(1) Úplnou ztrátou je ztráta celé zásilky. Částečnou ztrátou se rozumí ztráta jednotlivých kusů zásilky nebo ztráta na její váze.

b) Je-li oprávněným k uplatnění nároku na náhradu jiná osoba než socialistická právnická osoba, určí se podle úřední ceny, jakou mělo zboží téhož druhu a jakosti v místě odeslání v době, kdy zásilka byla přijata k přepravě.

(2) Musí-li železnice podle ustanovení tohoto řádu dát náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, určí se výše takové náhrady takto:

a) Je-li oprávněným k uplatnění nároku na náhradu socialistická právnická osoba, určí se podle ceny uvedené v dodavatelově faktuře. Prokáže-li oprávněný, že dodavatelova faktura nebyla vyhotovena, určí se náhrada podle úřední ceny, jakou mělo zboží téhož druhu a jakosti v místě odeslání v době, kdy zásilka byla přijata k přepravě.

(3) Není-li možno určit výši náhrady podle odstavce 2 a neuzná-li železnice ani jiný doklad o ceně zboží než fakturu, určí se výše náhrady znaleckým odhadem. Oprávněný hradí náklad znaleckého odhadu, je-li odhadnutá cena nižší, než je cena jím tvrzená, jinak jej hradí železnice.

(4) Při úplné ztrátě zásilky s udanou cenou hradí železnice udanou cenu, při částečné ztrátě udanou cenu ztraceného kusu, nebo došlo-li pouze ke ztrátě na váze, odpovídající díl udané ceny za každý chybějící kilogram. Dokáže-li železnice, že udaná cena přesahuje cenu podle odstavce 2 nebo 3, dá náhradu pouze do výše takové ceny.

(5) Železnice nahradí též přepravné, clo, daně, dávky a jiné hotové výdaje, které je třeba zaplatit v souvislosti s přepravou ztracené zásilky nebo její části, nejsou-li zmíněné částky již obsaženy v její ceně. Za další škody se náhrada neposkytuje.

(6) Za ztrátu soukromého vozu, jeho zařízení nebo součástí odpovídá železnice jen podle zařaďovací smlouvy.