Oddíl VII.
Finanční hospodaření.
Odvod bilančního zisku.
Úhrada bilanční ztráty.
(4) Schválený finanční plán je závaznou směrnicí pro samostatné hospodaření podniku po stránce finanční. Úkolem komunálních podniků je, aby - plníce všechny své úkoly, obsažené v podnikovém plánu, co nejhospodárněji - docílily co nejlepšího finančního výsledku.
§ 41
§ 41.
Podnikový rozpočet.
(1) Komunální podniky hospodaří podle rozpočtu. Podnikový rozpočet je peněžním vyjádřením plánovaných výkonů, investiční činnosti, nákupu, odbytu a potřeb podniku. Vyjadřuje plánované stavy a jejich změny v investičním majetku, v zásobách, ve finančním majetku a ve finančních zdrojích (rozpočetní rozvaha a jednotlivé rozvahové rozpočty); zahrnuje dále plánované náklady i výnosy a plánovaný hospodářský výsledek (rozpočetní výsledovka a jednotlivé výsledkové rozpočty).
(2) Jestliže výjimečně v důsledku povahy podnikání nebo i z jiných důvodů rozpočtované náklady převyšují vlastní rozpočtované výnosy podniku, je třeba, aby již v rozpočtu bylo pamatováno na úhradu rozdílu. Tento rozdíl uhradí podniku Fond znárodněného hospodářství, po případě - v míře stanovené zvláštními předpisy - Fond bytového hospodářství; komunální podnik uvede proto tento rozdíl v návrhu svého rozpočtu jako nárok vůči příslušnému fondu a jako svůj výnos. Fond splatí rozdíl mezi rozpočtovanými náklady a výnosy způsobem a ve lhůtách, jež stanoví zvláštní předpisy.
(3) Z údajů podnikového rozpočtu a předběžných kalkulací sestavuje podnik v úpravě předepsané plánovacími směrnicemi návrh svého finančního plánu, který tvoří součást jeho podnikového plánu a je v jeho rámci schvalován.
(1) Jako u každého plánu, tak i u finančního plánu a u podnikového rozpočtu musí se soustavně sledovat jejich plnění. Úkol sledovat jejich plnění přísluší - bez újmy odpovědnosti správce - podnikovému hospodáři, pokud byl ustanoven. Důležitým nástrojem k tomu je dokonale vybudované podnikové početnictví, skládající se z účetnictví finančního, provozního, investičního, skladního a mzdového, dále z kalkulace předběžné a výsledné, z rozpočetnictví a ze statistiky. Podnikové početnictví slouží i potřebám celostátního hospodářského plánování a je proto ve všech podnicích vybudováno jednotně.
(3) Jednotlivé obory podnikového početnictví nejsou samoúčelné, nýbrž musí být zaměřeny na zvyšování produktivity práce a hospodárnosti podniku i jeho částí. I pro podnikové početnictví platí zásada hospodárnosti, což znamená, že se má při jeho budování jít jen do takové hloubky, která se jeví potřebnou s hlediska plánu a účelnou podle velikosti nebo povahy podniku.
§ 42
Podnikové početnictví.
§ 42.
(2) Shledá-li se při vzájemném srovnání rozpočtovaných částek s částkami docílenými, že došlo k nehospodárnosti, musí se zjistit její příčiny, aby mohly být co nejrychleji odstraněny; zjistí-li se naopak, že plán byl splněn hospodárněji, než bylo rozpočtováno, nutno takto získaných zkušeností co nejlépe využít pro budoucnost a učinit opatření, aby jich mohlo být využito ku prospěchu hospodářství i na jiných místech. Aby tato rozpočetní kontrola byla co nejúčinnější, musí se sestavovat krátkodobé závěrky a hospodaření podniku se musí sledovat v menších útvarech - střediscích.
§ 43
Financování komunálních podniků.
§ 43.
(2) Finanční prostředky, které komunální podnik potřebuje při svém hospodaření, svěřuje mu stát ve výši vyplývající z jeho schváleného finančního plánu jako jeho vlastní finanční zdroj, nebo si je podnik opatří jako finanční zdroj cizí. Vlastním finančním zdrojem je kmenové jmění, u bytových komunálních podniků a u bytových hospodářství sdružených komunálních podniků bytové jmění; cizím finančním zdrojem je především úvěr poskytnutý peněžními ústavy podle zvláštních předpisů a dále dočasné dluhy vůči dodavatelům a jiným věřitelům.
