(1) Smlouvami v nákladní dopravě se zavazuje dopravní podnik, že přistaví dopravní prostředky a přijme zboží k přepravě, a přepravce, že přistavené dopravní prostředky naloží a podle plánu využije a že splní podmínky pro sjednání přepravní smlouvy. Pro sjednání přepravní smlouvy a její provedení platí příslušná zákonná ustanovení a ustanovení příslušných přepravních řádů (přepravních podmínek) a tarifů. Odchylky vyplývající z potřeb přepravce neb dopravního podniku mohou býti ujednány jen potud, pokud neodporují ustanovením všeobecně závazným.

(2) Nebylo-li smluveno jinak, přistavuje dopravní podnik dopravní prostředky podle rozvrhu množství zboží uvedeného ve smlouvě a na základě objednávek přepravce podaných podle příslušných ustanovení přepravního řádu (přepravních podmínek) nebo tarifu.

(3) Obě strany jsou povinny dbáti toho, aby nebylo nutno přistavovati více dopravních prostředků, než je zapotřebí při jejich řádném využití podle plánu k přepravě smluveného množství zboží. Využitím dopravních prostředků podle plánu se rozumějí taková opatření, která umožňují provedení přepravy s nejmenším celkovým vynaložením dopravních prostředků při zachováni bezpečnosti provozu a neporušenosti zboží.

(4) Smlouvami se neupravuje přistavování dopravních prostředků, které neslouží veřejné dopravě.

(5) Zjistí-li dopravní podnik, že nebude moci včas přistaviti smlouvou stanovené dopravní prostředky nebo přijmouti smlouvou určené zboží k přepravě, anebo zjistí-li přepravce, že nebude moci smlouvou stanovené dopravní prostředky včas objednati nebo využiti nebo že nebude moci splniti podmínky pro sjednání přepravní smlouvy, je povinen to oznámiti druhé smluvní straně s udáním důvodů a rozsahu neplnění smlouvy. Tím se nic nemění na odpovědnosti za plnění plánu ani za plnění smlouvy.

(6) Smlouvy jsou rámcové, dílčí a přímé.