320/1951 Sb. — Vyhláška ministra vnitra o dobrovolných organisacích a shromážděních.

§ 1

Pracující lid se sdružuje v dobrovolných organisacích (dále jen „organisace“) k činné účasti na všestranném rozvoji svých společenských a kulturních zájmů, aby tím pomáhal uskutečnit přechod od kapitalismu k socialismu v nerozborné jednotně dělníků, rolníků a pracující inteligence.

§ 2

(1) Úkoly organisace a způsob, jak je jejich plnění zajištěno, určuje organisační řád.

(2) Organisační řád obsahuje dále zejména:
údaje o názvu, sídle a obvodu činnosti organisace,
základní ustanovení o členství, právech a povinnostech členů, jejich přijímání a o zániku členství,
ustanovení o složení, pravomoci a způsobu usnášení vrcholného orgánu (výroční schůze sjezdu delegátů a pod.).
ustanovení o složení, pravomoci a způsobu usnášení řídícího orgánu (představenstva, výboru a pod.), a o činnosti kontrolujících orgánů,
ustanovení o finančním hospodaření organisace,
ustanovení o tom, kdo jedná jménem organisace,
ustanovení o způsobu, jakým budou dávána členům oznámení na vědomí,
ustanovení o usnášení změn organisačního řádu,
ustanovení o řešení sporů uvnitř organisace a
ustanovení o zániku organisace a o tom, jak bude při zániku naloženo s majetkem organisace.

(3) U organisací se složkami upravuje organisační řád vznik, změnu a zánik místní, závodní nebo jiné složky.

§ 3

Návrh organisačního řádu se předkládá krajskému národnímu výboru k schválení ve třech stejnopisech; schvaluje-li organisační řád ministerstvo vnitra, předkládá se pět stejnopisů návrhu.

§ 4

(1) Krajský národní výbor (ministerstvo vnitra) vydá o schválení organisačního řádu organisace nebo její složky listinu, v níž uvede název organisace (složky organisace) a její sídlo. Přivoliti k zřízení složky organisace lze též s poukazem na organisační řád, kterým se organisace řídí.

(2) Údaje o organisacích a jejich složkách, zejména o názvu, sídle a o tom, kdo jménem organisace (složky) jedná, vede v evidenci okresní národní výbor, v jehož obvodu má organisace (složka) své sídlo. V Praze vede evidenci ústřední národní výbor. Národní výbor, který vede evidenci, vydává též osvědčení o právních poměrech organisace nebo její složky.

§ 5

(1) Základním úkolem při přeměně nebo včlenění spolků vzniklých před 1. říjnem 1951 (dále jen „spolky“) v organisace, je podchytit budovatelské úsilí pracujících mas a přesvědčováním členstvo získat pro činnou práci v organisacích.

(2) Spolky, jejichž poslání a struktura umožňují, aby byly přeměněny v organisace, mohou se usnést na organisačním řádu, který předloží k schválení. Spolky, jejichž úkoly již některá organisace plní, mohou se v dohodě s ní v tuto organisaci včlenit. Spolek se může též včlenit do lidového družstva nebo do jiného útvaru nebo se v něj přeměnit (na příklad spolky náboženské se mohou včlenit přímo do organisační složky náboženské společnosti, spolky podpůrné do podpůrného fondu a pod.).

(3) Okresní národní výbor může rozpustit spolek, když dojde k přesvědčení, že jeho existence výstavbě socialismu nepomáhá nebo ji dokonce brzdí. Při tom učiní opatření o majetku spolku, a to aniž by byl vázán jeho stanovami. Patří-li k majetku spolku nemovitost, nutno v rozhodnutí uvést přesné označení této nemovitosti a jejího nabyvatele.

(4) Okresní národní výbor může též činit opatření, aby zánik spolku byl oznámen v tisku nebo jiným způsobem.

§ 6

Stát lidové demokracie rozšiřuje shromažďovací svobodu pracujícího lidu na míru, která za kapitalismu nebyla nikdy možná. Péče o shromáždění však vyžaduje, aby národní výbory věděly o jejich konání.

§ 7

Lidové slavnosti a manifestace, jakož i shromáždění, která pořádají veřejní činitelé, lze zásadně konat bez ohlášení.

§ 8

Organisace mohou bez hlášení pořádat schůze v místnostech přístupné členům a zvaným hostům. Chce-li organisace pořádat v místnosti veřejnou schůzi, ohlásí to týden předem odboru pro vnitřní věci rady okresního národního výboru s udáním programu, místa a doby schůze. Odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru může organisaci udělit obecné povolení, aby až do dalšího opatření konala veřejné schůze bez ohlášení.

§ 9

Spolky (§ 5 odst. 1) mohou bez hlášení pořádat schůze, které jsou přístupné jejich členům.

§ 10

V ostatních případech lze pořádat shromáždění, ohlásí-li se týden předem okresnímu národnímu výboru s udáním programu shromáždění a místa a doby jeho konání. Není však třeba hlásit shromáždění věřících v kostele nebo v jiné modlitebně, slouží-li výhradně bohoslužebním úkonům, dále procesí, pouti, svatební průvody, pohřby a jiné průvody, sloužící k výkonu náboženského vyznání, dějí-li se obvyklým způsobem.

§ 11

Odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru může vyjmout některá shromáždění z ohlašovací povinnosti; může však také pro některá shromáždění, která lze jinak konat bez ohlášení, uložit povinnost, aby byla ve stanovené lhůtě předem hlášena s udáním programu, místa a doby konání odboru pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.

§ 12

Nedotčen zůstává § 5 zákona č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích, podle něhož je pořádání podniků na veřejných silnicích a v jejich sousedství třeba povolení, jestliže by provozem těchto podniků mohla býti ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.

§ 13

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1951.