(1) Nebyly-li cestovní zavazadlo nebo jednotlivý kus cestovního zavazadla přichystány k výdeji cestujícímu do 14 dnů po uplynutí dne, kdy bylo o výdej žádáno, pokládají se za ztracené.

(2) Bude-li jednotlivý kus cestovního zavazadla nalezen do jednoho roku po dni, kdy bylo žádáno o výdej, je železnice povinna zpravit o tom oprávněného, jestliže jeho bydliště je známo nebo může být zjištěno.

(3) Oprávněný může do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 žádat, aby mu nalezený kus cestovního zavazadla byl vydán ve stanici, kterou určí. Železnice jeho žádosti vyhoví, jestliže oprávněný zaplatí dovozné za cestovní zavazadlo z původní odesílací stanice do stanice, kterou určil, a vrátí náhradu, která mu byla vyplacena, vyjímajíc dovozné za cestovní zavazadlo, pokud bylo v této náhradě započteno. Oprávněný má však nárok na náhradu za zpožděný výdej, po případě i nárok na náhradu za částečnou ztrátu nebo poškození.

(4) Nebyl-li nalezený kus cestovního zavazadla požadován ve lhůtě 30 dnů nebo byl-li nalezen teprve po roce, jedná železnice s nalezeným kusem podle svého uvážení, přihlížejíc přitom k zákonným ustanovením a opatřením státních orgánů.