Použití vykoupeného osiva a sadby.

(1) Výdej osiva obilovin, luskovin, olejnin a lnu, sadby bramborové a sadby česneku pěstitelům pro běžné pěstování se provádí zásadně na protidodávku, kterou nutno odevzdat nejpozději při odběru osiva a sadby. Pěstitelé, kteří dodají zemědělské plodiny uvedené v předchozí větě na protidodávku již před odběrem osiva a sadby, vyžádají si o tom od výkupce potvrzení na výkupním lístku.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, odebírají-li pěstitelé osiva a sadbu pro množení.

(3) Potvrdí-li okresní plnomocník ministerstva výkupu že množitel:
vydá mu výkupní sklad (hospodářské družstvo), po případě Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic osivo a sadbu pro nové množení nebo běžné pěstování, bez protidodávky.

(4) O výdeji osiva a sadby podle odstavců 1 až 3 jsou výkupní sklady (hospodářská družstva), po případě Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic povinny vést přesnou evidenci.

(5) Způsob plnění protidodávek státními statky upraví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výkupu.

(1) Osivo a sadba na plochy běžného pěstování se vydávají podle odbytového plánu ministerstva zemědělství, vypracovaného na základě návrhů plánů potřeby osiva a sadby.

(2) Návrhy plánu potřeby osiva a sadby (odstavec 1) s uvedením výměry plánovaných osevních ploch předloží ministerstvu zemědělství, pokud jde o potřebu:

(3) Krajské národní výbory, po případě krajské správy státních statků stanoví množství osiva a sadby, které má být dodáno pro plánované plochy běžného pěstování, podle zjištěné skutečné potřeby, při čemž dbají, aby zemědělské závody vyměnily vlastní osivo a sadbu za šlechtěné osivo (sadbu), po případě přesev (přesadbu) v tomto rozsahu:
Jednotným zemědělským družstvům se společným obděláváním půdy, kterým byla vyhláškou č. 62/1952 Ú. l., o výrobě osiv a sadby na semenářských dílcích jednotných zemědělských družstev, uložena povinnost vyrábět jakostní a zdravé osivo ozimé pšenice, ozimého žita, jarního ječmene, ovsa a bramborovou sadbu pro vlastní potřebu na semenářských dílcích, bude za stejných podmínek jako ostatním jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu dodáno též osivo (sadba) těchto plodin na 100% nově rozšířené plochy. Při výpočtu potřeby osiva a sadby se od celkových osevních ploch odečítají plochy množitelské, na které budou osivo a sadba přidělovány podle zvláštního odbytového plánu.

		jednotná zemědělský družstva II. až IV. typu, která provádějí po prvé osev společných honech — na % plochy	jednotná zemědělská družstva až II. IV. která osela společné hony šlechtěným osivem (sadbou) v hospodářském roce 1951/1952 a dříve — na % plochy	státní statky — na % plochy	ostatní ústředně plánované závody na % — plochy	jednotná zemědělská družstva I. typu a jednotlivě hospodařící rolníci — na % plochy
a)	pšenice ozimá	100	12—20	100	100	30
	žito ozimé	100	12—20	100	100	20
	ječmen jarní	100	13—20	50	20	20
	oves	100	13—20	20	20	20
	ostatní obiloviny	100	50	50	50	20
	kukuřice	100	100	100	100	100
	luštěniny jedlé	100	50	50	50	20
	luštěniny krmné na zrno	100	50	50	50	20
	olejniny na zrno	100	50	50	50	20
	len a konopí	100	100	100	100	100
	brambory	100	20—30	30	20	20
	jetelo- a vojtěško-travní směsi pro nové podsevy travopolních honů	100	100	100	100	—

(4) Osivo a sadbu pro množení dodávají podle plánu ministerstva zemědělství výkupní sklady a Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic.

(5) Okresní národní výbory mohou místním národním výborům v obcích, kde porosty vykazují vážné zdravotní závady (na př. sněť obilná, nebo rakovina bramborů), nebo kde pro nízké výnosy nejsou plněny dodávkové úkoly, přidělit k výměně potřebné množství šlechtěného osiva (přesevu) nebo sadby (přesadby). V takových případech mohou krajské národní výbory pěstitelům nařídit povinnou výměnu osiva a sadby.

(1) Na 1 ha plánované osevní plochy se stanoví toto množství osiva nebo sadby:

a)	pro zasetí čisté kultury na zrno:	kg
	ozimé nebo jarní pšenice.	200
	ozimého žita, ozimého ječmene, jarního ječmene	180
	jarního žita nebo ovsa	170
	pohanky	50
	prosa	20
	kukuřice	50
	jedlého hrachu (podle velikosti zrna)	150—170
	drobnozrnného hrachu	100
	čočky (podle velikosti zrna)	100—120
	jedlých fazolí	120
	pelušky (podle velikosti zrna)	100—150
	koňského bobu	150
	zimní vikve	80
	jarní vikve	70
	lněného semene	140
	lněného semene pro množitelské plochy	100
	řepky nebo řepice	10
	konopí	60—80
	konopí pro množitelské plochy	40
	hořčice	14
	máku	5
	soji	60
	slunečnice	10
	světlice (saflor)	20
	lničky seté	20
b)	pro plánované okopaniny:
	bramborové sadby dodané na podzim	2.500
	bramborové sadby dodané na jaře	2.200
	cukrovky 17—23 kg (+reserva 1—2 kg)
	čekanky 4 kg (+reserva 1 kg)
	vodnice	4
	krmné řepy	20
	krmné mrkve	6
	tuřínu	4
c)	pro zasetí čisté kultury jetelovin a travin:
	jetele červeného	15
	vojtěšky	20
	jetele bílého	10
	jetele švédského	12
	štírovníku	12
	úročníku	20
	inkarnátu	25
	tolice dětelová	20
	vičence vyluštěného	100
	vičence nevyluštěného	150
	komonice	20
	kolence	20
	svazenky	12

