s datem poštovního razítka nebo při doručení poslem se dnem převzetí soupisu faktur odběratelem,
g) den splatnosti součtu výsledných částek jednotlivých faktur.
§ 4
Zasílání faktury.
(1) Faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur musí býti odeslány nejpozději do tří všedních dnů po vyskladnění zboží nebo dokončení výkonu, avšak nikoliv před vyskladněním zboží nebo dokončením výkonu. Jde-li však o dodávku výrobku, který se teprve na místě určení montuje, nebo zasílá-li se výrobek rozložený v součástky, jejichž montáž provede odběratel, počítá se tato třídenní lhůta ode dne dokončení montáže resp. vyskladnění poslední součástky. U zboží, jež lze vyfakturovat až po provedeném rozboru, jest fakturu odeslat do tří všedních dnů poté, co došel výsledek rozboru. Provádí-li rozbor odběratel, musí tak učinit ve lhůtě sjednané s dodavatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznámit dodavateli doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení nejpozději příštího dne po dokončení rozboru. Pro vyfakturování výkonů opravářských se prodlužuje lhůta tří všedních dnů na 6 dnů.
(2) Sběrná faktura nebo soupis faktur musí býti odeslány nejpozději do 5 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Lhůta 5 dnů se prodlužuje na 14 dnů, jde-li o sběrnou fakturu Mediky, národního podniku. Sběrná faktura za dodávku energie a vody musí býti odeslána do 14 dnů a za výkony kominické do 5 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 3).
(3) V případech, kdy místo vyskladňující nebo výkon provádějící je v jiné obci než místo fakturující, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, musí býti faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur odeslány do 6 dnů po vyskladnění zboží nebo dokončení výkonu a sběrná faktura, soupis faktur nebo sběrná faktura za výkony kominické do 9 dnů po skončení příslušného období. Lhůta 6 dnů se prodlužuje pro Československé státní statky, národní podnik, a Československé státní lesy, národní podnik, na 8 dnů.
(4) U traťových obchodů, kdy odběratel fakturuje příjemci zboží (svému odběrateli), musí fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur odeslat příjemci zboží do 10 dnů po vyskladnění zboží a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 12 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Tyto lhůty se prodlužují o další tři dny, je-li sklad nebo závod vyskladňující v jiné obci, než místo, které za tento sklad nebo závod fakturuje. Vrátí-li však odběratel fakturu dodavateli podle odstavce 9, musí odeslat příjemci zboží fakturu do tří všedních dnů po obdržení správně vyhotovené faktury, při čemž ve faktuře zaslané příjemci zboží uvede také den, kdy správně vyhotovenou fakturu obdržel.
(5) U traťových obchodů, jichž se zúčastní kromě dodavatele, jenž zboží vyskladňuje, a příjemce zboží další dva odběratelé, je první odběratel povinen zaslat druhému odběrateli fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur do 10 dnů po vyskladnění zboží a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 12 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Druhý odběratel je povinen zaslat příjemci zboží fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur do 15 dnů po vyskladnění zboží a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 17 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Uvedené lhůty se prodlužují o další tři dny, je-li sklad nebo závod vyskladňující v jiné obci než místo, které za tento sklad nebo závod fakturuje. První i druhý odběratel může podle odstavce 9 vrátit fakturu do dvou dnů po jejím obdržení. Vrátí-li první odběratel fakturu, musí odeslat druhému odběrateli fakturu do dvou dnů po obdržení nové správně vyhotovené faktury od dodavatele. Vrátí-li však fakturu druhý odběratel, je první odběratel povinen zaslat mu novou správně vyhotovenou fakturu do dvou dnů po obdržení vadné faktury. Druhý odběratel je povinen v takovém případě zaslat fakturu příjemci zboží do dvou dnů po obdržení nové správně vyhotovené faktury.
Z faktur zaslaných prvním odběratelem druhému odběrateli a tímto příjemci zboží musí býti patrno, proč došlo k prodloužení lhůt pro zaslání faktur.
Z faktur zaslaných prvním odběratelem druhému odběrateli a tímto příjemci zboží musí býti patrno, proč došlo k prodloužení lhůt pro zaslání faktur.