(1) Financování komunálních podniků obstarává stát prostřednictvím Fondu znárodněného hospodářství, a pokud jde o hospodaření s bytovým majetkem, prostřednictvím Fondu bytového hospodářství. V rámci této finanční služby se u příslušného fondu soustřeďují prostředky plynoucí z podniků, zejména zisk, úroky z kmenového jmění, odpisy z investičního majetku, částky rovnající se účetní hodnotě vyřazených investic a odvody vyplývající ze snížení kmenového (bytového) jmění. Z takto nahromaděných finančních prostředků, zvýšených o případné státní příděly a jiné příjmy, poskytuje pak příslušný fond podnikům podle disposic státu prostředky k finančnímu zajištění a financování podniků, zejména k vytvoření a potřebnému zvýšení kmenového (bytového) jmění, k úhradě investic, k plánované úhradě nákladů, po případě k úhradě bilanční ztráty.
§ 44
Kmenové jmění.
§ 44.
(2) Každému komunálnímu podniku se určí kmenové jmění ke dni 1. ledna 1951, nebo, je-li podnik zřízen později, ke dni zřízení (rozhodný den). K tomuto rozhodnému dni se především zjistí čisté jmění podniku rozdílem mezi cenou svěřeného majetku a cenou závazků zatěžujících podnik. Jestliže čisté jmění k rozhodnému dni nestačí k vytvoření základního a obratového fondu, bude zvýšeno (doplněno) z prostředků Fondu znárodněného hospodářství. Je-li toto čisté jmění vyšší, bude sníženo tím, že podnik odvede příslušnou částku Fondu znárodněného hospodářství.
(1) Finanční základnou komunálního podniku, pokud je financován Fondem znárodněného hospodářství, je kmenové jmění. Dělí se na základní fond a na obratový fond.
§ 45
§ 45.
Základní fond.
(5) Podrobnosti o základním fondu stanoví zvláštní předpisy.
(4) Komunální podniky odvádějí Fondu znárodněného hospodářství na jeho bankovní účet částky odpovídající odpisům z investičního majetku a zůstatkové účetní ceně vyřazených investic.
(3) Prostředků určených k investičním účelům nesmí komunální podnik použít k účelům jiným, zvláště ne k účelům provozním.
(2) Prostředky k proplácení investic dává stát komunálnímu podniku k disposici prostřednictvím Fondu znárodněného hospodářství u Investiční banky, národního podniku. Z těchto prostředků jsou financovány investice komunálního podniku výlučně; podnik tedy nesmí k tomu účelu uzavírat úvěr u peněžního ústavu ani - s výjimkou přechodného financování investic vlastní výroby - financovat investice z vlastních prostředků.
(1) Základní fond se určí k rozhodnému dni ve výši rovnající se čisté účetní ceně investičního majetku. O platy za investice a o čistou účetní cenu dalšího začleněného investičního majetku se stanovený základní fond zvyšuje, o čistou účetní cenu vyňatého majetku, o odvody odpisů z investičního majetku a zůstatkové účetní ceny investic vyřazených z provozu se základní fond snižuje.
(1) Prostředky k financování provozu dostává komunální podnik ve formě obratového fondu. Výše obratového fondu se stanoví schváleným finančním plánem. Pro rok 1951 platí zvláštní přechodné předpisy.
(2) Prostředky ke zvýšení obratového fondu poskytuje stát komunálnímu podniku prostřednictvím Fondu znárodněného hospodářství u peněžního ústavu. Podniky odvádějí Fondu znárodněného hospodářství částky, o které byla výše obratového fondu snížena.
§ 46
Obratový fond.
§ 46.
§ 47
Oddělené hospodaření s národním bytovým majetkem.
Hospodaření s národním bytovým majetkem vedou komunální podniky účetně odděleně od hospodaření s ostatním svým majetkem. Za tím účelem komunální podniky sdružené účetně oddělí svůj bytový majetek od svého ostatního majetku a vytvoří z něho zvláštní odděleně účtující hospodářský celek (bytové hospodářství). Obdobně komunální podniky bytové účetně oddělí od svého bytového majetku majetek ostatní a vytvoří z něho zvláštní odděleně účtující hospodářský celek (podnikové hospodářství).
§ 47.
§ 48
§ 48.
Bytové jmění.
(1) Finanční základnou bytového komunálního podniku nebo bytového hospodářství je bytové jmění.
(2) Každému bytovému podniku a každému bytovému hospodářství se určí bytové jmění (zvané také „bytový fond“) ke dni 1. ledna 1951, a pokud byl podnik zřízen nebo bytové hospodářství vytvořeno později, k tomuto pozdějšímu dni (rozhodný den).
(3) Bytové jmění se určí ve výši a způsobem, které stanoví zvláštní předpisy.
(4) K rozhodnému dni se předem určí počáteční bytové jmění bytového podniku (bytového hospodářství). Nestačí-li toto počáteční bytové jmění k vytvoření bytového jmění v potřebné výši, bude zvýšeno (doplněno) vkladem z prostředků Fondu bytového hospodářství nebo převodem závazků na tento fond; je-li počáteční bytové jmění vyšší, bude sníženo odvodem příslušné částky Fondu bytového hospodářství nebo převodem pohledávek podniku na tento fond. Podrobnosti stanoví předpisy zvláštní.
