k vyhlášce č. 305/1952 Ú. l.
Trhací práce.

I. Řízení a provádění trhacích prací.

1. Trhací práce smí řídit podle jejich povahy a druhu:

a) technický vedoucí trhacích prací (jde-li o trhací práce velkého rozsahu nebo za zvláště nebezpečných okolností);

b) střelmistr (jen jde-li o trhací práce menšího rozsahu).

2. Technickým vedoucím trhacích prací může být jen osoba státně spolehlivá, starší 18 let, která má prokazatelně theoretické i praktické technické znalosti z oboru jak zemních, tak i trhacích prací, jakož i odborné zkušenosti návrhové a prováděcí a zná předpisy o bezpečném provádění těchto prací.

3. Trhací práce smí provádět jen technický vedoucí nebo střelmistr.

4. Při přípravě trhacích prací smějí střelmistrovi pomáhat pomocní zaměstnanci starší 18 let — pomocníci střelmistra. Tyto osoby musí být předem poučeny o rozsahu pomocných prací a o bezpečném provádění přiděleného úkolu. Rozsah pomocných prací, které smějí provádět, stanoví směrnice o trhacích pracích (§ 63 odst. 2 vyhlášky).

5. Trhací práce mohou s povolením vedení závodu provádět také státně spolehliví zaměstnanci starší 18 let, aby získali praktický výcvik požadovaný pro střelmistrovskou zkoušku.

6. Pomocné práce (č. 4) i praktický výcvik (č. 5) mohou se konat jen pod přímým dozorem a odpovědností střelmistra a podle jeho pokynů.

7. Střelmistr je povinen vést na pracovišti o trhacích pracích deník.

II. Druhy používaných výbušin.

8. K trhacím pracím je dovoleno používat jen těch trhavin a rozněcovadel, jež byly schváleny.

9. K trhacím pracím se nesmí používat jiných trhavin a rozněcovadel, než které opatřilo vedení závodu.

III. Práce s výbušinami.

a) Výdej trhavin a rozněcovadel ze skladiště.

10. O přepravě výbušin do skladiště platí ustanovení přílohy A k této vyhlášce.

11. Trhaviny a rozněcovadla je dovoleno vydávat a přepravovat na místo spotřeby jen v takovém množství, které je nezbytně potřebné pro jednu pracovní směnu, a to krátce před jejím zahájením.

12. Pro trhací práce smějí být vydány pouze trhaviny a rozněcovadla bezvadné jakosti, závadné výbušiny musí být ihned ze skladiště odstraněny.

13. Trhaviny a rozněcovadla musí být vydávány v pořadí, v jakém přišly do skladiště.

14. Rozbušky a bleskovice nesmějí být vydávány ze skladiště zároveň s trhavinami.

15. Osoby zaměstnané při trhacích pracích nesmějí převzaté trhaviny a rozněcovadla svěřit cizím osobám ani jich nesmějí používat pro jiné účely, než pro které byly původně určeny,

b) Přenos trhavin a rozněcovadel na pracoviště.

16. Přenášet trhaviny ze skladiště na pracoviště smějí toliko spolehliví zaměstnanci starší 18 let, kteří znají jejich vlastnosti a příslušné bezpečnostní předpisy, a to za přítomnosti a dozoru střelmistra a pod jeho odpovědností.

17. Pro přenášení výbušin se smí používat pouze zvláštních, k tomu účelu bezpečně vybavených nosítek, schrán a brašen.

18. Jedna osoba nesmí nést více než jeden původní obal trhaviny nejvýše o váze 25 kg.

19. Střelmistři smějí přenášet, a to jen na schůdných cestách, zároveň nejvýše 10 kg trhavin a k tomu přiměřené množství neadjustovaných rozbušek, avšak odděleně ve zvláštních schránách vybavených pro jejich bezpečné přenášení.

20. Nese-li trhaviny několik osob, musí mezi sebou zachovávat vzdálenost nejméně 10 m. Nosiči se nesmějí nikde zastavovat ani se odchylovat od nejkratší cesty a musí se vyhýbat otevřeným ohňům a skupinám lidí.

21. Za chladného nebo zimního období musí být nitroglycerinové plastické trhaviny přenášeny na pracoviště jen ve zvláštních schránách chránících je proti zmrznutí.