(6) U takových traťových obchodů dovozních, u nichž se dodávka fakturuje podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží, nebo u dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po jeho převzetí odběratelem, musí se převzetí uskutečnit nejpozději příštího dne po dodání dokladů doprovázejících zásilku odběrateli (příjemci), nebude-li prokázáno dokladem vystaveným dopravcem, že zboží v této lhůtě nemohlo býti od něho převzato. V téže lhůtě musí býti rovněž zjištěno i množství zboží. V případech, kdy Československé státní dráhy, národní podnik, dopravují vagony se zbožím na t. zv. předávkovou kolej, prodlužuje se lhůta k převzetí zboží a k případnému zjištění jeho množství o další den. Den dodání dokladů doprovázejících zásilku se do lhůty nepočítá. Odběratel (příjemce) je povinen doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení oznámit dodavateli den převzetí zboží a jeho množství, případně jiné údaje dohodnuté s dodavatelem, a to nejpozději příštího dne po převzetí zboží. Faktura pak musí být odeslána do tří všedních dnů poté, kdy došlo oznámení o převzetí zboží; fakturuje-li se však zboží sběrnou fakturou, musí býti tato odeslána ve lhůtě uvedené v odstavci 2.
(7) Vyclívá-li zboží při dovozních obchodech odběratel, je povinen oznámit podniku zřízenému nebo určenému podle zákona č. 119/1948 Sb. doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení den a údaje vyčlení, a to nejpozději příštího dne po vyčlení. Odběratel musí zároveň prokázat dokladem, který si sám vyhotoví a jehož správnost dá příslušnou celnicí okresního národního výboru potvrdit, že o celní prohlídku požádal nejpozději příštího dne poté, co zboží došlo na místo určení (závodu), pokud již před tím obdržel podklady pro vyclení, jinak nejpozději příštího dne poté, co tyto podklady obdržel. Požádání o celní prohlídku není třeba prokazovat, bylo-li zboží vycleno nejpozději příštího dne poté, co došlo na místo určení (závodu). Faktura pak musí býti odeslána do tří všedních dnů poté, kdy došlo oznámení o vyclení; fakturuje-li se však zboží sběrnou fakturou, musí býti tato odeslána ve lhůtě uvedené v odstavci 2.
(8) Při nestavebních investicích velkého rozsahu a jejich opravách nebo při jednotlivých etapách nestavebních investic velkého rozsahu nebo při dodávce jednotlivého výrobku zhotoveného podle zvláštního požadavku odběratele (prototyp), které lze vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace, musí býti faktura odeslána nejpozději do 4 týdnů po uplynutí hospodářského měsíce, v němž nestavební investice velkého rozsahu nebo její etapy nebo jednotlivý výrobek byly vyskladněny, resp. opravy dokončeny. Faktura za montáž nestavební investice velkého rozsahu nebo za etapu montáže, které lze vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace, musí býti odeslána do 4 týdnů po uplynutí hospodářského měsíce, v němž byla montáž dokončena, resp. u etap montáže do 4 týdnů po uplynutí příslušného období (§ 7 odst. 2), v němž byla etapa provedena; u zahraničních montáží pak do 5 týdnů po obdržení montážních výkazů z montážního staveniště, při čemž den obdržení montážních výkazů musí býti z faktury patrný. V uvedených případech musí dodavatel již v nabídce odůvodnit, proč je nutno stanovit cenu až na podkladě výsledné kalkulace. Faktura za provádění výzkumných prací nebo jejich etap (§ 7 odst. 4) musí býti odeslána v těchže lhůtách jako faktura za tuzemskou montáž nestavební investice velkého rozsahu. Faktury za investice a jejich udržování prováděné Československými státními drahami, národním podnikem, nebo jinými národními podniky na vlečkách, nebo Československou státní poštou, národním podnikem, musí býti odeslány do konce měsíce, který následuje po měsíci, v němž byly investice nebo udržovací práce dokončeny.
