Oddíl II.
Vznik komunálních podniků, jejich právní povaha a poměry.
Oblastní komunální podniky.
Obor podnikání.
Právní osobnost komunálního podniku a majetek jemu svěřený.

(2) K tomu, aby komunální podnik zřídil provozovny mimo obvod vedoucího národního výboru, je třeba usnesení tohoto národního výboru a souhlasu dotčených národních výborů stejného stupně. Jejich souhlas může být nahrazen souhlasem společného dohlédacího národního výboru (úřadu).

(1) Komunální podniky se zřizují zpravidla jako podniky jednoho národního výboru (komunální podniky individuální). Jejich činnost je také především zaměřena k tomu, aby uspokojovaly potřeby obyvatelstva v obvodu vedoucího národního výboru (komunální podniky místní [obecní, městské], okresní a krajské).

(1) Jestliže se provoz komunálního podniku, poskytujícího služby nebo místně vázané dodávky, zvýšenou měrou dotýká zájmů obyvatelstva širší oblasti, než je obvod vedoucího národního výboru, může vedoucí národní výbor přibrat k poradní a pomocné účasti národní výbory v této oblasti (oblastní komunální podnik).

(2) Přibrání národních výborů k poradní a pomocné účasti se provádí dohodou vedoucího národního výboru se zúčastněnými národními výbory, po případě rozhodnutím dohlédacího národního výboru (úřadu).

(2) Pro informování a slyšení zúčastněných národních výborů lze vytvořit komisi z jejich zástupců, při čemž jeden zástupce může zastupovat též více národních výborů.

(1) Vedoucí národní výbor oblastního komunálního podniku informuje zúčastněné národní výbory o závažných skutečnostech a opatřeních týkajících se komunálního podniku, radí se s nimi a přijímá k úvaze jejich podněty, kritiku a dobrá zdání. Může jim též svěřit některé úkoly ze své působnosti, zejména vykonávání působnosti dozorčí v jejich obvodu. Zúčastněné národní výbory mohou žádat od vedoucího národního výboru informace o oblastním komunálním podniku, podporují vedoucí národní výbor při plnění jeho úkolů a zprostředkují jeho spojení s lidem. Mohou žádat dohlédací národní výbor (úřad) o dozorčí zákrok v případech, kdy mají za to, že důležité zájmy oblastního komunálního podniku nebo zájmy, jimž má podnik sloužit, jsou poškozovány nebo ohrožovány.

(2) Vedoucí národní výbor zřizuje společný komunální podnik na základě dohody všech sdružených národních výborů, která se uskutečňuje jejich souhlasnými usneseními.

(1) Je-li to hospodářsky účelné, mohou se výjimečně dva nebo více národních výborů sdružit ke zřízení společného komunálního podniku, zejména tehdy, má-li komunální podnik sloužit společným potřebám obyvatelstva v obvodech sdružených národních výborů nebo lze-li společným provozem účelněji využít přírodních zdrojů, výrobků, surovin, nemovitostí nebo pracovních sil. Takový podnik je pak provozován pod společným vrchním vedením a dozorem sdružených národních výborů. Jeden ze sdružených národních výborů, určený dohodou, po případě dohlédacím národním výborem (úřadem), má postavení vedoucího národního výboru a jedná se souhlasem přidružených národních výborů také jejich jménem. Tento souhlas vyslovují přidružené národní výbory svými zástupci ve schůzi společné komise nebo písemně. O neshodách mezi sdruženými národními výbory rozhoduje dohlédací národní výbor (úřad), který může též učinit potřebná opatření.

(1) Při zřízení komunálního podniku stanoví mu vedoucí národní výbor obor podnikání. Toto základní zaměření činnosti komunálního podniku musí být v souladu s jednotným hospodářským plánem. Stanovený obor podnikání je podkladem pro vypracování podnikového plánu komunálního podniku, který pak určuje jeho činnost.

(2) Není nutné, aby si komunální podnik ke své činnosti opatřoval oprávnění, jichž by jinak bylo třeba podle předpisů živnostenského nebo jiného práva. Komunální podniky jsou však podrobeny ustanovením o schvalování provozoven, jakož i jiným předpisům o ochraně života a zdraví pracujících, o obecné bezpečnosti a předpisům o výchově pracujícího dorostu.

(3) Předpisy upravující podnikání v oboru dopravy zůstávají nedotčeny.

(1) Pokud je to hospodářsky únosné (při plném využití provozního zařízení, pracovních sil a správního aparátu), zřizují se komunální podniky jako podniky s jediným oborem podnikání (komunální podniky jednoduché).

(2) Není-li zřízení jednoduchého komunálního podniku hospodářsky únosné, sdruží národní výbor v jediný komunální podnik hospodářské jednotky (závody), a to především závody s příbuzným oborem podnikání (komunální podnik sdružený). Sdružený komunální podnik může býti zřízen též z hospodářských jednotek (závodů) s různými obory podnikání, zejména mohou-li se vzájemně doplňovat svými výrobky nebo službami nebo lze-li tímto organisačním spojením účelně využít pracovních sil, administrativního vybavení, zdrojů surovin, energie, výrobků, polotovarů nebo odpadů.

(2) Jednotlivé provozovny komunálního podniku určené pro styk s veřejností je třeba vhodným způsobem navenek označit tak, aby bylo možno seznat, jakou službu poskytují nebo které výrobky prodávají. Z vnějšího označení má být dále zřejmo, že jsou to provozovny komunálního podniku. Je také třeba, aby byly zřetelně odlišeny jedna od druhé.

(1) Vedoucí národní výbor stanoví komunálnímu podniku při jeho zřízení název. Součástí tohoto názvu je označení „komunální podnik“.

(1) Vlastníkem majetku komunálního podniku je stát; komunálnímu podniku je tento majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku komunální podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.

(2) Majetek sloužící účelům zdravotním, sociálním nebo vzdělávacím, nebo jímž národní výbor plní své správní úkoly, může být začleněn do komunálního podniku jen za podmínky, že bude i nadále sloužit těmto účelům nebo že o plnění příslušných úkolů bude jinak vhodně postaráno.

(3) Stát neručí za závazky komunálních podniků.

(2) Z majetku komunálním podnikem spravovaného nelze žádat ani dosáhnout uspokojení pohledávek za státem.

(1) Pro závazky komunálního podniku lze dosáhnout uspokojení pouze z majetku jemu svěřeného do správy, který není určen k tomu, aby ho podnik trvale užíval.

(2) Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvem financí směrnicemi stanovit podrobnosti o tom, které majetkové části jsou určeny k trvalému užívání komunálních podniků a kdy jimi přestávají být, za jakých okolností mohou být povolovány výjimky podle odstavce 1, a dále, v kterých případech může krajský národní výbor přenést svou působnost k povolování těchto výjimek zčásti na národní výbory nižšího stupně.

(1) Komunální podnik nesmí zcizit majetek, který je mu určen k trvalému užívání, ani jeho části; třetí osoby nemohou k takovému majetku nabýt zástavních nebo jiných věcných práv, ať knihovních nebo neknihovních. Výjimky může povolit krajský národní výbor, a to i tehdy, jde-li o krajský komunální podnik.