Poměr mezi drahami a jejich okolím.
I. Ochrana majetku v okolí dráhy při jejím vybudování.
II. Styk dráhy s jinou drahou.
III. Styk dráhy s pozemními komunikacemi.
IV. Styk dráhy s jinými komunikacemi (vedeními) a vodami (vodními díly).
V. Styk dráhy s územím, v němž jsou dobývány nerosty.
VI. Ochrana dráhy před škodlivou činností v jejím okolí.
§ 14
Náhradní komunikace.
§ 15
Křižovatky.
§ 16
Správa a udržování křižovatek.
§ 17
Zabezpečení přejezdů (přechodů).
§ 18
Doprava na přejezdech (přechodech).
Železniční provoz má na označených přejezdech (přechodech) přednost před provozem na jiných pozemních komunikacích.
§ 19
Přednádraží a komunikace uvnitř nádraží.
§ 20
Vedení dráhy po veřejné pozemní komunikaci.
§ 23
Všeobecně.
§ 24
Zakázaný prostor.
§ 25
Podniky v okolí dráhy.
Při povolování podniků, jejichž provozem by mohla být ohrožena dráha, jako jsou zejména kamenolomy, hliniště, pískovny, skladiště minerálních olejů, výrobny a skladiště výbušin, je třeba dbát bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy. O tom, jakých opatření jest v takových případech třeba k zajištění bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy, vyslechne příslušný úřad (orgán) před udělením povolení drážní podnik.
(1) Při budování dráhy je drážní podnik povinen v mezích technické a hospodářské účelnosti zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství proti nepříznivým účinkům budování, udržování a provozu dráhy.
(2) Ochrana proti požáru se provádí jen u drah, s jejichž provozem je spojeno nebezpečí požáru, a to v prostoru, omezeném myšlenou střechou se sklonem rovin 1:3, jejíž hřeben probíhá ve výši 10 m nad osou koleje (u drah vícekolejných nad osami krajních kolejí) a svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m od osy koleje (u drah vícekolejných od os krajních kolejí). V tomto požárním prostoru musí být proti požáru zajištěny také movité věci, nebude-li účelnější z požárního prostoru je vůbec odstranit.
(3) Se zřením k místním a provozním poměrům mohou být při projednávání stavebního návrhu povoleny odchylky od požárního prostoru.
(1) Křižovatky dráhy s jinou drahou smějí být zřizovány jen mimo úroveň kolejí; toliko místní dráhy a dráhy pro přepravu neveřejnou mohou navzájem křižovat v úrovni kolejí. Při mimoúrovňovém křížení spravuje a udržuje nadjezd ten drážní podnik, jehož dráha nadjíždí.
(2) Nedohodnou-li se drážní podniky o styku svých drah a úpravě vzájemných poměrů z toho vznikajících, rozhodne ministerstvo dopravy.
(1) Je-li vybudováním dráhy přerušena nebo jinak dotčena veřejná pozemní komunikace, bude tato komunikace - a to jen bude-li toho třeba - znovuzřízena nebo přeložena, po případě bude za ni zřízena náhradní komunikace, a to podle toho, která z těchto úprav bude účelnější s hlediska provozu na dráze i na komunikaci.
(2) Bude-li vybudovaním dráhy znemožněn přístup s pozemku na veřejnou pozemní komunikaci, je drážní podnik povinen, bude-li toho třeba, zřídit jiný přiměřený přístup.
(1) Pozemní komunikace křižují dráhu buď v úrovni kolejí (přejezdy a přechody), nebo mimo úroveň kolejí (nadjezdy, lávkami, podjezdy a podchody).
(2) Nové křižovatky pozemních komunikací s drahou se zřizují zásadně mimo úroveň kolejí a jen zcela výjimečně v úrovni kolejí.
