(1) Základní povinností železnice je splnit státní plán přepravy zboží a cestujících. Železnice a přepravci jsou povinni organisovat plánovanou přepravu, a to s nejmenším nákladem věcných provozních prostředků a bez poškození zásilek.

(2) Železnice je proto povinna provést přepravu:

a) je-li předvídána v přepravním plánu;

b) je-li vyhověno přepravním podmínkám;

c) je-li přeprava možná pravidelnými zařízeními přepravními;

d) nebrání-li přepravě okolnosti, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat;

e) není-li přeprava zakázána.

(3) Přepravu, která není v přepravním plánu předvídána, je povinna železnice provést, jsou-li splněny podmínky odstavce 2 písm. b) až e) a nebrání-li takové přepravě provádění přeprav předvídaných přepravním plánem.

(4) Železnice je povinna přijmout k přepravě jen takové zásilky, s jejichž přepravou může být ihned započato.

(5) Železnice může přepravu sjednanou podle ustanovení tohoto řádu obstarat buď zcela nebo po části cesty jiným dopravním prostředkem; ustanovení tohoto řádu platí pro celou přepravu.

(6) Vyžaduje-li to plnění jednotného hospodářského plánu nebo jiný obecný zájem anebo naléhavé potřeby provozu, může železnice

a) přechodně provoz zcela nebo částečně zastavit,

b) přechodně zastavit příjem některých zásilek k přepravě nebo je přijímat jen za určitých podmínek.

(7) Železnice je povinna nahradit škodu, kterou způsobila tím, že neoprávněně odmítla sjednat přepravní smlouvu.