(9) Odběratel může do 5 dnů po obdržení vrátit dodavateli fakturu, sběrnou fakturu, jednotlivou fakturu při soupisu faktur nebo soupis faktur, neobsahují-li podstatné náležitosti. Těmito náležitostmi jsou správné údaje, které ta která faktura musí podle těchto směrnic obsahovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 16 zákona č. 283/1948 Sb., o všeobecné dani, ve znění zákona č. 263/1949 Sb. Nová správně vyhotovená faktura musí býti odeslána odběrateli do tří všedních dnů po doručení vadné faktury dodavateli, při čemž v nové faktuře jest uvésti den, kdy dodavatel vadnou fakturu obdržel.
(10) Den vyskladnění zboží nebo den dokončení výkonu (§ 2 odst. 1 písm. c)] se nepočítá do lhůty pro zaslání faktury.
§ 5
Placení faktury.
(1) Fakturu, sběrnou fakturu nebo soupis faktur musí odběratel zaplatit do 14 dnů ode dne jejich odeslání, nebyla-li zvláštními předpisy stanovena kratší platební lhůta. Den odeslání faktury se do lhůty nepočítá. Platební lhůta se zkracuje o dny, o které byly překročeny lhůty k provedení rozboru a k odeslání výsledku rozboru odběratelem (§ 4 odst. 1), k převzetí zboží a k oznámení o převzetí zboží (§ 4 odst. 6), k požádání o celní prohlídku a k odeslání oznámení o vyčlení (§ 4 odst. 7), a to i tehdy, když v údaji o splatnosti fakturované částky nebylo toto zkrácení platební lhůty uvedeno. Platební lhůta musí býti dodržena, i když v ní nemohlo býti zboží převzato co do množství a druhu (jakosti) nebo výkon schválen. Vrátí-li odběratel fakturu (§ 4 odst. 9), běží platební lhůta teprve ode dne odeslání nové správně vyhotovené faktury.
(2) Lhůta splatnosti je dodržena, obdrží-li peněžní ústav v poslední den lhůty v úředních hodinách pro styk se stranami příkaz k provedení úhrady. Peněžní ústav je povinen v oznámení o zúčtování ve prospěch uvést den, kdy došel příkaz k úhradě. Obdrží-li peněžní ústav příkaz k provedení úhrady po úředních hodinách pro styk se stranami, uvede v oznámení o zúčtování ve prospěch příští všední den jako den, kdy příkaz došel. Provádí-li se úhrada prostřednictvím několika peněžních ústavů, rozhoduje den, kdy došel příkaz prvnímu ústavu.
(3) Nemohla-li býti úhrada faktury provedena ani v poslední den její splatnosti pro nedostatek prostředků na účte odběratele nebo proto, že nevyhovuje předpisům pro kontrolu plnění plánu, vrátí peněžní ústav příkaz k provedení úhrady odběrateli s uvedením důvodu, pro který nemůže úhradu provést. V takovém případě se má za to, že příkaz k úhradě nebyl peněžnímu ústavu odeslán.
(4) Placení, uplatňování nároku z odpovědnosti za vady nebo reklamace mohou se vztahovati pouze na určitou fakturu. Placení faktury, penále nebo poplatku z prodlení nelze provádět kompensací.
§ 6
Penále a poplatek z prodlení.
(1) Zjistí-li odběratel, že dodavatel neodeslal fakturu, sběrnou fakturu, jednotlivou fakturu při soupisu faktur nebo soupis faktur ve stanovených lhůtách (§§ 4, 8 a 14), je povinen účtovat dodavateli a dodavatel odběrateli zaplatit penále ve výši 1% konečné částky té které faktury, nejméně však 30 Kčs. Činí-li prodlení při zaslání faktury více než měsíc, účtuje se penále za každý další i započatý kalendářní měsíc opět ve výši 1% konečné částky faktury, nejméně však opět 30 Kčs. Jestliže odběratel neobdržel fakturu, je povinen doporučeným dopisem vyžádat si ji od dodavatele, a to nejpozději do 5 dnů poté, co mohl zjistit, že lhůta pro zaslání faktury uplynula a zároveň jeho opisem uvědomit peněžní ústav, se kterým je ve spojení dodavatel.
