(1) Účastník branné výchovy, který utrpěl úraz nebo onemocněl při provádění branné výchovy, je povinen úraz nebo onemocnění bez prodlení ohlásiti vedoucímu branné výchovy; to platí obdobně pro pozůstalé, zemře-li účastník branné výchovy v důsledku úrazu nebo nemoci.

(2) Vedoucí branné výchovy je povinen sepsati zápis o úrazu nebo nemoci, které mu byly hlášeny nebo o nichž se dověděl, a podati o nich hlášení podle směrnic, které vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, ústřední radou odborů a Státním úřadem důchodového zabezpečení.