(1) Rozhlasovou přijímací stanicí (dále jen „přijímač”) se rozumí jakékoli zařízení sloužící k zachycení a reprodukci rozhlasového vysílání, určeného přímo širokému okruhu posluchačů, s výjimkou reproduktorů rozhlasu po drátě.

(2) V případech uvedených v § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 1 poslední větě se považují za přijímače též reprodukční zařízení (reproduktory, sluchátka a pod.), připojená na přijímač.