(1) Zaměstnanci mají vůči zaměstnavateli, k němuž byli v pracovním poměru jen část roku 1951, nárok na poměrnou část příspěvku s výjimkou uvedenou v odstavci 3 jen v těchto případech:

(2) Vzejdou-li pochybnosti, zda došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu obecného zájmu, rozhodne okresní národní výbor místně příslušný podle pracoviště zaměstnance.

(3) Byl-li zaměstnanec přidělen k jinému zaměstnavateli podle předpisů o všeobecné pracovní povinnosti nebo pracoval-li s jeho souhlasem přechodně u jiného zaměstnavatele (na př. jako účastník pracovních brigád nebo na kampaňových pracích) po dobu delší 1 měsíce, přísluší mu nárok na poměrnou část příspěvku vůči tomuto přechodnému zaměstnavateli. Je-li doba přechodných prací kratší než 1 měsíc, přísluší nárok i za tuto dobu jen vůči stálému zaměstnavateli.

a) dal-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď,

b) zrušil-li zaměstnavatel předčasně pracovní poměr z důvodů, které zaměstnanec nezavinil,

c) zrušil-li zaměstnanec předčasně pracovní poměr z důležitého důvodu,

d) skončil-li pracovní poměr uplynutím zkušební doby nebo uplynutím doby, na kterou byl sjednán,

e) došlo-li k rozvázání pracovního poměru na doporučení úředního lékaře,

f) došlo-li k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem z důvodu obecného zájmu,

g) vstoupil-li zaměstnanec do pracovního poměru v roce 1951.