22. Rozbušky, bleskovice, adjustovaná rozněcovadla a roznětné náložky smí přenášet pouze střelmistr, a to odděleně ve zvláštních schránách vybavených pro jejich bezpečné přenášení.

23. Po skončení trhacích prací musí střelmistr ihned vrátit nespotřebované trhaviny a rozněcovadla do skladiště, kde musí být převzaty odpovědným vedoucím skladiště.

c) Zacházení s výbušinami.

24. Trhavin se smí používat jen ve tvaru náložek dodaných výrobcem. Výjimky, zejména pro používání volného černého prachu, stanoví směrnice o trhacích pracích.

25. Půlení nebo jakékoli řezání a přesypávání náložek trhavin je zakázáno. Výjimky z tohoto zákazu, zejména pro bezpečnostní trhaviny, upravují směrnice o trhacích pracích.

26. Nitroglycerinových trhavin se smí používat jen v měkkém nezmrzlém stavu.

27. Se zmrzlými nitroglycerinovými trhavinami se musí zvláště opatrně zacházet. Před upotřebením musí být uvedeny bezpečným způsobem do použivatelného stavu.

28. Jakékoli zacházení s výbušinami je dovoleno jen při bezpečném osvětlení (elektrická, akumulátorová lampa).

29. Při zacházení s trhavinami a rozněcovadly se nesmí zacházet s otevřeným ohněm nebo nekrytým světlem.

30. Trhaviny a rozněcovadla nesmějí se uschovávat ani v malém množství v dílnách, přístřeších, kancelářích nebo odnášet ze závodu a uschovávat v bytech a pod.

d) Zakládání vrtů.

31. Vrty musí být správně technicky zakládány tak, aby trhavina vykonala očekávanou práci, aby jí bylo co nejhospodárněji využito a aby byla zajištěna bezpečnost při odstřelu.

32. Vrty musí být zavrtány tak, aby nálož přišla pokud možno do pevné, celistvé horniny.

33. Vrtání ve zbytcích odpálených vrtů nebo jejich křížení je zakázáno.

34. Průměr vrtu musí být takový, aby výbušná nálož se dala vložit bez násilí.

35. Nesprávně založené vrty nesmějí být nabíjeny a odpalovány.

e) Příprava a adjustace náloží.

36. Adjustaci rozněcovadel a přípravu roznětných náložek smí provádět pouze střelmistr, a to jen podle počtu připravených vrtů.

37. Tyto práce provádí střelmistr jen přímo u vrtů nebo na chráněných místech zvláště k tomu určených, a to krátce před nabíjením.

IV. Nabíjení vrtů.

38. Vrty musí být před nabíjením řádně vyčištěny (zbaveny kamenné moučky), a kde je třeba, vysušeny.

39. Vrty se smějí nabíjet teprve bezprostředně před odpálením (roznětem), a to zpravidla pouze jedním druhem trhaviny.

40. Velikost nálože a druh trhaviny musí odpovídat založení vrtu, aby se hornina výbuchem pouze roztrhala, uvolnila a aby se co možno nejvíce zabránilo jejímu nežádoucímu a nebezpečnému rozletu.

41. Výbušné nálože se vkládají do vrtů spouštěním nebo zasouváním pomocí dřevěného nabijáku a nesmějí být do vrtu vtlačovány a zatloukány násilím.

42. Při přípravě, adjustaci a nabíjení vrtů smějí být přítomny pouze osoby tím pověřené.

V. Utěsnění vrtů (ucpávka).

43. Nabité vrty musí být řádně utěsněny, nestanoví-li jinak směrnice o trhacích pracích.

44. K utěsnění vrtů se smí používat jen nehořlavých, sypkých nebo plastických hmot, které nemohou způsobit jiskry.

45. Vrty se smějí utěsňovat jen dřevěným nabijákem. Na nabiják se nesmí tlouci.

VI. Roznět zápalnic.

46. Zápalnice musí být krátce před použitím přezkoušena, zda je bezvadné jakosti a zda má předepsanou dobu hoření. Vady při tom zjištěné musí být zaznamenány a hlášeny vedení závodu, které je neprodleně sdělí výrobci.

47. Prachová duše zápalnice o délce 100 cm má hořet průměrně 125 vteřin, při čemž je přípustna odchylka 15 vteřin.

48. Vadných kusů zápalnic nesmí být použito.

49. Délky zápalnic musí být vyměřeny tak, aby střelmistr i jeho pomocníci se mohli po zažehnutí poslední zápalnice ještě včas uchýliti do úkrytu; zápalnice nesmějí být však v žádném případě kratší než 1 m.

