Dopravní podnikání.
Oprávnění k dopravnímu podnikání.

(1) Provozovat silniční dopravu (dále jen „doprava“) jako dopravní podnikání (§ 2 odst. 1 zákona) jsou oprávněny jen

(2) Komunální podniky mohou provozovat dopravní podnikání, mají-li tak stanoveno ve svém schváleném podnikovém plánu. O druzích a rozsahu jejich dopravního podnikání a o tom, kdy k němu potřebují povolení, platí ustanovení § 2 odst. 2 až 4.

(1) Podnik ČSAD je oprávněn provozovat dopravu všeho druhu na území celého státu.

(2) Komunální podniky jsou oprávněny provozovat bez povolení ve své zájmové oblasti

(3) Mimo svou zájmovou oblast mohou komunální podniky provozovat na povolení pravidelnou hromadnou dopravu osob a nepravidelnou dopravu věcí. Nepravidelnou hromadnou dopravu osob mimo svou zájmovou oblast mohou provozovat bez povolení, avšak jen vozidly, jež jsou určena k dopravě pravidelné a v ní užívána.

(4) Nepravidelnou nehromadnou dopravu osob a dopravu nemotorovými dopravními prostředky mohou provozovat komunální podniky bez povolení a bez omezení na zájmovou oblast.

(1) Zájmovou oblast tvoří území příslušné obce a ony části území sousedních obcí, které vytvářejí jednotnou sídelní nebo hospodářskou oblast. Vymezuje ji příslušný krajský národní výbor se zřetelem k zásadám účelného a hospodárného uspořádání dopravy.

(2) Zásady pro koordinaci dopravy v zájmové oblasti mezi podnikem ČSAD a komunálními podniky stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra.

(1) Povolení podle § 2 odst. 3 uděluje krajský národní výbor; má-li doprava přesahovat obvod jednoho kraje, uděluje povolení ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra nebo krajský národní výbor jimi zmocněný. Při udělování povolení, jakož i při jeho změně nebo odnětí řídí se krajské národní výbory jednotným hospodářským plánem a směrnicemi, vydanými ministerstvem dopravy.

(2) V povolení pro pravidelnou dopravu osob se uvede směr dopravy (trať), v povolení pro nepravidelnou dopravu věcí územní oblast a počet vozidel. Povolení lze udělit pro více druhů dopravy i pro několik tratí pravidelné dopravy najednou; mohou v něm být stanoveny podmínky.

(1) Podniky oprávněné podle § 1 k dopravnímu podnikání (dále jen „dopravní podniky“) obstarávají přepravu cestujících v mezích dopravní povinnosti podle § 3 odst. 1 zákona.

(2) Cestující jsou oprávněni vzíti s sebou do vozidla předměty snadno přenosné jako ruční zavazadla. S cestujícími mohou být přepravovány i předměty, které podají jako cestovní zavazadla; k jejich dopravě může být užito i jiného spoje nebo vozidla, než kterého užijí cestující.

(1) Při hromadné dopravě osob mohou být s cestujícími zároveň dopravovány též jiné předměty než zavazadla cestujících. Tyto předměty musí vyhovovat podmínkám stanoveným pro cestovní zavazadla a mohou být dopravovány, jen pokud místo stačí a pokud tím nejsou ohroženy bezpečnost dopravy, život a zdraví cestujících nebo jejich majetek.

(2) V mezích dopravní povinnosti podle § 3 odst. 1 zákona přijímá dopravní podnik k přepravě věci a dopravuje je zpravidla vozidly, která neslouží dopravě cestujících.

(1) Podrobnější podmínky, za kterých dopravní podniky přepravují osoby a věci, stanoví přepravní řády, které vydá ministerstvo dopravy a vyhlásí v úředním listě. Přepravní řády mohou určit, od kterých jejich ustanovení a v jakých mezích budou přípustné se svolením krajského národního výboru odchylky.

(2) Přepravní řády pro přepravu cestujících a zavazadel zejména

(3) Přepravní řády pro přepravu nákladů stanoví podmínky, za kterých se věci přijímají k přepravě jako náklad a za kterých se přeprava provádí, jakož i odpovědnost dopravního podniku z přepravní smlouvy. Stanoví přitom zvláštní podmínky pro přepravu mrtvol, živých zvířat a předmětů výbušných nebo jinak nebezpečných nebo podléhajících rychlé zkáze, po případě mohou některé tyto předměty z přepravy vyloučit.

(4) Přepravní řády mohou stanovit, že uživatel dopravy, který porušil některé z jejich ustanovení, poškodil nebo znečistil vozidlo nebo způsobil poruchu v provozu, je povinen zaplatit ve prospěch dopravního podniku určitou peněžní částku.

(1) Dopravní podniky jsou povinny sestavit tarify.