(5) Určené bytové jmění se zvyšuje nebo snižuje obdobně jako kmenové jmění.
(3) Komunální podniky stavební a komunální podniky, které mají odděleně účtující stavební oddělení, opatřují si provozní úvěr u Investiční banky, pokud ministr financí v dohodě s ministrem vnitra nepovolili odchylku. Z pověření Investiční banky může komunálnímu podniku poskytovat úvěr ústav lidového peněžnictví, avšak jednomu podniku vždy jen jeden peněžní ústav.
(4) Peněžní ústav poskytuje komunálnímu podniku potřebný provozní úvěr se souhlasem vedoucího národního výboru na podkladě čtvrtletního podnikového rozpočtu. Podrobnosti a případné odchylky stanoví zvláštní předpisy.
(5) Prostředků určených k provozu nesmí komunální podnik použít pro financování investic. Vyrábí-li si komunální podnik investiční předměty sám, financuje tuto výrobu jako svůj vlastní provoz jen do doby, kdy je povinen částku odpovídající ceně vyrobených předmětů vrátit provoznímu hospodaření na vrub Fondu znárodněného hospodářství.
(6) Při financování provozu bytových komunálních podniků a bytového hospodářství úvěrem od peněžních ústavů postupuje se podle zvláštních předpisů obdobně jako u komunálních podniků financovaných Fondem znárodněného hospodářství.
§ 50
§ 50.
Úvěr od peněžních ústavů.
§ 49
Souvztažné změny kmenového a bytového jmění.
K souvztažným změnám kmenového jmění - a to jak fondu základního, tak i fondu obratového, po případě obou těchto fondů - a k souvztažným změnám bytového jmění může dojít při převodech majetku nebo závazků mezi národními a komunálními podniky nebo mezi komunálními podniky navzájem. Podle okolností může dojít též k souvztažným změnám mezi bytovým jměním a kmenovým jměním, a to jak v témž podniku, tak i mezi různými podniky.
§ 49.
(1) Jestliže komunálnímu podniku, financovanému Fondem znárodněného hospodářství, nestačí obratový fond a dočasné dluhy vůči dodavatelům a jiným věřitelům k plnému financování provozu, opatřuje si finanční prostředky úvěrem od peněžního ústavu podle směrnic o tom vydaných.
(2) Při financování provozu smějí být komunální podniky ve spojení pouze se Státní bankou československou nebo s jedním ústavem lidového peněžnictví touto bankou pověřeným.
(1) Komunální podniky financované Fondem znárodněného hospodářství odvádějí tomuto fondu úroky z kmenového jmění vypočtené způsobem a podle sazby, kterou stanoví vláda. Lhůty pro odvádění těchto úroků stanoví ministr financí v dohodě s ministrem vnitra.
§ 52
§ 52.
Odvod úroků z kmenového jmění.
§ 51
Komunální podnik je povinen sestavit návrh roční účetní závěrky a předložit jej v předepsané lhůtě k projednání vedoucímu národnímu výboru. Účetní závěrka podléhá schválení podle zvláštních předpisů, v nichž se stanoví také lhůty pro sestavení a projednání účetní závěrky. Současně se schválením účetní závěrky je schvalován také výpočet podílu, který připadne podnikovému fondu pracujících.
Účetní závěrka.
§ 51.
(2) Z bytového jmění se úrok neodvádí.
(2) Podíl náležející podnikovému fondu pracujících přidělí podnik tomuto fondu rovněž do 14 dnů po schválení účetní závěrky; ministr vnitra může v dohodě s ministrem financí uložit odvádění záloh i na tyto podíly.
(1) Podniky financované Fondem znárodněného hospodářství odvádějí tomuto fondu bilanční zisk zmenšený o podíl, který připadá podnikovému fondu pracujících, do 14 dnů po schválení účetní závěrky. Ministr financí může v dohodě s ministrem vnitra podnikům uložit, aby odváděly na tyto částky připadající Fondu znárodněného hospodářství zálohy. Část zisku pocházejícího z lepších hospodářských výsledků komunálního podniku, než bylo předvídáno plánem (část nadplánovaného zisku nebo část, o niž se zmenšil rozdíl mezi vyššími plánovanými náklady a nižšími plánovanými výnosy), odvede fond vedoucímu národnímu výboru podle zvláštních předpisů o tom vydaných.
§ 53
§ 53.
§ 57
Platební styk.
§ 57.