(3) Dosavadní křižovatky v úrovni kolejí musí být postupně podle plánu nahrazovány křižovatkami mimo úroveň kolejí. Zrušeny musí být křižovatky, zejména přejezdy a přechody, které pozbudou svého významu; také provádění technicko-hospodářských úprav pozemků je třeba využít k tomu, aby byl omezen počet křižovatek v úrovni kolejí.
(1) Nadjezd pozemní komunikace nad drahou spravuje a udržuje správce pozemní komunikace, podjezd pozemní komunikace pod drahou spravuje a udržuje drážní podnik; pozemní komunikaci pod drahou (včetně čištění a osvětlování) spravuje a udržuje však správce pozemní komunikace.
(2) Přejezdy (přechody) do vzdálenosti 2.5 m od osy krajní koleje spravuje a udržuje drážní podnik, a to tak, aby nebyl rušen silniční provoz. V tomto pásmu nesmějí být umisťována jiná než drážní zařízení. Drážní podnik může po dohodě se správcem pozemní komunikace spravovat a udržovat pozemní komunikaci, křižující dráhu, i do vzdálenosti větší než 2.5 m od osy krajní koleje, je-li to provozně nebo hospodářsky účelné.
(1) O zabezpečení provozu na přejezdech (přechodech) ohrazením, závorami, výstražnými světelnými zařízeními, výstražnými kříži, střežením nebo jiným způsobem rozhodne, jde-li o dráhy, pro něž je povolujícím orgánem podle § 3 odst. 1 ministerstvo dopravy, toto ministerstvo; jde-li o jiné dráhy, rozhodne o zabezpečení provozu na přejezdech silnic I. třídy příslušný odbor rady krajského národního výboru a o zabezpečení provozu na přejezdech (přechodech) silnic nižších tříd příslušný odbor rady okresního národního výboru. Budou se přitom řídit způsobem provozu dráhy, místními poměry, přehledností křižovatky, hustotou provozu na dráze a na pozemní komunikaci a zřeteli technické a hospodářské účelnosti, dbajíce zásad, které budou stanoveny směrnicemi (§ 48). Zabezpečení přejezdů těmito způsoby provede drážní podnik.
(2) Drážní podnik i správce pozemní komunikace jsou povinni sledovat poměry na přejezdech (přechodech) a dbát, aby se bezpečnost na nich nezhoršovala.
(3) Příslušné národní výbory (odstavec 1) provádějí za účasti zástupců drážního podniku a správce pozemní komunikace pravidelné prohlídky přejezdů (přechodů).
(1) Přednádraží je částí veřejné pozemní komunikace, která s ním přímo sousedí; je určeno především pro příchod (příjezd) ke dráze a odchod (odjezd) od ní.
(2) Cesty uvnitř nádraží nejsou komunikacemi veřejnými; pro jejich uživatele platí však předpisy o provozu na veřejných silnicích.
(1) I pro vedlejší trati drah celostátních a dráhy místní jest třeba zásadně zřizovat vlastní těleso. Není-li to možné nebo účelné, mohou tyto dráhy, zejména místní dráhy provozující městskou dopravu, užívat veřejných pozemních komunikací, veřejných prostranství a ochranných hrází (dále jen „komunikací“), jsou-li k tomu tyto komunikace, třebas po provedení úprav, s hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy způsobilé.
(2) Užívá-li dráha komunikací společně se silničními vozidly, podléhá její provoz, pokud tomu nebrání jeho povaha, také předpisům o provozu na veřejných silnicích.
(1) Při styku dráhy s elektrickými, plynovými, vodovodními, parovodními, kanalisačními a jinými vedeními, jakož i s vodami (vodními díly) je třeba dbát bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy i stýkající se komunikace (vedení) a vody (vodního díla), jakož i možnosti jejich řádného udržování.
(2) Křižovatky drah a elektrických, plynových, vodovodních, parovodních, kanalisačních a jiných vedení musí být provedeny v zásadě kolmo k ose dráhy, a to tak, aby vedení netrpělo otřesy při provozu dráhy a aby byla zajištěna možnost kontroly stavu vedení pod nebo nad drahou.