(2) K platnosti tarifů podniku ČSAD je třeba schválení ministerstva dopravy. K platnosti tarifů komunálních podniků je třeba schválení okresního národního výboru, u tratí přesahujících obvod jednoho okresu schválení krajského národního výboru; při schvalování se národní výbory řídí směrnicemi ministerstva dopravy. Schválení je třeba též pro změny tarifů.

(3) Ustanoveními odstavce 2 nejsou dotčeny předpisy o tvorbě cen.

(4) Schválené tarify, jakož i jejich změny i zrušení musí být uvedeny v obecnou známost. Ministerstvo dopravy upraví podrobnosti vyhláškou v úředním listě.

(5) Orgán, který tarify schválil, může též nařídit, vyžaduje-li to obecný zájem, aby dopravní podnik tarify přiměřeně upravil.

(1) Podnik ČSAD jest povinen sestavit podmínky a stanovit snížené jízdné za přepravu vojska a vojenských zásilek, t. j. za přepravu na příkaz, k účelům a na účet vojenské správy. Tyto podmínky a sazby schvaluje a způsob této přepravy upraví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany. Za jakých podmínek a v jakém rozsahu platí toto ustanovení i pro komunální podniky, stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přepravu Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže, jakož i pro přepravu prováděnou k účelům požární a civilní ochrany. Ministerstvo dopravy postupuje tu v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy.

(3) Ministerstvo dopravy může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy stanovit vyhláškou v úředním listě pro přepravu některých věcí zvláštní podmínky, odůvodněné potřebami zdravotní a veterinární péče.

(1) Dopravní podnik je povinen sestavit pro pravidelnou dopravu osob jízdní řád. Přitom je povinen v mezích technické a hospodářské účelnosti řídit se potřebami veřejnosti, zejména potřebou usnadnit dopravu pracujících do zaměstnání, dbát návrhů krajského národního výboru a přihlédnout k připomínkám jednotné odborové organisace; musí též brát ohled na přípoje vlastních tratí i jiných dopravních prostředků.

(2) Jízdní řád musí být uveden v obecnou známost. Ministerstvo dopravy upraví podrobnosti vyhláškou v úředním listě.

(3) Ustanovení předchozích odstavců o jízdním řádu platí i pro provádění změn v jízdním řádu.

(4) Vyžaduje-li to obecný zájem, je krajský národní výbor oprávněn uložit dopravnímu podniku po jeho slyšení úpravu jízdního řádu u jednotlivého spoje. Jde-li o trať přesahující obvod jednoho kraje, uloží takovou úpravu ministerstvo dopravy.

(1) Zahájení a zastavení dopravy a podstatné změny v provozu je dopravní podnik povinen oznámit příslušnému okresnímu národnímu výboru. Jde-li o dopravu provozovanou na povolení, musí dopravní podnik mimoto oznámit takové skutečnosti vždy orgánu, který povolení udělil; podstatné změny v povoleném rozsahu a způsobu provozování dopravy a její trvalé zastavení jsou přípustny jen po předchozím schválení tohoto orgánu.

(2) U dopravy, k níž není třeba povolení, jsou dopravní podniky povinny řídit se schválenými prováděcími plány pro dopravu. K zahájení, po případě trvalému zastavení dopravy nebo k podstatným změnám provozu, pokud se tyto skutečnosti odchylují od prováděcích plánů, je třeba předchozího souhlasu krajského národního výboru; jde-li o trať pravidelné dopravy přesahující obvod jednoho kraje, je třeba předchozího souhlasu ministerstva dopravy.

(3) Dopravní podnik je povinen opatřit vozidla užívaná v dopravním podnikání označením, z něhož musí být patrno, kdo dopravu provozuje. Při pravidelné dopravě je nutné také označení trati. Na tratích pravidelné dopravy je dopravní podnik povinen umístit zřetelné označení stanic (zastávek) způsobem předepsaným ministerstvem dopravy.

(4) Ministerstvo dopravy může vyhláškou v úředním listě uložit dopravním podnikům i jiné povinnosti, pokud to bude třeba k zajištění plnění jednotného hospodářského plánu nebo hospodárného uspořádání dopravy.

a) Československá státní automobilová doprava, národní podnik (dále jen „podnik ČSAD“),

b) komunální podniky.

a) pravidelnou a nepravidelnou hromadnou dopravu osob,

b) nepravidelnou dopravu věcí v obcích a v rozsahu, které stanoví krajský národní výbor.

a) určí, kdo je, po případě kdo může být vyloučen z přepravy, a stanoví také podmínky, za kterých mohou některých spojů užít přednostně určité skupiny cestujících,

b) upraví povinnost cestujícího zaplatit jízdné,

c) stanoví odpovědnost dopravního podniku z přepravní smlouvy,

d) stanoví podmínky pro přepravu ručních i cestovních zavazadel a přitom určí, za jakých podmínek mohou být přepravována živá zvířata jako zavazadla.