(2) U takových traťových obchodů, kdy odběratel kupuje zboží bez všeobecné daně a teprve sám účtuje příjemci zboží všeobecnou daň, tvoří základ pro výpočet penále podle odstavce 1 konečná částka faktury bez všeobecné daně. To platí pouze tehdy, když odběratel neodeslal příjemci zboží fakturu ve stanovených lhůtách proto, že nedostal včas fakturu od svého dodavatele a za předpokladu, že svou fakturu odešle příjemci zboží do tří všedních dnů poté, co fakturu od svého dodavatele obdržel. V takových případech je odběratel povinen uvést ve faktuře zaslané příjemci zboží den, kdy fakturu od dodavatele obdržel.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i pro vyúčtování penále příjemcem zboží, jde-li o traťové obchody podle § 4 odst. 5, avšak s tím rozdílem, že lhůta tří všedních dnů pro zaslání faktury se zkracuje na dva dny.
(4) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i v případech, kdy nebyla odeslána faktura za obaly ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 2 a 7, jakož i v případech, kdy nebyla vyúčtována náhrada za opotřebení obalů nebo náhrada za poškození obalů vrácených ve lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena, a to ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 6 a 7.
(5) Je-li odběratel v prodlení s placením, je dodavatel povinen účtovat a odběratel dodavateli zaplatit poplatek z prodlení ve výši 1% z dlužné částky jednou provždy a vedle toho ½‰ z dlužné částky za každý den prodlení, celkem však nejméně 30 Kčs.
(6) Soukromé podniky a soukromé osoby nemohou účtovat penále a poplatek z prodlení zařízením a podnikům uvedeným v § 1 odst. 1.
(7) Penále a poplatek z prodlení mají býti vyúčtovány do 30 dnů po získání všech podkladů pro stanovení jejich výše.
(8) V příkazech k provedení úhrady penále a poplatku z prodlení musí býti zvlášť označeno, že jde o úhradu penále, pokud se týče poplatku z prodlení.
(9) Stejnopis vyúčtování penále nebo poplatku z prodlení zašle odběratel resp. dodavatel, který je vyúčtoval, peněžnímu ústavu, s nímž je v peněžním spojení provozní povahy strana, které penále nebo poplatek z prodlení byl vyúčtován. Stejnopis vyúčtování poplatku z prodlení soukromému podniku nebo soukromé osobě není třeba zasílat peněžnímu ústavu.
§ 7
Nestavební investice velkého rozsahu, vývojové práce vojenské správě a výzkumné práce.
(1) Nestavební investice velkého rozsahu se vyfakturují a uhradí ve smyslu těchto směrnic podle etap stanovených hospodářskou smlouvou. Není-li hospodářská smlouva sjednána, stanoví smluvní strany ve shodě s kontrolou výrobního, resp. dodávkového plánu etapy (dílčí dodávky) investici. Nedojde-li k dohodě smluvních stran, stanoví etapy věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele. Každá dodávkově dokončená etapa investic se samostatně vyfakturuje a uhradí podle těchto směrnic. Ve fakturách, které musí býti označeny pořadovým číslem, jest uvésti též název nestavební investice a údaj, že jde o dílčí dodávku, při čemž v poslední faktuře musí býti uveden také přehled o provedených etapách a jejich úhradách. U vývozních obchodů se považuje za etapu každá dílčí dodávka vyskladněná a odeslaná najednou.
(2) Za etapu podle odstavce 1 lze považovat také montáž nestavební investice velkého rozsahu, provedenou nejméně za kalendářní měsíc nebo hospodářské období jej nahrazující. Vyfakturovat lze jen provedené montáže. Ve faktuře za montáž musí býti zvlášť uvedeno, jaké částky připadají na montáž té které etapy nestavební investice. Bude-li za montáž, vystaveno více faktur, musí býti v poslední faktuře uveden také přehled o tom, jaké částky připadají celkem na montáž té které etapy nestavební investice, a jednotlivé faktury, v nichž jest uvést též název nestavební investice a údaj, že jde o dílčí montáž, musí býti označeny pořadovým číslem.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro vývojové práce vojenské správě s tím rozdílem, že etapy stanoví ministerstvo národní obrany samo.