(3) Ustanovení § 14 odst. 1 platí obdobně.
(1) Opatření proti vzájemným nepříznivým důsledkům stavby a provozu drah a dolování se provede způsobem, který vyhovuje obecnému zájmu, zejména bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti provozu dráhy i dolu.
(2) Styk mezi drahou a dolem je třeba upravit pokud možno již při propůjčení horního oprávnění nebo při udělení povolení k provedení stavby dráhy; jinak o způsobu prováděných potřebných opatření, pokud mají postihnout dráhy celostátní, ostatní dráhy pro přepravu veřejnou, provozované národním podnikem ČSD, dráhy pro přepravu neveřejnou, z nichž je možný přímý přechod vozidel na uvedené dráhy, jakož i dráhy vojenské správy, rozhodne ministerstvo dopravy, pokud mají postihnout jiné dráhy, krajský národní výbor, a pokud mají postihnout hornický závod, báňský úřad II. stupně.
(1) Pozemků v okolí dráhy smí být užíváno jen tak, aby to neohrozilo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost jejího provozu.
(2) Vlastníkům pozemků v okolí dráhy nebo jiným osobám oprávněným nakládat s takovými pozemky může okresní národní výbor na návrh drážního podniku, nedojde-li mezi tímto podnikem a vlastníkem (jiným oprávněným) k dohodě, uložit, žádá-li toho bezpečnost dráhy a jejího provozu nebo ochrana proti požáru potřebná vzhledem k provozu dráhy, omezení v jejich užívání nebo provedení potřebných opatření. Bude-li k takovým opatřením třeba zvláštního povolení (souhlasu), rozhodne o nich příslušný úřad (orgán).
b) odstranění staveb a zařízení, které brání rozhledu na trať nebo s trati, pokud je ho třeba k bezpečnosti provozu dráhy,
(3) Mohou být zejména uloženy:
a) zákaz takového způsobu užívání, který by měl za následek sesouvání půdy, sesypávání kamení, pád předmětů na trať, zatopování trati nebo tvoření se závějí a návějí na dráze,
c) zřízení a udržování zkypřeného pásu po případě protipožárního příkopu v lese,
d) zvláštní způsob hospodaření v lese (na př. vysazování vhodných kultur v pruhu lesa podél dráhy).
(4) Vlastník (jiný oprávněný) jest povinen neprodleně oklestit nebo vykácet stromy a keře, je-li to potřebné k bezpečnosti dráhy a jejího provozu; neučiní-li tak, rozhodne o jeho povinnosti okresní národní výbor. Je-li nebezpečí v prodlení, může potřebné oklestění nebo vykácení zařídit drážní podnik sám na účet vlastníka (jiného oprávněného).
(5) Při zalesnění půdy dosud nelesní ponechá vlastník (jiný oprávněný) podél dráhy přiměřeně široký pruh nezalesněný; o šíři pruhu dohodne se s drážním podnikem. Tato dohoda podléhá schválení okresního národního výboru, který též rozhodne, nedojde-li k ní.
(1) Prostor, v němž je s výjimkou drážních staveb zakázáno po udělení povolení k provedení stavby dráhy cokoliv stavět (zakázaný prostor), jest určen svislými plochami vedenými po obou stranách dráhy ve vodorovné vzdálenosti 60 m kolmo od osy krajní koleje, po případě ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo od hranic nádraží, vždy však nejméně 60 m kolmo od osy krajní koleje.
(2) Povolující orgán (§ 3 odst. 1) může povolit výjimky ze zákazu podle odstavce 1 a stanovit přitom přiměřené podmínky. Stavby takto povolené musí vlastník v případě potřeby na svůj náklad odstranit; ani jemu ani jiným oprávněným nepřísluší nárok na náhradu škody, která by vznikla stavbou, udržováním nebo provozem dráhy na objektech postavených v zakázaném prostoru a na předmětech v nich uložených.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na místní dráhy provozující městskou dopravu.