(1) Na ochranu zdraví zvířat může okresní národní výbor nařídit:

1. karanténu zvířat před jejich zařazením do hromadného ustájení, a to jednokopytníků, skotu a drůbeže po dobu 8 dní, ovcí 14 dní a prasat 21 dní,

2. zákaz přemisťování, přepravování nebo uvádění do oběhu zvířat nemocných nebo podezřelých, jakož i výrobků a surovin z nich,

3. povinnost hlásit neprodleně místnímu národnímu výboru každé uhynutí nebo poražení (usmrcení) zvířete,

4. isolaci, střežení, pozorování, označení a evidenci zvířat, oddělené uschování a střežení uhynulých zvířat, zákaz otvírat nebo odstraňovat uhynulá zvířata z jejich stanovišť bez souhlasu obvodního veterináře,

5. kontumaci psů,

6. isolaci nebo uzávěru zamořeného prostředí,

7. zřízení ochranného pásma okolo uzávěry,

8. zákaz nebo omezení porážet zvířata,

9. zákaz nebo omezení používání studní, napajedel, brodišť a pod., jakož i cest a silnic zvířaty,

10. zákaz nebo omezení volného pobíhání psů, koček, drůbeže a jiných drobných zvířat,

11. zákaz nebo omezení výkupu a dodávky zvířat, po případě směny zvířat,

12. zákaz nebo omezení zužitkování surovin živočišného původu, jakož i všech předmětů, jimiž by mohla být přenesena nákažlivina a zákaz používání sena a slámy k balení,

13. zákaz nebo omezení používání sběren mléka a vajec a zařízení pro získávání a zpracování jiných surovin živočišného původu,

14. zákaz, omezení nebo zvláštní úpravu plemenitby hospodářských zvířat, zákaz nebo omezení chovu drobného zvířectva, včel a ryb, dále sterilisaci (kleštění) zvířat, úpravu provozu líhňařských podniků, zařízení pro chov ryb a pod.,

15. očkování zvířat (ochranné, léčebné a diagnostické), léčení, hubení cizopasníků, umělé nakažení, po případě omezení nebo zákaz takových zákroků a laboratorní vyšetření,

16. isolaci osob nebo jiné omezení osobního styku,

17. usmrcení zvířat nemocných, podezřelých nebo pro nákazu vnímavých na úřední příkaz, po případě jejich použití k účelům výzkumným před usmrcením, stanovení podmínek k provedení usmrcení, po případě zákaz poražení (usmrcení) zvířat a usmrcení zvířat, u nichž bylo porušeno nařízení o uzávěře podle č. 6,

18. usmrcení potulných psů a koček, drobných domácích zvířat, čítajíc v to drůbež, dále zajíců, králíků a jiné zvěře, je-li podezření, že šíří nebo přenášejí nebezpečnou nákazu,

19. hubení potkanů a jiných hlodavců, jakož i jiných škůdců ohrožujících zdraví zvířat v zařízeních pro chov zvířat,

20. vylovení ryb, vypuštění rybníků, desinfekci vod, rybníků a rybářských zařízení,

21. zneškodnění těl zvířat a jiných látek živočišného původu, čistění a desinfekci zvířat, prostředí, zařízení odpadních vod, přepravních prostředků a osob včetně jejich svršků, jakož i předmětů, pokud o nich lze předpokládat, že by jimi mohla být přenesena nakažlivina, po případě zničení předmětů, je-li jejich desinfekce nemožná, nebo v poměru k jejich hodnotě neúměrně nákladná,

22. sterilisaci masa, pokud se neprovede podle předpisů o zdravotní kontrole potravin živočišného původu,

23. odstranění zdravotně závadných zvířat z chovu, po případě jejich trvalé přemístění k hospodářskému využití do oblastí k tomu určených,

24. zákaz nebo omezení distribuce a použití krmiv ohrožujících zdraví zvířat,

25. evidenci a úpravu všech zařízení, z nichž by mohlo vzejít nebezpečí pro zdraví zvířat, a veterinárně zdravotní dozor nad nimi.

(2) Okresní národní výbor může v naléhavých případech požádat příslušného velitele sboru národní bezpečnosti o zásah k zajištění preventivních nebo zdolávacích veterinárních opatření.

(3) Při podezření z nebezpečných nákaz (§ 87) může prozatím místní národní výbor nařídit opatření uvedená v odstavci 1 č. 1, 2, 3, 4, 9, 10, 16 a 24.

(4) Krajský národní výbor může povolit úlevy z opatření nařízených okresním národním výborem podle odstavce 1.