		Při setbě do řádků 10—12 cm	Při setbě do širokých řádků
		kg	cm	kg
	bojínku lučního	14	42	9
			45	7.5
	kostřavy luční	26	42	16
			45	15
	ovsíku vyvýšeného	24	42	18,5
			45	17
	srhy laločnaté	17	42	10
			45	8,9
	jílku anglického	30	35	13,5
			40	11,8
	jílku italského	38	35	16,3
			40	11,2
	jílku jednoletého	40	40	13,2
	kostřavy červené	20	40	15
	lipnice úrodné		42	12
			45	11
	ovsíku žlutavého		42	12
			45	11
	psárky luční	13	50	11
	psinečku bílého výběžkatého	13	50	8
	pohanky hřebenité	26	30	18
			50	8

d)	pro zasetí čistého porostu na zelené krmení:
	prosa	20
	kukuřice na zeleno nebo siláž	100
	pohanky	50
	hořčice	20
	řepky nebo řepice	15
	slunečnice	20
	moharu	25
	čiroku	25

i)	pro smluvní osevní plochy zelenin:
	zahradního hrachu	190 kg
	zahradních fazolí	120 kg
	česneku	600 kg
	melounů	2 kg

Osivo ostatních zelenin vydá ministerstvo výkupu na podkladě pěstitelských smluv podle odbytových zásad stanovených ministerstvem zemědělství. Výkupní sklady (hospodářská družstva) jsou povinny ihned, jakmile zjistí nedostatek osiva zelenin, oznámit jej ministerstvu výkupu a ministerstvu Zemědělství.

(2) Ministerstvo zemědělství po případě krajský národní výbor podle jeho pokynů může snížit nebo zvýšit množství osiva a sadby na 1 ha.

a) dodal veškeré vyrobené osivo a sadbu plodin, které mimo smluvní množitelské plochy vůbec nepěstoval,

b) neodebral náhradní dodávku za množství osiva a sadby, dodaná nad stanovený dodávkový úkol běžného tržního zboží,

c) nedostal za osivo a sadbu; dodané nad stanovený dodávkový úkol běžného tržního zboží, nadsmluvní ceny (příplatky),

osivo čekanky národnímu podniku Kávoviny a družstvu Čekanka;
veškeré osivo a sadbu státním statkům a ekonomiím Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic a svým smluvním množitelům;
osivo řepy cukrové národním podnikům cukrovarnického průmyslu;
1. Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic:
chmelovou sadbu a ovocné podnože přímo spotřebitelům podle plánu ministerstva zemědělství; osivo a sadbu jiných plodin podle plánu ministerstva zemědělství a ministerstva výkupu též krajským výkupním podnikům po případě výkupním skladům (hospodářským družstvům);

přednostně jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu a ústředně plánovaným zemědělským závodům — s výjimkou státních statků a ekonomií Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic — na plochy běžného pěstování, pak krajsky plánovaným zemědělským závodům socialistického sektoru a ostatním pěstitelům a se souhlasem ministerstva výkupu také jiným výkupním skladům (hospodářským družstvům) a zpracovatelským závodům bramborářského průmyslu ministerstva potravinářského průmyslu pro výdej zemědělským závodům v jejich výkupních obvodech.
2. výkupní sklady (hospodářská družstva):

a) ústředně plánovaných zemědělských závodů s výjimkou státních statků, jednotných zemědělských družstev a ostatních krajsky plánovaných závodů
krajské národní výbory po projednání návrhu s krajským výkupním podnikem,

osivo jařin do 15. listopadu 1952.
b) státních statků
krajské správy státních statků pro
osivo ozimů a sadbu bramborovou do 15. července 1952,

b) Potřeba osiva, jetelovin, travin a ostatních pícnin se uvede na celou plánovanou plochu osevu, po odečtení vlastních zásob pěstitele a po odečtení přídělu osiv pro množení. Příděl osiv a sadby se provádí přednostně jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu a zemědělským závodům socialistického sektoru.

V suchých oblastech může být vojtěška i jetel ve směskách nahrazena štírovníkem, ve vojtěško-travní směsi může být vojtěška nahrazena ligrusem,
vojtěšky 14 kg a 15 kg ovsíku vyvýšeného a 4 kg srhy laločnaté.
červeného jetele 12 kg a 8 kg bojínku lučního nebo 16 kg kostřavy luční
vojtěško-travní směsky
jetelotravní směsky
e) pro travopolní hony dvouleté:

f) pro 5—6leté a pro 3—4leté travopolní hony stanoví ministerstvo zemědělství složení směsek zvlášť;

15 kg luskovin a 15 kg hořčice;
20 kg luskovin a 20 kg slunečnice, nebo
30 kg luskovin a 10 kg slunečnice, nebo
g) pro luskoví nové směsky:

h) pro luskovinno-obilné směsky:
40 kg luskovin;

ch) pro přísev do obilovin:
10 kg jarní vikve nebo pelušky nebo hrachu;