(1) Při poskytování náhrady škody na věcech podle oddílu 2 vládního nařízení lze přihlížet jen ke skutečné škodě, která na věcech vznikla při výkonu hasičské služby, povinné osobní pomoci nebo hasičského výcviku anebo přímo z nakládání s věcí pro účely požární ochrany.

(2) Náhrada škody se neposkytuje, jestliže věc po použití pro účely požární ochrany není sice v tom stavu, v jakém byla bezprostředně před tímto použitím, avšak její poškození bylo v dostatečné míře odstraněno tak, že jí lze užívat dřívějším obvyklým způsobem.