62/1951 Sb. — Nařízení o závazcích váznoucích na některém znárodněném majetku

§ 1

(1) Toto nařízení se vztahuje na závazky vyplývající z práv váznoucích na majetku, který byl spolu s podnikem proto znárodněn, že sloužil nebo byl určen jeho provozu, ačkoliv patřil někomu jinému než vlastníku podniku.

(2) Závazky podle odstavce 1 se rozumějí zástavní práva, věcná břemena a jiné závady, váznoucí na znárodněném majetku v den znárodnění.

§ 2

(1) Národní podnik, do něhož se začleňuje majetek podle § 1 odst. 1, vstupuje dnem jeho převzetí do závazků, které vyplývají z práv na něm váznoucích, s výjimkou závazků,

a) podle nichž má majetek nebo jeho část přejít na třetí osobu,

b) které vyplývají z práva předkupního,

c) které vyplývají z práva zástavního váznoucího na majetku, který je určen k tomu, aby ho podnik trvale užíval,

d) které vyplývají z práv, jejichž výkonem by byl ohrožen provoz nebo plnění plánovaných úkolů národního podniku,

e) které vyplývají z práv zajištěných pro bývalého vlastníka znárodněného podniku nebo pro společníka společnosti jakéhokoliv druhu, která byla vlastníkem znárodněného podniku anebo pro osoby jim blízké,

f) které vyplývají z právních úkonů učiněných v úmyslu poškodit nebo ztížit znárodnění nebo zavléci majetkové hodnoty v době předcházející znárodnění, pro niž přiměřeně platí předpisy o odporovatelných jednáních vlastníka znárodněného podniku.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na případy, ve kterých vláda povolí výjimku na návrh věcně příslušného ministra učiněný v dohodě s ministrem financí.

(3) O tom, zda jde o závazky podle odstavce 1 písm. d), rozhodne k návrhu národního podniku jeho nadřízený orgán.

§ 3

Národní podnik vstupuje do závazků podle tohoto nařízení v rozsahu omezeném hodnotou majetku do něho začleněného, na němž váznou práva závazkům odpovídající; hodnotou majetku se rozumí obecná cena majetku ke dni znárodnění. Je-li závazek zároveň zajištěn na jiném majetku, vstupuje národní podnik jen do části závazku určené poměrem hodnot majetku začleněného a ostatního. Je-li začleněný majetek předlužen závazky vyplývajícími z práv na něm váznoucích, do nichž podnik podle tohoto nařízení vstupuje, platí přiměřeně ustanovení § 5a dekretů č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb. a § 6 zákona č. 121/1948 Sb. ve znění předpisů je měnících a doplňujících.

§ 4

Příslušný ministr v dohodě s ministrem financí upraví směrnicemi vymáhání toho, co národní podnik již plnil ze závazku, do kterého podle tohoto nařízení nevstupuje.

§ 5

Ustanovení tohoto nařízení platí přiměřeně, byl-li majetek uvedený v § 1 odst. 1 svěřen do správy orgánům v oboru ministrů těžkého průmyslu, lehkého průmyslu, potravinářského průmyslu nebo stavebního průmyslu anebo byl-li převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálním podnikům nebo přenechán jiným právnickým osobám. Byl-li takový majetek přenechán jiným právnickým osobám, je nadřízeným orgánem ve smyslu § 2 odst. 3 věcně příslušné ministerstvo.

§ 6

Věcně příslušným ministrem (ministerstvem) podle tohoto nařízení je ministr (ministerstvo), do jehož oboru působnosti patří národní podnik nebo komunální podnik anebo jiná právnická osoba nebo orgán vstupující do závazků, jež vyplývají z práv váznoucích na majetku do nich začleněném, jim svěřeném nebo přenechaném.

§ 7

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 27. října 1945; provedou je ministři těžkého průmyslu, lehkého průmyslu, potravinářského průmyslu, stavebního průmyslu a financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.