VII. Roznět elektrický.

50. Elektrického roznětu musí být použito:
Výjimky může stanovit ministerstvo stavebního průmyslu.

a) všude tam, kde není zajištěno, že se zúčastněné osoby mohou včas uchýlit do bezpečí;

b) při odstřelování ve vlhkém prostředí, jestliže není použito zvláště isolovaných zápalnic;

c) tam, kde by na jednu z osob odpovědně pověřených zažehováním zápalnic připadlo více než 5 roznětů;

d) v místech, kde je zakázáno používat otevřeného plamene.

51. Roznětné vedení musí vyhovovat příslušným technickým normám.

52. Způsob bezpečného provedení roznětné soustavy, vlastního roznětu, jakož i zkoušky roznětnic, palníků a vedení upravují směrnice o trhacích pracích.

53. Elektrického proudu ze silnoproudé sítě k odpalování se smí použít jen za podmínek, jež upraví směrnice o trhacích pracích.

VIII. Ochranná opatření před odpálením.

54. Před odstřelem je třeba přikrýt nálože — je-li to podle zvláštních poměrů nutné a možné — tak, aby se skalní úlomky daleko nerozletávaly.

55. Zahájení trhacích prací musí býti předem oznámeno okresnímu národnímu výboru.

56. Než se započne s trhacími pracemi, musí být v okolí vyhlášena doba a místo provádění trhacích prací, rozsah nebezpečného pásma a význam varovných signálů používaných při těchto pracích

57. Jestliže nebezpečným pásmem projíždějí hromadné veřejné dopravní prostředky, je třeba trhací dobu dohodnout s příslušným podnikem (státním orgánem).

58. Nebezpečné pásmo musí být řádně ohrazeno nebo uzavřeno řetězem hlídek, který je vyklidí a nedovolí nikomu vstoupit do nebezpečného pásma, dokud není dáno znamení o skončení odstřelu.

59. Nebezpečné pásmo určí vedoucí trhacích prací podle trhací methody, druhu trhacích prací, místních podmínek a bezpečnostních opatření.

60. Počátek a konec odstřelu (vstupu a výstupu z úkrytu) musí být oznámeny na přímý pokyn střelmistra varovnými signály.

61. Nemohou-li se zaměstnanci závodu při odstřelu vzdálit až za hranici nebezpečného pásma a není-li na blízku vhodný přirozený úkryt, musí být pro ně zřízen zvláštní bezpečný úkryt.

62. Zaměstnanci musí být při nástupu do závodu poučeni o tom, kde je bezpečný úkryt.

63. Po odstřelu se smí vystoupit z úkrytu teprve na daný signál, který se smí dát jen na pokyn střelmistra. Signál se smí dát teprve 15 minut po výbuchu poslední nálože. Při nevybuchlé nebo jen částečně vybuchlé náloži (selhávce) je vyčkávací doba 30 minut od zážehu. Tyto vyčkávací doby může zkrátit ministerstvo stavebního průmyslu v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

IX. Selhávky.

64. Selhávka musí být zneškodněna.

65. Vyhledávání a zneškodnění selhávky smí zpravidla provést jen střelmistr, u něhož k selhávce došlo; při tom musí postupovat se zvýšenou opatrnosti.

66. Teprve po zneškodnění selhávky je dovolen přístup ostatním pracujícím do ohrožené části pracoviště.

67. Je-li nezbytně nutno odložit zneškodnění selhávky na pozdější dobu, musí být tato nálož nápadně označena a střelmistr provádějící její zneškodnění musí být o ní řádně vyrozuměn.

68. K vrtání pomocných vrtů při zneškodňování selhávek mohou být připuštěni jen zkušení vrtači. Pomocné práce při zneškodňování selhávek mohou konat jen zvláště k tomu střelmistrem vybraní a zacvičení zaměstnanci.

69. Vrtači a pomocníci smějí pracovat při zneškodnění selhávky jen za stálé přítomnosti a dozoru střelmistra a jen v případech nezbytně nutných.

70. Na každém úseku trhacích prací musí být veden záznam selhávek.

X. Závěrečná ustanovení.

71. Podrobnosti, zejména o způsobu provádění jednotlivých druhů trhacích prací, upravují směrnice o trhacích pracích.