(1) Smlouvy v nákladní dopravě vycházejí z prováděcích plánů nároků na dopravu a mají býti sladěny se smlouvami o dodávkách a odběru zboží. Není-li prováděcích plánů nároků na dopravu, vycházejí smlouvy z požadavků přepravce se zřetelem na zatížení příslušné dopravy.

(2) Při uzavírání smluv o dodávkách a odběru zboží jest přihlížeti k tomu, aby přeprava zboží z nich vyplývající byla s hlediska celostátního co nejhospodárnější. Zejména jest dbáti, aby ustanovení smluv o dodávkách a odběru zboží nebránila použití nejvhodnějšího druhu dopravy, rovnoměrnému rozložení nároků na dopravu během hospodářského roku, měsíce, týdne, po případě dne, hospodárnému využití dopravních prostředků nebo soustředění nakládky v zájmu utvoření ucelených převozů a nevyvolávala přepravy na nehospodárné vzdálenosti anebo neodůvodněné křižování zásilek zboží téhož druhu a téže jakosti.