(4) Výzkumné práce se vyfakturují a uhradí podle těchto směrnic po jejich dokončení, nebylo-li sjednáno, že se vyfakturují a uhradí podle etap. Za takovou etapu lze také považovat výzkumné práce provedené nejméně za kalendářní měsíc nebo hospodářské období jej nahrazující.
§ 8
Dodávky zboží dovezeného z ciziny.
Dodávku zboží dovezeného z ciziny, jež je určeno k dalšímu zpracování, nebo dodávku těžkého investičního statku dovezeného z ciziny, jejichž definitivní prodejní cenu lze stanovit pouze dodatečně, vyfakturuje dodavatel tuzemskému odběrateli cenou zjištěnou podle údajů, které jsou mu známé, nebo prozatímní cenou s odběratelem sjednanou. Bude-li fakturovaná částka vyšší, než by byla podle definitivní ceny, vrátí dodavatel nejen přeplatek, nýbrž i úroky z tohoto přeplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr odběratele, ode dne zaplacení faktury do dne vrácení přeplatku. Totéž se vztahuje na případný poplatek z prodlení připadající na přeplatek. Tyto částky je dodavatel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy mohl vypočíst definitivní cenu. Je-li dodavatel v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek z prodlení pode § 6 odst. 5. Bude-li definitivní cena vyšší než původně fakturovaná, vyfakturuje dodavatel tento doplatek do tří všedních dnů poté, co mohl vypočíst definitivní cenu, zvláštním dodatkem k původní faktuře včetně úroků z tohoto doplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro jeho provozní úvěr, ode dne splatnosti původní faktury do dne splatnosti dodatku k faktuře. Na dodatek k faktuře se vztahují ustanovení těchto směrnic.
Dodávku zboží dovezeného z ciziny, jež je určeno k dalšímu zpracování, nebo dodávku těžkého investičního statku dovezeného z ciziny, jejichž definitivní prodejní cenu lze stanovit pouze dodatečně, vyfakturuje dodavatel tuzemskému odběrateli cenou zjištěnou podle údajů, které jsou mu známé, nebo prozatímní cenou s odběratelem sjednanou. Bude-li fakturovaná částka vyšší, než by byla podle definitivní ceny, vrátí dodavatel nejen přeplatek, nýbrž i úroky z tohoto přeplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr odběratele, ode dne zaplacení faktury do dne vrácení přeplatku. Totéž se vztahuje na případný poplatek z prodlení připadající na přeplatek. Tyto částky je dodavatel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy mohl vypočíst definitivní cenu. Je-li dodavatel v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek z prodlení pode § 6 odst. 5. Bude-li definitivní cena vyšší než původně fakturovaná, vyfakturuje dodavatel tento doplatek do tří všedních dnů poté, co mohl vypočíst definitivní cenu, zvláštním dodatkem k původní faktuře včetně úroků z tohoto doplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro jeho provozní úvěr, ode dne splatnosti původní faktury do dne splatnosti dodatku k faktuře. Na dodatek k faktuře se vztahují ustanovení těchto směrnic.
§ 9
Obaly.
(1) Obaly, jejichž vrácení bylo zvláštním předpisem nařízeno nebo předem vymíněno, se vykazují v příslušné faktuře pouze evidenčně podle množství a druhů. U obalů, jejichž vrácení bylo jen vymíněno, musí býti kromě toho uvedena také jejich cena předem sjednaná s odběratelem, resp. cena zvláštním předpisem stanovená.
(2) Nevrátí-li odběratel obaly ve lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, nebo vrátí-li je v této lhůtě ve stavu neupotřebitelném, vyfakturuje je dodavatel do 14 dnů po vyskladnění obalů za cenu sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou, při čemž za den vyskladnění se považuje příští všední den po uplynutí lhůty pro vrácení obalů nebo den, kdy neupotřebitelné obaly dodavatel obdržel. Totéž platí, neoznámí-li odběratel podle ujednání ve lhůtě sjednané nebo zvláštním předpisem stanovené pohotovost k odevzdání obalů, nebo oznámí-li to, ale obaly jsou při jejich převzetí neupotřebitelné. Vrátí-li odběratel obaly, nebo oznámí-li podle ujednání pohotovost k jejich odevzdání, po lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, vyfakturuje je podniku, který zboží s obaly vyskladnil, při čemž částka, kterou může obaly fakturovat, t. j. částka jemu fakturovaná, se snižuje za každých i započatých 14 dnů o 10%. Odběratel je povinen zaslat fakturu za obaly ve lhůtách stanovených v § 4 odst. 1 a 3. Tyto lhůty se počítají ode dne, kdy odběratel fakturu za obaly od dodavatele obdržel a pokud obaly vrátil později, ode dne, kdy obaly zaslal podniku, který je se zbožím vyskladnil nebo kdy podle ujednání oznámil pohotovost k odevzdání obalů. Tento den musí býti z faktury patrný.