Komunální podnik je povinen konat své platy převodem v účtu u peněžního ústavu. Placení hotovými penězi je přípustné jen v těch případech, kdy placení převodem v účtu je neproveditelné nebo neúčelné. Pokladní hotovosti musí být omezeny na nezbytnou výši; částky nad tuto výši musí komunální podnik odvádět na svůj účet u peněžního ústavu. V podrobnostech se placení hotovými a přípustná výše pokladních hotovostí řídí směrnicemi o tom vydanými.
§ 55
Vykazuje-li účetní závěrka podniku financovaného Fondem znárodněného hospodářství ztrátu, bude především zřejmé, že podnik nehospodařil podle rozpočtu, což již samo sebou vzbuzuje pochybnost o řádném hospodaření a bedlivém výkonu dozoru nad jeho činností. Proto bude bilanční ztráta uhrazena Fondem jen tehdy, dá-li k tomu, po vyšetření důvodů jejího vzniku, souhlas ministr financí v dohodě s ministrem vnitra a ministrem - předsedou státního úřadu plánovacího. Neuhrazená bilanční ztráta se převádí na příští rok.
§ 55.
§ 54
§ 54.
(1) Komunální podniky bytové a bytová hospodářství odvádějí Fondu bytového hospodářství bilanční zisk do 14 dnů po schválení účetní závěrky; zisk může být také uhrazován zálohovými splátkami stanovenými ve zvláštních předpisech.
(2) Fondu bytového hospodářství se však neodvádí část bilančního zisku, jež vznikla snížením rozpočtovaných nákladů při současném náležitém splnění stanovených úkolů; o použití těchto částek platí zvláštní předpisy.
(1) Kromě komunálního podniku samého a jeho nadřízených orgánů provádí stát kontrolu komunálních podniků sledováním a řízením pohybu peněz prostřednictvím bank, po případě z jejich pověření prostřednictvím ústavů lidového peněžnictví, a to tak, že Státní banka kontroluje provoz komunálního podniku a Investiční banka jeho činnost investiční. K provádění této kontroly po stránce peněžní poskytují komunální podniky peněžním ústavům potřebné údaje, aby mohly sledovat plnění rozpočtu a aby Státní banka byla zpravována o míře plnění plánu výkonů a potřeb. Peněžní ústavy pak dávají vedoucímu národnímu výboru o tom kontrolní sestavení, jež slouží jako kontrolní pomůcka pro vykonávání vrchního vedení a dozoru státu.
(2) Peněžní ústavy si mohou údaje hlášené podniky ověřit nahlédnutím do jejich zápisů podnikového početnictví. Zjistí-li závady, které podnik nemůže řádně odůvodnit, musí o tom podat ihned zprávu vedoucímu národnímu výboru a krajskému inspektorátu; v závažných případech též ministerstvu vnitra a ministerstvu financí. Orgány vrchního vedení a dozoru učiní potřebná opatření a vyrozumí o tom peněžní ústav.
(3) Zvláštní předpisy stanoví, jaké následky stíhají komunální podniky, porušují-li kázeň a pořádek ve svém finančním hospodaření.
§ 61
§ 61.
Peněžní kontrola.
§ 60
Orgány vrchního vedení komunálních podniků jsou odpovědny za jejich hospodaření; kontrolují proto činnost komunálních podniků po všech stránkách. Zejména také dozírají na řádnou správu jejich majetku a na přiměřenost jejich nákladů a výnosů. Také pro kontrolu tvoří zápisy podnikového početnictví jeden z nejdůležitějších podkladů; srovnávání rozpočtů s jejich splněním, prováděné těmito kontrolními orgány, představuje významnou část kontroly korunou.
Kontrola orgány státu.
§ 60.
§ 59
§ 59.
Komunální podnik je povinen včas proplácet všechny své závazky a naopak musí dbát toho, aby mu byly včas uhrazovány jeho pohledávky. Za tím účelem je zejména povinen vystavovat faktury za provedené dodávky a výkony v předepsaných lhůtách. Pro účtování nájemného neplatí předpisy o způsobu fakturování a placení.
Platební kázeň.
§ 58
Komunální podniky nesmějí poskytovat finanční úvěry, na př. povolováním delších platebních lhůt odběratelům. S výjimkou úvěrů od příslušného peněžního ústavu nesmějí si finanční úvěry opatřovat. Jinak by byla znemožněna peněžní kontrola komunálních podniků. Ze stejného důvodu nesmějí komunální podniky vyrovnávat pohledávky a závazky kompensací, pokud zvláštními předpisy nebylo stanoveno jinak.
Finanční úvěry.
§ 58.
§ 56
§ 56.
Bilanční ztrátu bytových podniků a bytových hospodářství uhradí Fond bytového hospodářství. Fond však nehradí ztrátu vzniklou tím, že bylo vybíráno nižší nájemné, než je nájemné v místě obvyklé, ani ztrátu vzniklou překročením rozpočtovaných nákladů. O úhradě těchto částí bilančních ztrát platí zvláštní předpisy.