(3) Připadne-li poslední den lhůty pro vrácení obalů do doby přechodného zastavení přepravy obalů, prodlužuje se sjednaná nebo zvláštními předpisy stanovená lhůta pro jejich vrácení o 14 dnů, počítaných ode dne odvolání tohoto obmezení.
(4) Odběratel musí oznámit do 10 dnů po převzetí zboží, kolik obalů bylo během dopravy poškozeno tak, že se staly neupotřebitelnými. K oznámení jest připojit příslušné potvrzení dopravce. Zasílá-li se zboží s obaly na nebezpečí odběratele, vyfakturuje mu dodavatel takové obaly cenou pořizovací, a to do 14 dnů poté, co oznámení s potvrzením dopravce obdržel, při čemž ve faktuře uvede den, kdy oznámení obdržel. Opomene-li odběratel oznámení s potvrzením dopravce včas odeslat, vyfakturuje mu dodavatel neupotřebitelné obaly podle odstavce 1 bez ohledu na to, zda zboží bylo nebo nebylo zasláno na jeho nebezpečí.
(5) Obdrží-li podnik, který zboží a obaly vyskladnil, obaly ve stavu poškozeném (nehledíc k normálnímu opotřebení), může požadovat náhradu podle jejich pořizovací ceny. Obdrží-li však obaly před uplynutím sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené lhůty ve stavu neupotřebitelném, může požadovat náhradu podle jejich pořizovací ceny, bude-li prokázáno potvrzením dopravce, že se obaly staly neupotřebitelný ml během dopravy, jinak podle ceny sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené. Pro reklamace platí obdobně ustanovení § 11.
(6) Sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou náhradu za opotřebení obalů lze požadovat nejvýše za dobu, ve které mají býti obaly podle dohody nebo zvláštních předpisů vráceny. Náhradu za opotřebení obalů nebo náhradu za poškození obalů, vrácených ve lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena, nutno požadovat do 6 dnů poté, co obaly obdržel podnik, který je se zbožím vyskladnil. Příslušnou částku je odběratel povinen uhradit do 14 dnů ode dne odeslání vyúčtování náhrady za opotřebení obalů nebo náhrady za jejich poškození; z vyúčtování musí býti patrný den, kdy obdržel obaly podnik, který je se zbožím vyskladnil. Je-li odběratel v prodlení s placením, je povinen platit poplatek z prodlení podle § 6 odst. 5. Náhradu za opotřebení obalů lze zahrnout do příslušné faktury za zboží.
(7) Nefakturuje-li dodavatel podle odstavce 1 při obchodech traťových obaly, vyskladněné se zbožím přímo příjemci, zboží, nýbrž svému odběrateli, platí pro další zasílání faktur obdobně ustanovení § 4 odst. 4 resp. 5 s tím rozdílem, že lhůty uvedené v těchto odstavcích pro zasílání faktury se prodlužují o 8 dnů. Jestliže dodavatel nevyúčtoval při týchž obchodech náhradu za opotřebení obalů nebo náhradu za poškození obalů podle odstavce 6 přímo příjemci zboží, nýbrž svému odběrateli, platí pro další zasílání vyúčtování obdobně ustanovení § 4 odst. 4 resp. 5 o zasílání faktur v případech, kdy místo vyskladňující je v jiné obci než místo fakturující. Pro zasílání a vrácení faktur za obaly odběratelem resp. odběrateli platí rovněž ustanovení § 4 odst. 4 resp. 5.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na láhve, obaly půjčované pivovary, cisterny a hrncové vozy.
§ 10
Zákazy.
(1) Není přípustné poskytování a požadování:
a) kaucí, vadií, záručních listin a zajištění jiného druhu,
b) skonta,
c) záloh, vyjma záloh na láhve a na bedny pro pivní láhve,
d) placení před vyskladněním zboží nebo před provedením výkonu,
e) placení dobírkou. Zasílání zboží dobírkou je však přípustné v případech, kde to bylo dosud obvyklé a kde úhrnná cena dodávky nepřevyšuje 2.000 Kčs. Státní správě a zařízením v oboru státního hospodářství nelze zasílat zboží dobírkou vůbec.
(2) Jen výjimečně je přípustné požadovat jakékoliv zániky nebo zálohy nebo placení předem nebo požadovat placení dobírkou nebo při vyskladnění zboží nebo ihned po provedení výkonu, a to:
a) při nejistotě o platební schopnosti odběratele zjištěné podle dosavadních obchodních zvyklostí,
b) nedodržuje-li odběratel platební lhůty,
c) při dodávkách specielního zboží zhotoveného pro odběratele podle jeho zvláštních požadavků (podle vzorů, nákresů a pod., lišících se od běžné výroby), které by bylo jinak neprodejné nebo prodejné jen se ztrátou.
(3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít vůči státní správě a zařízením a podnikům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a) až f). Při placení zálohovém nebo placení předem je dodavatel povinen poskytnout družstvu jakožto odběrateli úrokovou náhradu ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr družstva (při nestavebních investicích ve výši platné pro investiční úvěr), a to ode dne uhrazení zálohy nebo platby předem do dne splatnosti fakturované částky.
(4) Od podniků soukromých a od soukromých osob, po případě od podniků uvedených v § 1 odst. 1 písm. h), lze požadovat zajištění všeho druhu, placení zálohové, placení předem nebo placení dobírkou, placení při vyskladnění zboží nebo ihned po provedení výkonu.
§ 11
Odpovědnost za vady a reklamace.
(1) Placením ve lhůtě uvedené v § 5 odst. 1 nepozbývá odběratel nároků z odpovědnosti za vady, a to ani tehdy, jestliže je zjistil a vytkl před placením.
(2) Uplatní-li odběratel nárok z odpovědnosti za vady v platební lhůtě, musí v této lhůtě zaplatit částku faktury, která není zmíněným nárokem dotčena. Nebude-li nárok z odpovědnosti za vady uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu a přesáhne-li zároveň 10% konečné částky faktury, je odběratel povinen doplatit dodavateli zadrženou částku a zároveň platit z této částky poplatek z prodlení podle § 6 odst. 5 ode dne splatnosti faktury do dne úhrady zadržené částky. Jinak je odběratel povinen doplatit zadrženou částku včetně úroků z této částky ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr dodavatele, a je-li dodavatelem zařízení uvedené v § 1 odst. 1 písm. a), ve výši platné všeobecně pro provozní úvěr, a to ode dne splatnosti faktury do dne zaplacení zadržené částky; při nestavebních investicích počítá se úrok ve výši platné pro investiční úvěr, resp. ve výši platné všeobecně pro úroky z kmenového jmění. Tyto částky je odběratel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy nárok z odpovědnosti za vady nebyl uznán důvodným. Je-li odběratel v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek z prodlení podle § 6 odst. 5.
(3) Jestliže odběratel nezadržel částku odpovídající nároku z odpovědnosti za vady a tento nárok byl pak uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu, je dodavatel povinen vrátit odběrateli nejen zaplacenou částku odpovídající nároku z odpovědnosti za vady, ale i zaplatit úroky z této částky ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr odběratele, a je-li odběratelem státní správa, ve výši platné všeobecně pro provozní úvěr, a to ode dne zaplacení faktury do dne vrácení částky odpovídající nároku z odpovědnosti za vady; při nestavebních investicích počítá se úrok ve výši platné pro investiční úvěr, resp. ve výši platné všeobecně pro úroky z kmenového jmění. Tyto částky jest dodavatel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy o nároku z odpovědnosti za vady bylo právoplatně rozhodnuto. Je-li dodavatel v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek z prodlení podle § 6 odst. 5.
(4) Jestliže odběratel nezadržel částku odpovídající nároku z odpovědnosti za vady a tato částka přesahuje 10% konečné částky faktury, je dodavatel povinen vrátit nejen zaplacenou částku, odpovídající uznanému nároku z odpovědnosti za vady, nýbrž také zaplatit z ní náhradu ve výši poplatku z prodlení podle § 6 odst. 5 ode dne zaplacení faktury odběratelem do dne úhrady částky odpovídající nároku z odpovědnosti za vady.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně:
a) pro reklamaci z jiných důvodů než z odpovědnosti za vady,
b) pro námitky proti částkám uvedeným ve faktuře za výkon nebo za dodávku zboží, jehož cena byla stanovena podle výsledné kalkulace (§ 4 odst. 8).
(6) Dodavatel není povinen zaplatit náhradu ve výši poplatku z prodlení ani úroky (odstavce 3 až 5) v případech, kdy z týchž důvodů platí penále podle vyhlášek vydaných podle § 10 odst. 1 zákona č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitráži.
§ 12
Omezení platnosti.
(1) Tyto směrnice se nevztahují na:
a) obchodní styk s dodavateli a odběrateli v cizině,
b) výkony prováděné Československou státní poštou, národním podnikem, v poštovním, telefonním a telegrafním provozu,
c) přepravní výkony národních dopravních podniků a Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, národního podniku v Ostravě,
d) předplatné časopisů a novin,
e) výkony státních strojních stanic, jde-li o výkony pro jednotná zemědělská družstva nebo pro zemědělce,
f) splátkové obchody, provozované Obchodními domy, národním podnikem,
g) dodávky učebnic státním nakladatelstvím školám,
h) dodávky výrobců a dovozců hutních výrobků Hutní prodejně, národnímu podniku, pokud takové dodávky patří do prodejní činnosti jmenovaného národního podniku.
(2) Dodávky řepového semene, odpadových cukrovarských výrobků a cukru mohou býti dodavatelům řepy vyfakturovány a jimi uhrazeny při nejbližším odpočtu dodávky řepy.
(3) Dodávky podniků mlékárenského průmyslu mohou býti dodavatelům mléka vyfakturovány a jimi uhrazeny při nejbližším odpočtu dodávky mléka.
(4) Tyto směrnice neruší platnost tržních řádů a cenových vyhlášek, pokud jsou jimi stanoveny odlišné zásady ohledně fakturování a placení zemědělských výrobků.
§ 13
Všeobecná ustanovení.
(1) Připadne-li poslední den kterékoliv lhůty uvedené ve směrnicích na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští den pracovní.
(2) Do spotřebování dosavadních tiskopisů označených slovem „účet“ není třeba toto slovo škrtat a nahrazovat slovem „faktura“.
(3) U národních podniků energetických může sběrnou faktura nahradit odběrná knížka energie schválená ministerstvem průmyslu v dohodě s ministerstvem financí. Tato výjimka neplatí, jsou-li odběrateli státní správa nebo zařízení a podniky uvedené v § 1 odst. 1.
(4) Ustanovení směrnic pro placení faktur inkasními příkazy zůstávají nedotčena.
§ 14
Přechodné ustanovení.
(1) V oboru těžkého strojírenství se výjimečně připouští, aby při etapách nestavebních investic velkého rozsahu dodávaných na základě smluv sjednaných do 31. prosince 1949 a dokončených během roku 1950, se postupovalo obdobně podle § 8 s tím rozdílem, že úroky u doplatku se počítají ve výši debetních úroků bankovních, platných pro investiční úvěr, resp. ve výši platné všeobecně pro úroky z kmenového jmění. Příslušná etapa musí býti vyfakturována do 14 dnů po jejím dokončení. Dodatek k původní faktuře musí býti odeslán nejpozději do 31. ledna 1951.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí pouze v případech, kdy etapu lze podle nabídky dodavatele vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace.
§ 15
Účinnost směrnic.
Tyto směrnice se vztahují na dodávky zboží a výkony provedené počínajíc dnem 1. ledna 1951.
Tyto směrnice se vztahují na dodávky zboží a výkony provedené počínajíc dnem 1. ledna 1951.